Další milník světového dluhu: Nasdaq 5000

Když v roce 2001 splaskla technologická bublina a index Nasdaq sletěl z hvězdných výšin do propasti zoufalství, mnozí komentátoři předpovídali, že hodnotu 5000 už nikdy neuvidíme. Evidentně podcenili šílenství globálního finančního trhu. Dnes odpoledne, poprvé po patnácti letech, uzavřel technologický index Nasdaq obchodování na hodnotě 5008,10.

Zcela bezprecedentní zásahy centrálních bank, které už několik let do žil světové ekonomiky pumpují miliardy dolarů měsíčně, by zřejmě dokázaly oživit i Frankensteina. To, že se tím světová ekonomika dále destabilizuje evidentně nikomu nevadí. O rozevírání nůžek mezi vlastníky akcií a zbytkem světa ani nemluvě.

Jenže dvakrát do téže řeky nevkročíš. Svět je dnes úplně jinde než na počátku bublinového roku 2000. Mimo jiné v celkové míře veřejného zadlužení, kterou Vám za chvíli ukážu. Pomalu začíná být jasné, že po technologické a realitní bublině přichází bublina státních dluhopisů a potažmo centrálních bank. Ale nejprve si ten husarský kousek prohlédněme pěkně zblízka. Zde je tedy index Nasdaq ve své plné kráse (a nebo plné nahotě - podle úhlu pohledu).

Abychom viděli, v jakých socio-erotických podmínkách bylo tohoto milníku dosaženo, podíváme se teď na výši veřejného dluhu u některých zajímavých zemí (Česko je ve druhé várce). Všechny křivky níže jsem vykreslil z datového souboru IMF, který bohužel končí rokem 2012 (novější hodnoty si budete muset najít na webu pokud Vás to zajímá). Nicméně pro historické srovnání nám to stačí. Data budu vynášet od roku 1960 - tedy zhruba za posledních 50 let. Pouze tam kde nejsou všechna dostupná, začnu později.

Protože větší ekonomiky mají obecně větší dluh, níže uvedené křivky jej ukazují jako procento HDP. To jsou de facto relativní jednotky, ukazující výši dluhu ve srovnání s velikostí ekonomiky. Je-li dluh 100%, znamená to, že jeho nominální výše odpovídá 100% HDP. A naopak, pokud je HDP řekněme miliarda eur a daná země má dluh ve výši půl miliardy eur, bude relativní výše dluhu 50%.

Tady je několik vybraných "čtyřlístků".

Začneme neevropskými ekonomikami: USA, Japonsko, Austrálie a Kanada.

(pro Nasdaq je samozřejmě nejdůležitější ta první - zbytek berte jen jako zajímavost)

A budeme pokračovat středoevropskými ekonomikami: Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

A dále pokračujeme jihoevropskými ekonomikami: Španělsko, Francie, Itálie a Řecko

Ze zbytku Evropy jsem si vybral tyto: Německo, Velká Británie, Nizozemsko a Finsko

a rozloučíme se blokem zvaným BRIC: Brazílie, Rusko, Indie a Čína

A to je pro dnešek vše.

Související články:

Tři žebříčky pro Českou republikuCentrální bankéři a periferní politici