- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Můžeme vyrazit buď z Martinského údolí (na mapce z bodu A) a po červené turistické cestě projít okolo hřiště, kouskem lesa, přes starý pěší můstek ke startu naší procházky, označenému písmenem C u chaty Sport-Ski. Na stejné místo se dostaneme též po úzké asfaltce z bodu B, tedy po levém břehu Jizery z mostu od hlavní silnice na Harrachov.
Výchozí bod naší procházky nemůžeme minout, uvítají nás tam tři strážcové, Mikeš, Princezna a Uhelka.
Půjdeme po neznačené lesní cestě proti proudu Jizery směrem k železničnímu mostu, kde je cíl naší procházky, označený písmenem D.
Cesta vede nevysoko nad řekou, můžeme sejít dolů, posedět na plochých kamenech a pokochat se nádhernými pohledy.
Místy se řeka rozlévá do klidných vedlejších ramen.
Zhruba po kilometru dojdeme pod stařičký jednokolejný železniční most, přes nějž vede trať z Tanvaldu do Harrachova.
Za železničním mostem je to už jen pár kroků k hranici s Polskem. Za ní je to však už neschůdné, je třeba se vrátit zpět stejnou cestou. Ti zdatnější však mohou zdolat příkrý sráz, vydrápat se až na most, přejít na druhou stranu a pokračovat po žluté nebo po červené. Na mostě je bezpečný prostor pro pěší, takže se při troše opatrnosti nemusíme bát.
Zbyla zde tak nějak nepotřebná.
Půjdeme-li však zpět stejnou cestou, potkáme „schody pro vodu,“ po nichž sestupuje jeden z přítoků Jizery...
... a poté padá dolů, aby podtekl pod lesní cestou.
Pospěšme, Mikeš už na nás čeká...
... a zve nás na typicky českou zaslouženou odměnu.
Tak hezký výlet:-)
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!