Už nastavují zrcadlo
Přiznám se, že jsem mu tak trochu úmyslně nahrál. Zapalovač jsem si, jak je mým dobrým zvykem, už v pátek bůhvíkde zapomněl, a tak jsem byl odkázaný na sirky. Hezky jsem se otočil proti němu, zapálil si a sirku ostentativně vsunul zpátky do krabičky. Soused tedy zareagoval přesně a pomyslný míček vrátil na mou stranu, abych mohl náš krátký rozhovor ukončit větou: „Ale na funkci rostlináře to vliv mít nebude.“
Kdyby nás poslouchal někdo neznalý, dozajista by si pomyslel, že jsme se úplně zbláznili. Ne tak naše dámy, ač zapředeny do hovoru o něčem docela jiném, na pár okamžiků zmlkly a pak se rozchechtaly na celé kolo. Poté jsme se vrátili dovnitř, a ačkoli jsme myšlenkami zůstali u klasických českých komedií, do smíchu nám už moc nebylo.
„Na šípkách!“ „Se zelím!“ „Ne, řekl jsem na šípkách!“ „V žádném případě, jedině se zelím!“ Podobně jako party ze dvou sousedních vesnic se v naší společnosti nesmiřitelně hádají skupiny odpůrců a zastánců čehokoli, co je zrovna aktuální, mnozí jsou ochotni se kvůli tomu i poprat. Jedni jsou hluší k argumentům těch druhých, jakoby prosazení vlastního názoru pro ně bylo důležitější než cokoli jiného. Pokud na daný problém existuje objektivní pohled, pak se v těch hádkách o šípky a zelí docela ztratí. Nezúčastněný pozorovatel si opět, podobně jako u těch sirek musí pomyslet, že jsme se úplně zbláznili, ale na celé kolo se už nikdo nerozchechtá.
Vezměme si například jednu z událostí dnešních dnů, průjezd amerických vojsk přes naše území. Ta by vystačila na celé stádo divočáků, několik lánů zelí, kamión plný šípků a bezpočet hospodských rvaček.
Na Jaromíra a jeho sirky jsem se s velkým gustem díval minulou neděli večer na ČT. Možná je to jen můj osobní názor, ale bohužel je tam k nalezení až příliš mnoho pořadů, na něž se s takovou chutí koukat nedá. Člověk si u nich klade otázku, zda redaktoři „hujeří“ vůči politikům podle jejich stranického zabarvení nebo zda se politici snaží „hujeřit“ vůči divákům. Až příliš mnoho z těch, kteří dostanou zrovna slovo, se snaží vyvolat dojem, že pro ně platí „když je někdo jedinej, kdo něco může udělat, tak musí.“ Na ostatní hledí jako na „prďoly, co tu jen točí pivo,“ a přitom jim vůbec nedochází, že sami „mají kritickej den.“
Nicméně jedno pozitivum se ČT upřít nedá. Sáhla do archivu, vybrala pár klasických nezapomenutelných komedií, které se dnes už ani netočí a rozhodla se nám je pustit navzdory tomu, že jsme je viděli snad už tisíckrát. Nechci vás nutit, ale budete-li mít dnes večer chuť, zanechte sporů o šípky a zelí a pojďte se koukat se mnou na krávu, kterou děti obdařily hezkým ženským jménem, na dědu Komárka a na zedníka co „teda cihlu do ruky neveme, ale odborník je to na slovo vzatej.“ Zvlášť, když venku tak pěkně „Chč... a ...“ Ne, pardon, to nemůžu napsat, asi by mi smajzli článek, i když jde o citát.
Vždyť zrovna tyhle filmy, ač staré několik desetiletí, jsou v mnohém docela trefně „nastaveným zrcadlem“ naší dnešní společnosti.
Jan Pražák
Úskalí živočišných biopotravin
„Tyhle jogurty jsou bio, ty si koupím a pro manžela je vezmu taky. Jsou lepší, protože v sobě nemají žádnou škodlivou chemii. Věrko, ty si je nevezmeš?“ Optala se vemlouvavě postarší kudrnatá černovláska své kamarádky.
Jan Pražák
Věrná až za hrob?
Celé to strastiplné období začalo v jaře před pěti léty, když Zdeňkovi diagnostikovali zhoubný nádor v pokročilém stádiu. Spokojený život celé rodiny se tehdy ze dne na den zhroutil a změnil v čekání na zázrak.
Jan Pražák
Arture, ty rošťáku, ty se mi snad zdáš!
Nebudu ten šumavský penzion jmenovat, sice by si to zasloužil, ale reklama zde není povolená. Řeknu jen, že šlo o rodinný podnik nedaleko Kašperských hor, ve kterém jsme se stavili loňského podzimu na pár dní v rámci dovolené.
Jan Pražák
Intrikánka
„Jsem ráda, že jsi mě vytáhla, Mílo, dáš si taky aperol?“ Zeptala se mě nakrátko střižená hubená černovláska s jehlovými náušnicemi. Všechno na ní bylo tak nějak špičaté. Úzký nos, pichlavé oči, štíhlé prsty s výraznými nehty.
Jan Pražák
Mala pečovatelka
Mezi Vánocemi a Novým rokem se v naší závodní jídelně pravidelně nevaří a my strávníci býváme nahraní. S heslem: „nalov si, jak umíš“ jsem si prvního dne skočil do řeznictví a zakoupil teplou sekanou v housce.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad
Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
SPOLU vsadilo na antikampaň. Paroduje heslo ANO a spojuje hnutí s Ruskem
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby
Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to...
Stavební parcela u Kaplice, Strádov
Omlenice - Stradov, okres Český Krumlov
2 999 999 Kč
- Počet článků 2130
- Celková karma 30,74
- Průměrná čtenost 1301x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.