Z Lindina odkazu - májovky
Pustil se do práce, rozhovořil se o kočkách a já z jeho řeči pochopila, že tou májovkou myslí mě. Chvilku jsem nevěděla, zda se mám cítit potěšená nebo jestli se mám urazit. Brzy mi však došlo, že je velikým milovníkem koček, jen trochu naivním a že podléhá několika obecně rozšířeným mýtům o nás tříbarevkách, a tak jsem mu to odpustila. Pokusím se tedy uvést vše na pravou míru nejen pro něj, ale i pro další dvounožce, kteří v těchto věcech nemají jasno a tápou.
Tak za prvé, vůbec není pravda, že bychom se my tříbarevné kočky rodily pouze v měsíci květnu. Jde sice o nejhezčí roční období, ale my, nejkrásněji zbarvené kočky, se klidně rodíme i jindy. Jako například březnová Líza, která se společně se svým kamarádem Mikešem stará o jeden postarší pár dvounožců kdesi v západních Čechách.
Někteří dvounožci nás přirovnávají ke svým samičkám, které mají světlou srst na hlavě. Dělají si z nás i z nich legraci, říkávají, že jsme sice krásné, ale často býváme hloupé a výstřední. Dovolím si tedy mňoukat jak za nás, tak za člověčí blondýnky. Krásné jsme, to je samozřejmě pravda, s tím nelze jinak než souhlasit. Ale hloupé? To bych si tedy vyprosila, něco takového mě uráží. Spíš bych řekla, že jsme natolik inteligentní a vtipné, že nás ostatní často nechápou a tvrzením o naší hlouposti se to snaží zamaskovat. Výstřední občas býváme, to připouštím, ale na tom přece není nic špatného. To vám s úsměvem a zajiskřením v očích potvrdí každá čtyřnohá i dvounohá tříbarevka, respektive blondýnka. Klidně se na to zeptejte výstavní čistokrevné Evropské krátkosrsté Adélky...
... nebo Miri z útulku.
Dalším a snad už posledním z hojně rozšířených omylů mezi dvounožci je neznalost jednoho genetického pravidla. „Víte, mně se ty májovky moc líbí, také mám doma jednu takovou krasavici, ale chtěl bych si k ní pořídit ještě tříbarevného kocoura.“ Vypustil z úst ten nebohý dvounohý údržbář. Proč nebohý? Protože žije v bludu, tříbarevní kocouři v kombinaci barev bílá, červená (zrzavá) a černá prostě neexistují, geneticky to nejde. Možná někde po světě běhá pár výjimek, ale nikdy jsem žádného neviděla a ani neslyšela o nikom, kdo by o nějakém tříbarevném kocourovi věděl. Tímhle pravidlem se řídí dokonce i krasavice z největšího kočičího plemene Mainská mývalí.
Vlastně, abych byla úplně přesná, jednoho tříbarevného kocourka jsem přece jen objevila. Ale mňouknu vám upřímně, být na místě toho údržbáře, nepořizovala bych si jeho, ale další normální „májovku,“ jak on říká. To víte, ve dvou se to lépe táhne.
Nicméně abych nebyla nespravedlivá, závěrem musím domňouknout, že i ostatní kočky jsou krásné. Vždyť ono na barvě kožíšku zas tolik nezáleží, daleko důležitější je, co máme v hlavičkách. Koneckonců, to je podobné jako u dvounožců.
Jan Pražák
Zpověď zrakově postižené ženy
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/16/12/12170/w230/Bf256073.jpeg)
„Odcházím! Končím! Nehodlám riskovat, že to máš dědičný a nebudu vychovávat ňákýho zmetka, kterej dopadne jako ty!“ Po tomhle Filipově výlevu čirého sobectví se mi konečně rozsvítilo v hlavě a já se na něj vykašlala.
Jan Pražák
Jak jsem somroval u supermarketu
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/16/12/12170/w230/Bf256073.jpeg)
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska pojedeš sám. Ne, abys na něco zapomněl jako minule, jinak nebudu mít z čeho uvařit oběd a budeš se muset spokojit s krupičnou kaší.“
Jan Pražák
Mistryně světa ve skoku do řeči
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/16/12/12170/w230/Bf256073.jpeg)
Skáčete rádi lidem do řeči? A víte, že se to nemá? Tedy pokud nejste genderově nebo věkově na společenském žebříčku výš než oběť vašeho skoku, tak je to dle regulí slušného chování nepřípustné nebo přinejmenším neslušné.
Jan Pražák
Senior sokolík
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/16/12/12170/w230/Bf256073.jpeg)
„Tak bratři, nazdar, zase za týden,“ rozloučil se třiaosmdesátiletý pan Alois, posadil si na hlavu klobouk a vydal se z tělocvičny domů. Pravidelné cvičení sice trochu unavilo jeho opotřebované tělo, ale rozjasnilo mu mysl.
Jan Pražák
Nevlastní syn
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/16/12/12170/w230/Bf256073.jpeg)
„Martino, balím kufry, s Věrou čekáme dítě a já se stěhuju k ní.“ Touhle větou definitivně skončilo moje manželství s Kamilem. Tak trochu jsem čekala, že něco podobného přijde, jenom jsem nevěděla kdy.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Žhář z Kolumbie je amatér, ale žádný hlupák. Nebude odporovat, tvrdí Blažek
Cizinec podezřelý ze žhářského útoku v autobusových garážích pražského dopravního podniku nebyl...
Rock for People z pohledu policie: přestupky v dopravě a krádeže mobilů
Na čtyřdenním festivalu Rock for People v Hradci Králové, který skončil v noci na dnešek, policie...
Chtějí posílit liberální křídlo. V boji o Senát vsadili Piráti na stará jména
S podporou Pirátské strany bude v letošních senátních volbách kandidovat 11 lidí. Obhajovat bude...
Nemocnice začaly odmítat ukrajinské lékaře, počáteční nadšení pominulo
Premium Těsně po napadení Ukrajiny Ruskem české nemocnice přijímaly tamní lékaře s otevřenou náručí a samy...
- Počet článků 2145
- Celková karma 28,37
- Průměrná čtenost 1308x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.