Rasistické stereotypy

Dnes ráno jsem si na webu ČT24 všiml zprávy, že kvůli rasistickým stereotypům přestane v USA vycházet několik dětských knih Dr. Seusse. S hrůzou jsem si uvědomil, že něco podobného by se mohlo týkat i naší literární tvorby.

Co je to vlastně rasistický stereotyp? Předsudky o tom, že některé rasy (skupiny jedinců) jsou méněcenné, je mezi nimi nižší vzdělanost, vyšší kriminalita, a podobně, zkrátka jsou nežádoucí. Předsudky, jejichž hlásání je třeba veřejně pranýřovat, potírat, a to dokonce i retrospektivně, a tudíž stahovat kulturní produkty, které je obsahují.

Když retrospektivně, tak retrospektivně, což platí o tvorbě pro děti zvlášť, protože přece není přípustné, aby taková díla narušovala jejich společenskou výchovu. Proto by kvůli rasovým stereotypům měl být zakázán oblíbený večerníček o Včelích medvídcích, který v jednom svém dílu bezostyšně propaguje bílou barvu. Zde je důkaz:

Ze stejného důvodu je třeba zlikvidovat i Ladova kocoura Mikeše, který zcela bez obalu tvrdí o jednom etniku, že ukradlo kocoura do pytle. Opět nabízím důkaz:

A do třetice bez viny není ani Čapkova Dášeňka, kde se o dobrmanech praví, že tato psí rasa je ve srovnání s foxteriéry beznadějně hloupá. Inu, posuďte sami.

Ale teď vážně. Podívejme se na otázku rasových stereotypů z opačné strany. Popíšu zde příhodu svého někdejšího souseda Jardy, kterou zažil v jižanské části Spojených států. Jarda byl odevždy tak trochu dobrodruh, jednoho krásného dne se sbalil a odletěl do USA s tím, že tam bude střídavě příležitostně pracovat a střídavě za vydělané dolary cestovat.

Nu a právě v jednom z těch jižanských států se po dni plném dřiny rozhodl, že si cestou na hostel skočí do baru na panáka burbonu. Neznalý místních poměrů vstoupil z pozdně odpoledního slunce do zšeřelého lokálu a vydal se ode dveří k barovému pultu. Uprostřed cesty se zarazil, překvapilo ho, že po jeho příchodu se všichni přítomní přestali mezi sebou bavit a za hrobového ticha jej sledují podmračenými pohledy. Kradmo se rozhlédl a zjistil, že jsou všichni černí, on jediný je běloch.

„Vlezl jsem do černošského baru, kde na nějaké bledé tváře nejsou zvědaví, a dostal jsem šílený strach, že mě sejmou,“ vyprávěl mi Jarda. V tu chilli si absolutně nevěděl rady, jak odvrátit blížící se katastrofu a napadlo ho, že jestli má vůbec nějakou šanci, tak jedině pokud se bude chovat normálně. Prostě jakoby nic, jako kdyby si ničeho divného nevšimnul. Za zlověstných pohledů všech přítomných tedy došel až k barovému pultu, vmáčknul se na stoličku mezi dva svalnaté obry a konverzačním tónem si nahlas objednal jeden burbon.

Následovala další vteřina hrobového ticha, pak barman Jardovi nalil požadované pití a potom celý lokál propukl v hlasitý řehot, tedy spíš v hurónský řev. Jarda do sebe toho panáka hodil na jeden lok, otočil se a vypadnul, byl rád, že je rád a měl z toho propocené i trenky.

Jarda celé své povídání zakončil slovy: „Člověče, jediná moje klika byla, že ti lidé podle mého přízvuku poznali, že jsem cizinec a do jejich svatyně jsem vlezl omylem. Ani nechci domýšlet, co by se stalo, kdybych byl místní. Když jsem to druhý den vyprávěl chlápkovi, se kterým jsem dělal, ten se jen pokřižoval a zamumlal cosi, čemu jsem vůbec nerozuměl.“

Za dřívější doby, když ještě nebylo všechno tak propojené po sítích, jsem celkem často jezdil na služební cesty po krajinách českých, moravských a dříve i slovenských. Párkrát se i mně stalo, že jsem se z obavy před rasistickými stereotypy vyhnul některým nejmenovaným místům v nejmenovaných městech a navštívil hospodu, kterou mi buď doporučili tamní kolegové nebo která mi připadala normální.

Co říci závěrem? Skutečný rasizmus je stejně jako xenofobie, sexizmus a další podobné izmy špatný a nebezpečný, a to jak ten klasický, tak samozřejmě i ten převrácený naruby. Ale aby se ve jménu takzvaných rasistických stereotypů stahovala a zakazovala jakákoli díla, která jsou kulturním dědictvím lidstva, je podle mého názoru nepřípustné. To už bychom mohli rovnou zlikvidovat například slavnou Goyovu Nahou Maju kvůli nedůstojnému ponižování žen.

Zpráva z ČT24: ct24.ceskatelevize.cz/3279598-ve-spojenych-statech-stahuji-rasisticke-knizky-pro-deti

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jan Pražák | neděle 7.3.2021 14:33 | karma článku: 35,59 | přečteno: 1192x
  • Další články autora

Jan Pražák

Co s kočkou o dovolené?

3.5.2024 v 14:34 | Karma: 19,96

Jan Pražák

Ty zvíře moje!

27.4.2024 v 7:07 | Karma: 21,07

Jan Pražák

Heleno, hledej!

24.4.2024 v 14:34 | Karma: 31,76

Jan Pražák

Věř svým očím

21.4.2024 v 7:07 | Karma: 28,26