S nekorektními slovními obraty v naší mateřštině se setkáváme na každém kroku. Mnohé z nich vážně porušují zásady rovného přístupu k národnostem a navíc jsou hrubě genderově nevyvážené.
Nevěříte? Podezíráte mě z malování čerta na zeď a myslíte si, že to vidím příliš černě? Tak já vás rychle vyvedu z omylu a ukážu vám, že se na celou tuhle problematiku díváte jako nějaká naivní slečinka.
Tak třeba v předchozím odstavci jsem použil tři ustálené obraty, z nich hned dva jsou z pohledu moderního nazírání na svět krajně nepřípustné.
Běžně používané přirovnání „viděti něco černě,“ tedy vzhlížet k čemusi s obavami, klade rovnítko mezi černou barvu a negativní vnímání skutečnosti. Naproti tomu bílé barvě je podsouvána role kladná, což dokazuje například slovo „běloskvoucí,“ tedy čistý, neposkvrněný, v širším významu dobrý a bezchybný. Vždyť i ta bílá lež na rozdíl od ostatních lží nikomu neubližuje. Tedy jasná a neoddiskutovatelná rasová diskriminace, skrytě nadřazující bělochy nad ostatní.
Obrat „dívat se na něco jako naivní slečinka“ sice možná není tak častý jako ten předchozí, ale o to je horší. Nediskriminuje pouze ženy jako takové tím, že by jim připisoval nižší inteligenci, ale navíc posměšně cílí na ženy nesezdané. Jakoby svobodná dívka byla hloupá nejen z titulu svého pohlaví, ale též kvůli svému stavu. To je nepřípustné, skandální a pravděpodobně i žalovatelné.
Snad jedině rčení „malovat čerta na zeď“ by mohlo být nezávadné. I když ani zde si tím nejsem tak zcela jist, možná je korektní dnes, ale až svět pochopí, že i pohádkové bytosti si musejí být rovny, bude tomu jinak. Bude třeba nazírat stejným pohledem na práva černých čertů, bílých andělů, zelených vodníků, modrých Šmoulů a všech ostatních.
Nicméně vraťme se ještě na chvilku k rovnosti pohlaví. Nezapírejte, že dobře znáte a možná dokonce i používáte slovní obrat „chlap jako hora.“ Co si pod ním představujete? Pravděpodobně osvaleného siláka, který jediným máchnutím své medvědí tlapy dokáže lámat skály, před kterým se všichni lumpové třesou a jenž je vysněným ochráncem většiny staromódně smýšlejících žen, které by ho chtěly mít za partnera.
No a teď si představte, že bych řekl: „Do tramvaje se vřítila ženská jako hora, odstrčila stařenku o holi a před nosem jí zasedla místo pro tělesně postižené.“ Pomiňte chování oné ženštiny, zapojte fantazii a řekněte mi, koho pod obratem „ženská jako hora“ vidíte před očima. Určitě to nebude dáma, která by byla vysněnou partnerkou většiny mužů. Asi to nebude kladná hrdinka, odpovídající chrabrému hrdinovi v podobě chlapa jako hory a dokonce to nebude ani žádná malebně plnoštíhlá usměvavá paní, jakou je například Maruška. Zřejmě nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že pod obratem „ženská jako hora“ si většina z nás představí neforemnou rozteklou hromadu sádla s mastnými vlasy a upoceným obličejem. Co z toho tedy jasně vyplývá? To, že říkat o nějakém člověku, že je jako hora, je čirým a bohapustým sexizmem.
A to jsem se ještě nezmínil o nebinárních lidech, kteří se cítí být něčím jiným než mužem nebo ženou. Představte si osobu, která se fyzicky narodila jako muž, avšak v pubertě zjistila, že jí tato volba osudu nevyhovuje. Zkusila tedy býti ženou, podstoupila kvůli tomu různé operace, avšak časem dospěla k názoru, že ani ženské tělo pro ni není to pravé ořechové. Teprve v dospělosti si uvědomila, čím vlastně doopravdy je, udělala coming out a prohlásila se za slona. A vedle toho si představte druhou osobu, která si prošla podobným martyriem jen s tím rozdílem, že nakonec pohlavně nedospěla ve slona nýbrž ve lva. Připadá vám to ujeté? Tak to jste zřejmě názorově někde ve středověku a neuvědomujete si, že každý má právo určit si jakékoli pohlaví.
No a teď si vedle sebe postavte dva slovní obraty „je jako slon v porcelánu,“ tedy nemehlo, které zničí vše, co mu přijde pod ruku, a „je silný jako lev, je to král zvířat.“ Cítíte ten rozdíl? Tu nerovnost a diskriminaci, která první osobu - slona uráží a druhou - lva vychvaluje až do nebes? Opět skandální.
Taková je tedy skutečnost, ale co teď s tím? Jak přizpůsobit naši mateřštinu potřebám dnešní moderní doby? Jediné řešení, které se nabízí, spočívá v pečlivém prozkoumání všech obratů a ustálených rčení, v úpravě těch, které se dají přizpůsobit požadavkům na korektnost a ve zrušení (rozuměj zákazu) všech ostatních. Nebo máte snad jiný návrh? Nemáte, no vidíte, tak já vám aspoň nastíním, jak by se to mělo udělat a použiju k tomu ty příklady, které jsem jmenoval v článku.
Obrat „vidět něco černě“ změnit při zachování negativního významu na „vidět něco bíle,“ protože diskriminace naruby je žádoucí.
Obrat „dívat se na něco jako naivní slečinka“ upravit na prosté „dívat se na něco jako hlupák“ a přitom doufat, že nějaká nebinární osoba nedospěje k poznání, že je pohlavně hlupákem.
Slovo „běloskvoucí“ vyřadit se slovníku jazyka českého.
Obrat „malovat čerta na zeď“ prozatím ponechat a zabývat se jím ve chvíli, až světová společnost dojde konečně k poznání, že i všechny pohádkové a nadpřirozené bytosti jsou si rovny.
Obrat „chlap jako hora“ zaměnit za obrat „chlap jako z růže květ.“ Jestli nechápete, tak vám to vysvětlím. Překlopíme-li tento obrat do ženské podoby, vyjde nám „žena jako z růže květ,“ což je označení veskrze pochvalné a obdivné. Nu a samotné „chlap jako z růže květ“ není nikterak zženštile urážlivé, protože udatní mužští hrdinové ochránci už nejsou potřeba. Každá žena, vědomá si svého rovnoprávného postavení, se dneska hravě postará sama o sebe a mužskou ochrannou ruku bere jako zbytečné podceňování, ne-li přímo obtěžování.
Možná jsem vás, vážení čtenáři, trochu podcenil, věřím, že v drtivé většině smýšlíte v souladu s moderním pohledem na tuto problematiku. Pokud je tomu tak, poperte se v diskusi se zbylými slovními anachronizmy typu „slon v porcelánu,“ „lev coby král zvířat“ a jim podobnými, a dejte ji pořádně na frak. V opačném případě, pokud jste konzervativní, názorově nekorektní a přišlo by vám líto všech těch krásných slovních obratů naší košaté mateřštiny, nezoufejte. Neklesejte na mysli a vězte, že zdaleka nejste sami, takových je nás spousta.
