Stačí si na ni vzpomenout a hned se dostaví vlnka touhy. Už první pohled vyvolá jemné rozechvění a když se osmělím k ní přivonět, nemohu zabránit vzrušení. Jakmile se jí dotknu, jsem dočista ztracen.
V minulém článku o Marušce se mi ta dobrá žena svěřila, jak způsobila orgazmus jednomu smělému - nesmělému řemeslníkovi. Tedy chuťový orgazmus, který se dostavil poté, co mu místo sebe sama nabídla svou mramorovou bábovku (zde je odkaz). V reakcích na článek se objevila otázka, zda by na tento božský pokrm nebyl k mání recept. A tak jsem o něj Marušku poprosil.
Za pár dní přiběhla s kouskem papíru v ruce a vzorkem bábovky na talířku, a já se jí hned zeptal, jestli to můžu zveřejnit. Ačkoli mi obvykle dává svolení k tomu, abych vyprávěl o jejích příhodách, tentokrát se trochu cukala. To bylo samé „vždyť je úplně obyčejná“ nebo „to přece nestojí za řeč“ a podobně. Zkrátka takové ty klasické vytáčky člověka, který opravdu umí a přitom je velice skromný. Nakonec jsem ji ukecal, recept i mramorku vyfotil a bez dalších zbytečných řečí vám obé nabízím k nahlédnutí.
To si pište, že jsem neodolal pokochal se pohledem, přivoněl, zakousl a hned se dostavily všechny požitky, popsané v perexu. Tak pokud si chcete taky tak krásně užít, neváhejte a pusťte se do pečení. Případně pěkně poproste nějakou dobrou duši, aby se vám o tuto rozkoš postarala ona.
PS: Maruško, tobě dík a všem bábovkomilným jedlíkům dobrou chuť.
