Kurs potawatomštiny pro mírně nepokročilé
Před příchodem bílých osadníků obýval kmen Potawatomi severní část amerického Středozápadu, zhruba území dnešního státu Illinois v oblasti Velkých jezer (viz mapka). Kmen se skládal z asi 25 klanů, které měly převážně zvířecí jména - jako Medvěd (Mko), Žába (Mekči), Kapr (Nmébena), Zajíc (Waboso) či Bobr (Mek). Jméno klanu v podstatě plnilo funkci dnešního příjmení. Mimochodem, slovo "totem" je odvozeno právě z indiánského slova pro "klan": dodem. Ve svém vlastním jazyce, který náleží do skupiny tzv. Algonqiánských jazyků, se Potawatomci označovali jako Bodéwadmi, což bychom mohli volně přeložit jako "udržovatelé ohniště".
Wikipedie o potawatomštině: ( anglicky | francouzsky | italsky | rusky | turecky )
(v přepisech budu používat česká písmenka č, š, ž a dž místo anglických ch, sh, zh a j)
Protože u tak malého kmene se dá předpokládat, že deset skolených bizonů uspokojí nutriční potřeby rodinných příslušníků na celou zimu, nebudeme si lámat hlavu s takovými vymoženostmi moderní vědy jako je počítání přes desítku a na úvod dnešní jazykové lekce se spokojíme s počítáním do deseti:
Ngot, Niš, Nswe, Nyew, Nyanen, Ngotwatso, Noég, Šwatso, Žak, Mdatso.
První malou zajímavostí je, že slovo "měsíc" (tpukizes) se liší od "slunce" (kizes) pouze předponou. Myslím, že to hezky vyjadřuje myšlenku, že Měsíc je jakousi noční obdobou slunce. A když už jsme na obloze, tak se trochu rozhlédneme: vítr (notin), mrak (ngwankot), sníh (pkon), déšť (kmowen), voda (mbiš), řeka (sibe), hora (kčakwetakane), prérie (mskoda), aligátor (kokotni), muž (nine), žena (kwé). Nahlédnout trochu pod jazykovou kapotu můžeme v těchto příkladech: bílý muž (čmokman), bílí muži (čmokmanek), bílá žena (čmokmankwé), angličtina (čmokmanmowen) - tedy jazyk bílého muže. A dále pokračujeme barvami: bílá (wab), černá (mukte), červená (mésko), žlutá (wisaw), hnědá (sawak), modrá (wičapkwak), zelená (eškbak). Za zmínku ještě stojí ano (éhe), ne (čo), možná (anak) a také citoslovce překvapení (watiya) - což je něco jako naše "jéminánku". To by na hrubou představu stačilo. V rámci dané jazykové skupiny se všechna ta slova samozřejmě trochu mění a i jejich přepis do angličtiny občas kolísá. S tím se u indiánských jazyků se spoustou dialektů musí počítat.
Slovesa se v potawatomštině používají podstatně více než v češtině. Z gramatických důvodů zatím uvedu jen pár příkladů v prvním čísle: říkám pravdu (ndébwé), miluji tě (ktabanin), mám sen (giabwé), mám žízeň (ngašknabagwé), mám hlad (buktémanin), dělám čaj (ndetiké), jsem ztracen (ngiwani), odcházím (nmadži). Tato slovesa se Vám budou náramně hodit, pokud budete pozváni na večeři do rodiny své milované squaw. A pokud by se náhodou ukázalo, že tatarák naklepaný jízdou na zdivočelém mustangovi není pro jemný český žaludek to pravý vořechový, vždycky se můžete decentně vytratit do lesa s odborným odůvodněním "mám průjem" (šapkawis).
Další slovíčka a kratší fráze si můžete najít sami ve slovníku - v něm najdete i výše uvedená slovesa a to pod písmenkem "I" (já). Pokud Vás angličtina zlobí, existují dva zajímavé obrázkové slovníčky:
Potawatomská slova pro zvířátkaPotawatomská slova pro části těla
A teď pár základních frází (ze sekce Greetings).
Děkuji (Igweyen)
Dobré ráno (Mno waben)
Dobrý den (Mno gišget)
Dobré odpoledne (Mno gišnawke)
Ahoj příteli (Božo nikan)
Jak se máš? (Ni dži ná?)
Mám se dobře (Anwe še šena)
Jak se jmenuješ? (Ni dže'éžne kás yen?)
Jmenuji se X (X ndežne kás)
Odkud jsi? (Ni pídže weč bya yen?)
Jsem z X (X ndoč bya)
A ty? (Gin dža?)
Já také (Nin geža)
Tak zatím (Bamá pi)
A nakonec pár tipů na zdvořilostní konverzaci při celodenním čekání na bizony:
Již dva dny prší (Niskon gi kmowin)
Kojot mi krade kuřata (Kmode maoni ka'akwayen nanimwe)
Vyrazíme všichni na lov (Ginan džayek kapagíwsemin)
Ještě bude asi sněžit (Me'gwa o wiboni)
Bůh s vámi do příštího setkání (Kšemnito kapma yawok pama mine wadžewaptekon)
Abyste si udělali obrázek, jak takový jazyk zní, tady je pár ukázek (s anglickým komentářem). A chcete-li vidět souvislejší text, můžete si zkusit v potawatomštině přečíst Evangelium podle sv. Matouše.
