Kazítko

Už jste se někdy setkali s případem, že se vám nějaký elektrický přístroj porouchal těsně po skončení záruční doby? Prostě jakoby náhodou v ten pravý čas „zesnul“ a odebral se do věčných lovišť.

Co vím, tak tyto případy nejsou nikterak ojedinělé. Mezi lidmi se vžil název pro záludnou součástku, kterou prý výrobci tajně montují do svých produktů, aby záhy po záruce přestaly fungovat. Kazítko se této součástce říká pouze v těch nejslušnějších rodinách, obecný název je poněkud jiný. Sice možná trochu hrubší, ale každopádně přiléhavější a bohužel bez rizika stažení článku zde na blogu nepublikovatelný. Asi všichni víte, o jaké slovo jde.

„Jak to, že se mi ten noťas nenabíjí?“ Zaprotestovala moje manželka poté, co jí počítač pohrozil, že v baterii zbývá pouhých 15 procent, a jestli s tím hned něco nuedělá, bude zle. Zkontrolovali jsme tedy, zda je nabíječka správně zasunutá v zásuvce a druhým koncem v noťásku, vše OK. Do zásuvky jsem zkusil zapojit lampičku a tiše zašeptal „budiž světlo,“ a tak se i stalo. Čumáček, pardon konektor, který se zasouvá do notebooku, jsem dokonce podrobil tortuře na voltmetru, ale nevyrazil jsem z něj ani jediný maličký voltík. Zkrátka a dobře, nabíječka byla v pánu a bylo potřeba zakoupit novou.

Podobným způsobem se mojí drahé polovici před časem odporoučel fén. Pořídila si sice docela obyčejný, ale byla s ním spokojená. Nejenže vysoušel přesně podle jejích představ, ale navíc se jí i líbil, což bývá pro ženy důležité, i když to nám mužům občas přijde jako bezvýznamná maličkost. Stalo se tak ráno před cestou do práce, kdy je člověk rozespalý a navíc spěchá, což nepříjemnost dané situace výrazně násobí.

Pokud bych zalovil v paměti, mohl bych uvést ještě další případy ze zkušeností svých i mých známých, kteří se v posledních deseti, možná dvaceti létech setkali z kazítkem. Kdeže jsou ty dávné stroje a přístroje, které nám sloužily po dlouhá léta a za svůj život si vyžádaly jen pár drobných oprav. Příkladem budiž automatická pračka, kterou si moji rodiče pořídili někdy koncem sedmdesátých let minulého století a která vydržela snad dvacet let. Většinu svého elektro-kovového života sloužila v naší domácnosti, a když už byla hodně stará a omšelá, stačila ještě vypomáhat v zaslouženém důchodu na chalupě.

A tak jsem si tedy položil otázku, zda to záludné kazítko opravdu existuje a jestli ho prodeje chtiví výrobci skutečně montují do svých elektrospotřebičů. Upřímně řečeno, nemyslím si to. Říkám si, že by muselo být dosti nákladné a nerentabilní vyrobit natolik sofistikovanou věcičku, která by dokázala přesně určit okamžik konce záruky stroje, ve kterém se nachází a tento nějak rafinovaně odrovnat.

Příčiny budou spíš jiné. Nekvalitní materiály a technologické postupy při výrobě elektrospotřebičů kdesi v Číně či v podobných zemích s levnou pracovní silou. A možná i tak trochu úmysl konstruktérů ve stylu „kdybychom to navrhli tak, aby to vydrželo fungovat moc dlouho, firma by neměla zajištěný dostatečný obrat.“

A tak se domnívám,  že kurv..., pardon kazítko je asi jen slůvkem, kterým si my spotřebitelé vypomáháme poněkud trpkým humorem při srážce s nějakým nekvalitním elektrospotřebičem. Nebo se mýlím?