Jak mě vosa učila levitovat
Rodiče zavařovali jahody na zápraží u domu, úroda byla toho roku opravdu bohatá a akorát dokončili jednu, nevím už kolikátou várku. Moje dívka doplela záhon, uvařila kávu, maminka připravila zbytek štrůdlu od včerejška a s mým taťkou se sesedli do připravených rozkládacích lehátek ve stínu pod stromy.
Čtvrté lehátko bylo doposud prázdné, čekalo na mě. Zvesela jsem se proháněl se sekačkou, vyrobenou z podvozku mého dávného dětského kočárku, opatřeného motorem a ocelovými noži. Tahleta práce mě vždycky bavila, ale vidina kávy a štrůdlů byla lákavá, tak ještě jeden proužek a půjdu si také na chvilku sednout. Poklábosit, maličko zalenošit a pak zase honem, ať to mám hotové a mohu tu svou vzít k rybníku.
Už nevím, nač jsem v okamžiku usedání do lehátka myslel, možná na dívčí úsměv, snad na chladivou vodu rybníka nebo jsem vnímal vůni čerstvé kávy. Rozhodně jsem se těšil, jak spočinu v pružné a poddajné náruči látkového lehátka a bez dalšího otálení jsem do něj z vysoka přistál.
Ne, nedopadl jsem jako Milouš ze Saturnina, pod nímž se důmyslně nastavený mechanizmus pokaždé zhroutil. Nicméně podobně jako on jsem v tom lehátku vydržel asi jen setinu vteřiny, poté jsem jej se zavytím opustil.
„Promiň, promiň, nešlo se nesmát.“ Omlouvali se mi zúčastnění poté, co je přešel záchvat hurónského řehotu a smíchu, „ty ses vymrštil všemi čtyřmi vzhůru, vyletěl jsi nejmíň půl metru bez odrazu a porušil jsi všechny možné i nemožné fyzikální zákony.“
Fyzikální zákony mi v tu chvíli mohly být úplně ukradené, zajímalo mě jediné. Co to tam bylo za divnou věc, že jsem ji neviděl a ona mě tak znenadání a s vervou rafla do pr..., pardon, do zadnice. Otočil jsem se, nu ano, byla tam chudinka celá rozsednutá černožlutě pruhovaná vosí dáma. Musím říct, že se jí vůbec nedivím, když mě za to zcela nevychované a krajně nespolečenské zasednutí odměnila svým žihadlem.
Možná jsem se měl tehdá urazit, že se ostatní smáli, ale to uražení za mě obstaral někdo jiný. Ve chvíli mé levitace odpočívala na klíně maminky nic netušící mourovatá kočka Madla, zřejmě si dávala přestávku v chytání myší. Lekla se mého podivného konání i výbuchu smíchu ostatních a chtěla utéct. Vzala to přes třínohý mírně rozviklaný stolek s kávou a štrůdlem. Ten se pod náporem pružného kočičího těla zakymácel, káva vyšplíchla a Madla se lekla podruhé. To už na ni bylo zřejmě moc, usoudila, že jsme to na ni vše úmyslně narafičili, zalezla pod hortenzii a odtamtud na nás vrhala uražené vyčítavé pohledy.
Závěr odpoledního sedánku byl však navzdory všemu příjemný. Vosu jsem odstranil, pochutnal si na štrůdlu, popíjel zbytek své kávy a chlácholil kočku, která se už zase udobřila a rozpředla na mých nohou. A hlavně jsem si užíval přítomnost svých nejbližších. Nu a to žihadlo? To nic, vždyť už dávno předtím mi můj tatínek říkal, že každý pořádný kluk občas nějaké to pigáro při svém řádění obdrží.
Jan Pražák
Úskalí živočišných biopotravin
„Tyhle jogurty jsou bio, ty si koupím a pro manžela je vezmu taky. Jsou lepší, protože v sobě nemají žádnou škodlivou chemii. Věrko, ty si je nevezmeš?“ Optala se vemlouvavě postarší kudrnatá černovláska své kamarádky.
Jan Pražák
Věrná až za hrob?
Celé to strastiplné období začalo v jaře před pěti léty, když Zdeňkovi diagnostikovali zhoubný nádor v pokročilém stádiu. Spokojený život celé rodiny se tehdy ze dne na den zhroutil a změnil v čekání na zázrak.
Jan Pražák
Arture, ty rošťáku, ty se mi snad zdáš!
Nebudu ten šumavský penzion jmenovat, sice by si to zasloužil, ale reklama zde není povolená. Řeknu jen, že šlo o rodinný podnik nedaleko Kašperských hor, ve kterém jsme se stavili loňského podzimu na pár dní v rámci dovolené.
Jan Pražák
Intrikánka
„Jsem ráda, že jsi mě vytáhla, Mílo, dáš si taky aperol?“ Zeptala se mě nakrátko střižená hubená černovláska s jehlovými náušnicemi. Všechno na ní bylo tak nějak špičaté. Úzký nos, pichlavé oči, štíhlé prsty s výraznými nehty.
Jan Pražák
Mala pečovatelka
Mezi Vánocemi a Novým rokem se v naší závodní jídelně pravidelně nevaří a my strávníci býváme nahraní. S heslem: „nalov si, jak umíš“ jsem si prvního dne skočil do řeznictví a zakoupil teplou sekanou v housce.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Kalifornská policie vtrhla na univerzitu, pozatýkala propalestinské studenty
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci začali projednávat úpravu zákoníku práce. Stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš...
Inspektor/ka Oddělení dohledu nad zpracováním biologických materiálů
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 2130
- Celková karma 30,47
- Průměrná čtenost 1301x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.