Z potawatomské gramatiky je asi nejzajímavější rozdvojení zájmena "my" na inkluzívní a exkluzívní formu (ginan vs ninan), podle toho zda svého momentálního konverzačního partnera do toho "my" zahrnujete a nebo ne. To umožňuje jemné významové odlišení, které evropským jazykům chybí. Představte si třeba, že se ucházíte o kmenovou funkci natěrače totemu. Pokud si Vás náčelník Citlivá Pokožka pozve do svého týpí a vy budete během přijímacího pohovoru chtít říci "My trpaslíci to máme na světě těžký", měli byste pro "my" použít exkluzívní formu ninan. Tedy vyloučit náčelníka z okruhu osob, na které se ta věta vztahuje. Kdybyste pro "my" použili inkluzívní formu ginan, náčelník by se mohl urazit a rozpomenout se, kam vloni na podzim zakopal válečnou sekeru.
Potawatomci nemají psanou literaturu, ale pár jejich bájí a legend se dochovalo ústním podáním. Mezi ně patří i příběh o stvoření světa, kterým se pro dnešek rozloučíme. V kostce by se dal převyprávět takto:
Na začátku nebylo nic, jen voda a žádná země na dohled. Na vlnách se pohupovala kánoj a v ní seděl muž a plakal, protože nevěděl, co bude. Po chvíli se z vod vynořila ondatra a zeptala se: "Proč pláčeš, stařečku?". Muž odpověděl: "Protože jsem tu už dlouho a nemůžu najít žádnou zemi". Na to se ondatra ponořila a když se vrátila, v tlapkách svírala hrst bahna. Ale muži se nezdálo, že by se na tak malém kousku půdy dalo žít.
Muž se ondatry zeptal, zda je tu sama a ona řekla, že ne a přivolala další zvířata vodní říše. První připlula bílá ondatra a zeptala se muže, zda ji volal. Muž odpověděl: "Chci, abyste mi přinesly nějakou zeminu, abych mohl stvořit svět. Udělám z ní dobrou zemi, na které budeme moci všichni žít". Zvířata souhlasila a začala se potápět. Muž z vynesené prsti uhnětl sloupec, který sahal ode dna až k hladině a na něm stvořil ostrov. Do ostrova zasadil strom a potom požádal ondatry, aby vyhrabaly kanály, kterými potečou řeky. Nakonec si na ostrově postavil wigwam.
Jednoho dne se muž vypravil do severní části a narazil tam na nějaké lidi. Přiblížil se k nim a zeptal se, kdo jsou a odkud pocházejí. Oni mu řekli, že jsou Potawatomci a na oplátku se zeptali kdo je on. Když jim řekl, že je Wisaka, Potawatomci mu odpověděli: "Ano, slyšeli jsme o tobě. Zřejmě přicházíš shora, stejně jako my."
"Ne", řekl Wisaka. "Já jsem tu byl odjakživa a byl jsem to já, kdo stvořil tuto zemi a vše co na ní vidíte". Jeden z Potawatomců řekl: "Pak ale musíš být Velký Duch". "Ano, to je přesně to, co jsem", odpověděl Wisaka a pak požádal ondatry, aby z vod vylovily několik chutných kořínků a naučil Potawatomce, jak je vařit v hliněných nádobách. Další den jim ukázal jak kácet stromy, jak vázat kmeny provazem, jak plést rohože z rákosí a postupně je naučil jak na zemi žít.
Úplný anglický překlad: The Creation of the World (Potawatomi Oral Tradition).
+++
(dokončení kursu za týden)
Jan Řeháček
Představte si, představte si, kdo se chystá na ligu
O víkendu - v trochu netradičním období - začíná fotbalová liga a to je ten správný okamžik pohlédnout převážně nevážně na aktuální ligovou tabulku. Pane vrchní - jeden karetní guláš, dva autobusy do vápna a tři vejce do skla!
Jan Řeháček
Venouš the Copperhead
Nejkrásnějším hadem, který v našem parku žije, je bezesporu Eastern Copperhead. A protože je to had jedovatý (v místním jazyce "venomous"), říkám mu Venouš. Setkání s ním je poměrně vzácné, přesto jsem na něj jednou málem šlápl.
Jan Řeháček
Zamyky zamyky na pět západů
Nedávno jsem se dostal do prekérní situace. Je pozdní odpoledne - oči se mi klíží, den se pomalu chýlí ke konci, nekonečný oceán možností zpívá svou podmanivou píseň a moje neposedná kocábka se zvídavě pohupuje na jeho vlnách...
Jan Řeháček
Felix the Groundhog
Dalším zvířátkem našeho parku, které si zaslouží samostatný medailon je Felix the Groundhog. "Groundhog", nebo též "woodchuck", je americká varianta sviště, který ovšem na rozdíl od svých evropských kolegů žije i v nížinách.
Jan Řeháček
Heiligenstadtská závěť (Beethoven)
Jedním ze znaků silných osobností je, že osobní krize, které jsou součástí života každého z nás je nezlomí, ale posílí. Pro umělce to platí dvojnásob a Ludwig van Beethoven v tomto ohledu nebyl výjimkou. Jeho dílo je toho důkazem.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
- Počet článků 402
- Celková karma 19,54
- Průměrná čtenost 920x