O nevrlém řidiči a ochotné úřednici
Nicméně tentokrát to bylo úplně obráceně. Zelená kartička se jí zlomila v ruce ve chvíli, kdy se ji chystala přiložit ke čtečce při nástupu do autobusu. Bodejť by se nezlomila, když bylo venku mínus dvanáct a kartička dost dlouho mrzla v kabelce.
„Co mi to sem strkáte, ukažte?“ Optal se řidič na konečné, když se snažila držet obě půlky kartičky tak, aby se předplacené jízdné přece jen načetlo.
„Asi to ruplo mrazem, ale nabitou ji mám. Vždyť mě znáte, jezdím tady každý den,“ snažila se mu to vysvětlit.
„To by mohl říct každej. Dejte to pryč a pěkně si zaplaťte čtyřicet korun.“
Hrabala v peněžence, drobné neměla, podala mu pětistovku.
„Tohle vám nevezmu, musíte mi dát menší. Jestli nemáte, jděte si někam rozměnit.“
„Nojo, ale to mi ujedete a další spoj pojede až bůhví kdy.“
„To mě nezajímá.“
„Takže já mám předplacenou jízdenku, mám i peníze a vy mě nevezmete? To si snad ze mě děláte legraci!“
Byla už hodně naštvaná a očima metala blesky, kterými by se dalo podpálit v kamnech. Řidič od ní nakonec s velkou nechutí a remcáním přijal tu pětistovku, prodal lístek a vrátil nazpět.
***
Druhého dne zašla hned po ránu na úřad, kde se tyhle zelené kartičky vydávají. Předem se rozloučila s dvoustovku, tolik totiž stojí výměna na místě z jiného důvodu, než je konec platnosti.
„Dobrý den, prosím vás, mně se zlomila kartička, mohla byste mi udělat novou?“
„Samozřejmě, bude to za pár minut.“ Úřednice přijala zlomenou kartičku s úsměvem. Pak se zarazila: „Jenomže vy máte starou s černobílou fotkou a teď už se tam musejí tisknout barevné.“
„Mám se jít někam vyfotit, nevíte, kde je to tady nejblíž?“ Zeptala se s vizí dalšího problému a dalších výdajů.
Úřednice se zamyšleně podrbala za uchem. „Počkejte, jestli máte nějakou jinou kartu s barevnou fotkou, mohla bych ji zkopírovat.“
Fotka byla zkopírovaná odjinud a čerstvá kartička se jen zaleskla novotou.
„Asi budete chtít dvě stě korun?“ Zeptala se poctivě.
„Ale kdepak,“ úřednice jí obdařila dalším úsměvem. „Nejste vůbec první, komu se kartička v těchto mrazech zlomila a my to přijímáme jako reklamaci. Takže se za to nic neplatí.“
„Děkuji, hned mám lepší den.“
„Není zač, na shledanou.“
***
Tedy celkem nevýznamná příhoda o jedné zlomené kartičce, o nevrlém řidiči a o ochotné úřednici. Co k tomu dodat? Občas jezdím s jedním řidičem, který mě při nástupu do autobusu zdraví jako první. Když čtečka kartiček nezabere napoprvé, tak mě odmávne dál se slovy, že mě zná a ví, že to mám zaplacené. Párkrát jsem narazil na úřednici, která se tvářila, jako bych byl obtížným hmyzem a mou žádost o vyřízení čehosi odmítla kvůli úplné prkotině.
Všechno to záleží na lidech, na nás jednotlivcích. Na tom, jak se budeme chovat jeden ke druhému bez ohledu na to, jestli sedíme za volantem, za přepážkou nebo někde úplně jinde. Vždyť stačí málo k tomu, abychom si navzájem nezkazili den, ale udělali si ho o něco příjemnější. A navíc to vůbec nic nestojí.
Jan Pražák
Mezi námi chlapy
Jmenuji se Thor a jsem německý ovčák. Spoustu let jsem hlídal jeden tovární areál, ve kterém lidé vyráběli nějaké stroje. Mým působištěm byl dvůr mezi budovami, oddělený plotem od okolního světa.
Jan Pražák
Jak šedovlasá dominantní dáma ryla ústy zem
Ta paní byla už na první pohled pěkně od rány, však taky větu o rytí vyslovila způsobem, který by se dal použít v názvu článku jen stěží.
Jan Pražák
Hezoun
S hezounem Michalem to z mé strany nebyla nikdy žádná velká láska, spíš jsme se dali dohromady náhodou. Tehdy mi hodně pomohl, vytáhnul mě ze životního průšvihu a snad jsem se mu ze začátku i trochu líbila.
Jan Pražák
Plesnivej dědek a protivná těhule
Příměstské autobusy, které rozvážejí cestující z pražského Černého Mostu do přilehlých městeček a vsí, bývají obvykle přeplněné. Zejména v odpolední špičce často praskají ve švech.
Jan Pražák
Jak malá holka vychovávala cizince v restauraci
„Promiň, vím, že jsme se dlouho neviděli, ale do cukrárny na kafe s větrníkem s tebou teď nemůžu. Mám doma na návštěvě sestřenici s vnučkou a nestíhám,“ odmítla Maruška mé pozvání na naše klasické příjemné popracovní posezení.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Prodej pozemku k bydlení, 895 m2, Povlčín
Milostín - Povlčín, okres Rakovník
3 005 270 Kč
- Počet článků 2130
- Celková karma 30,48
- Průměrná čtenost 1301x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.