Donedávna si Jeníček pod pojmem Carcassonne dokázal představit pouze stolní hru, kterou občas hrál se svými přáteli. Hráči v ní z malých čtverečků skládají louky, budují silnice a města, která pak obsazují figurkami. Přitom o skutečném Carcassonne měl pouze nejasné povědomí.
Před nedávnem měl Jeníček to štěstí, že mohl skutečný Carcassonne navštívit a ihned začal zběsile cvakat spouští, aby se o své zážitky s vámi podělil.
Historické prameny uvádějí, že již ve 3. století před naším letopočtem zde vzniklo galské oppidum, které Římané později nazvali Colonia Julia Carcaso a roku 122 celou oblast dobyli. V dalších stoletích přecházela nadvláda nad opevněným městem postupně do rukou západních Gótů, Arabů, Franků, Trencavelských, aby roku 1240 připadlo s konečnou platností francouzskému králi. Ten učinil z Carcassonne základní prvek obranného systému jižní Francie.
Po připojení Roussillon k francouzské říši roku 1659 ztratilo Carcassonne význam jako hraniční město a začalo chátrat. Teprve architekt Viollet-le-Duc se společně se spisovatelem Prosperem Mériméeem zhruba v polovině 19. století postaral o rozsáhlou rekonstrukci a zachránil tak město před zánikem.
Jeníček uhlídal, že v současné době neustále dobývají na rozdíl od různých válečníků krásný Carcassonne davy turistů. Nazřel, že něco takového je pro jeho obyvatele neporovnatelně lepší než mnohasetleté válečné plenění.
