Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají I.

Krtkem na Slinták (pro nezasvěcené metrem na náměstí I. P. Pavlova) jezdíme v Praze už bezmála 40 let, tedy přesněji řečeno od 9. května 1974.

I když už dost dlouho v Praze nebydlím, jezdím tam do práce a slýchám tu větu z nadpisu od chvíle, kdy zazněla poprvé, až do dnešních dnů. Pravda, zpočátku mělo metro jen jednu trasu, a k tomu ještě kratičkou, vedla z Florence (dříve Sokolovská) na Kačerov. Tehdy jsme mu s klukama přezdívali milimetro. Metro bylo pojato výrazně na „sovětský způsob,“ a tak na něm byly využity vagóny sovětské výroby, přestože naši konstruktéři měli připravené vozy mnohem lehčí a energeticky úspornější. Bylo kvůli tomu dokonce nutné vyztužit nuselský most.

V roce 1978 vznikla ve stanici Muzeum první křižovatka, když byl otevřen úsek trasy A, vedoucí z náměstí Míru do Dejvic, na tehdejší stanici Leninova. V tu chvíli už metro ztratilo svou potupnou přezdívku milimetro a dočkalo se o něco příznivější, konkrétně jsme mu začali říkat centimetro. S postupem času pak přibývaly nové stanice a další trasa, jak ukazuje následující celková tabulka a orientační plánek (původní názvy stanic jsou v tabulce uvedeny v závorce):

 

RokTrasaZDo
1974CKačerov
1978A
1980CKačerov
1980AŽelivského
1984C
1985B
1987AŽelivskéhoStrašnická
1988B
1990AStrašnickáSkalka
1990BFlorencČeskomoravská
1994BZličín
1998BČeskomoravská
2004CLádví
2006ASkalka
2008CLádvíLetňany

 

Dnešní pražské metro má 57 stanic, délku 59,3 km a denně přepraví až milion cestujících. S londýnským nebo pařížským metrem se sice srovnat nedá, ale své označení si už zaslouží.

Bývá sice občas přecpané, ale je spolehlivé. Tedy až na ojedinělé výjimky, nejrozsáhlejší výluku zažilo při povodních v roce 2002. Občas je nějaká stanice uzavřená z důvodů rekonstrukce, co pamatuji, tak jednou nejezdilo kvůli stávce odborářů, ale nejčastěji je jeho provoz omezen bohužel z důvodů nejtragičtějších. Když někdo zoufalý ukončí svůj život skokem pod vlak.

Řečeno možná trochu vzletně „krtek budiž pochválen.“ Pamatuji na doby před jeho zavedením, konkrétně před zprovozněním trasy A jsem denně jezdíval autobusem „stopětatřicítkou“ z vršovického Edenu do Dejvic, a vzpomínám, že to nebylo nic příjemného.

Občas o trochu humoru, jindy o zlost, pohoršení nebo dokonce o nebezpečí se dokážeme postarat my sami, cestující. Ale o tom zas někdy příště.

 

Zdroje: Wikipedia, www.praha.eu

Autor: Jan Pražák | pátek 19.4.2013 21:48 | karma článku: 14,91 | přečteno: 948x
  • Další články autora

Jan Pražák

Jak byla Maruška za zlodějku

12.5.2024 v 7:07 | Karma: 25,87

Jan Pražák

Ženské zásadně nebiju

9.5.2024 v 14:34 | Karma: 25,61

Jan Pražák

Co s kočkou o dovolené?

3.5.2024 v 14:34 | Karma: 20,88