Citace z dnešního článku na serveru Idnes.cz, pojednávajícího o zamýšlené Evropské bankovní unii:
Za ztráty problémových evropských bank by mohli více zodpovídat i věřitelé. Přeje si to Brusel, který navrhl, aby regulátoři bankovního trhu měli větší pravomoci. Cílem je i to, aby do záchrany bank nebyly tolik zapojeny peníze daňových poplatníků. O návrzích budou jednat země unie a europoslanci.
Ke krytí ztrát problémových ústavů by mohli regulátoři víc tlačit i věřitele bank, předpokládá návrh Evropské komise. Věřiteli myslí komise investory do dluhopisů a ty, kteří bankám půjčili. „Dnešní návrh je důležitým krokem směrem k bankovní unii v EU a na základě něho bude bankovní sektor zodpovědnější,“ prohlásil šéf komise José Barroso.
Kvůli financování krizových situací v bankovním sektoru bude podle návrhů každý členský stát muset mít jakýsi záchranný bankovní fond. Do něj by měly přispívat banky podle svých finančních závazků a rizikového profilu. Materiály komise hovoří o příspěvku ve výši nejméně jednoho procenta z vkladů, a to po dobu deseti let.
Česká bankovní asociace se k myšlence vytváření dalšího „záchranného fondu“ staví skepticky. „Stala by se z toho další nákladová položka pro banky a zátěž pro klienty, což by mohlo jít proti zájmům ekonomického oživení,“ řekl výkonný ředitel ČBA Pavel Štěpánek.
Konec citace.
Na počátku devadesátých let minulého století u nás začaly vznikat soukromé banky jako houby po dešti. Mnozí jejich zakladatelé neměli pohříchu valné zkušenosti s vedením banky a ani legislativa nebyla na tuto situaci řádně připravená. Přičteme-li k tomu fakt, že u některých z těchto bank došlo k vytunelování, nelze se divit, že mnohé z nich poměrně rychle zkrachovaly. Na tuto nedobrou situaci zareagovala Česká národní banka tím, že prosadila celou řadu potřebných zákonů a vybudovala účinný dohled nad finančním trhem, který neustále zdokonaluje a přizpůsobuje aktuální domácí i mezinárodní situaci. Díky těmto krokům máme v současné době, troufám si říci, jeden z nejstabilnějších bankovních sektorů na světě. Jedním z pilířů této stability je například Fond pojištění vkladů, který vytváří finanční rezervy z příspěvků bank a poboček zahraničních bank, které by byly použity pro výplatu vkladů v případě krachu některé banky z důvodu její nesolventnosti.
Nelze se tedy divit rezervovanému postoji České bankovní asociace a pana premiéra Petra Nečase (z rozhovoru v dnešních Událostech na ČT24) k myšlence na vytvoření Evropské bankovní unie. Nerad bych se mýlil, ale nedivil bych se, kdyby bankovní rada ČNB zaujala k této myšlence podobný postoj.
Závěrem si dovolím připojit svůj soukromý názor. Nevidím nejmenší důvod, proč by se měly být české banky nuceny podílet na sanaci cizích bank, krachujících v důsledku špatného hospodaření či nestabilního bankovního sektoru toho kterého státu Evropské unie.
Zdroje:
Odkaz na citovaný článek
Česká národní banka
