Mladá kočka, tak devatenáctka. Sedí si v tramvaji, na jednom koleni má rozložená skripta, na druhém sešit s matematickými klikyháky. Přeskakuje pohledem z jednoho na druhé, je trochu nervózní, šprtá se na zkoušku.
„Bobino, když já byla mladá, v životě jsem si v tramvaji nesedla,“ prohlásí zbytečně nahlas čerstvě přistoupivší starší bloncka s rudými rty ke své kamarádce brunetě na vysokých jehlách.
„To víš, Ivuš, tahle nás sednout nepustí,“ kontruje vysokojehlá a zavěsí se na klandr nad mladou kočkou. „My byly jinak vychovaný. Musely jsme bejt uctivý a hlavně makat, nikdo nám zadarmo nic nedal. Však víš, jak jsem už v osumnácti nastoupila jako sekretářka. To bylo samý kafíčko sem, kafíčko tam, Boženko skočte mi ofotit to lejstro, dojděte pro chlebíčky pro soudruhy z ministerstva. Vždyť si to pamatuješ, dělaly jsme tehdá ve stejným podniku.“
„Nemysli, Bobino, u mě ve skladu to bylo nemlich stejný. Dneska ty mladý nic nevydržej, jenom si čtou, rejděj po internetu, choděj se bavit a rodiče za ně všechno odřou. Chtěla bych vidět tuhletu v naší tehdejší kůži, do tejdne by se z toho složila.“
Mladá kočka bere z jednoho kolena skripta, z druhého sešit a beze slova se odebírá na druhý konec tramvaje. Tam se v klidu posadí a pokračuje ve šprtání. Tramvaj je totiž v té popolední hodině poloprázdná a místa je pro všechny dost, stačí si vybrat.
Vysokojehlá s rudoretou žuchnou na uprázdněnou dvousedačku a se zadostiučiněním pokračují v moralizování o dnešní mládeži.
***
Později odpoledne mladá kočka konečně uspěje u opakované zkoušky a daří se jí tak dokončit maturitu. Nejlepší příležitost, jak to jít oslavit se svými spolužáky, jako jsme to dělávali my, když jsme byli mladí.
Jenomže bohužel, takových radovánek není mladé kočce přáno. Běží totiž do fast-foodu, kde se do pozdního večera usmívá na hladovce a plní jejich jídelní přání. Chodí do podobných podniků brigádně už několik let, aby vypomohla mámě s náklady na domácnost. Tátu totiž nemá, odešel od nich, když jí bylo čtrnáct. Nezdrhnul za jinou ženou, jak se to občas stává, zemřel po zákeřné nemoci, bylo to rychlé. Už je to sice dlouho, ale stejně to mladou kočku občas zabolí. A její mámu ještě víc.
***
Je skoro půlnoc a mladá kočka potichu otevírá dveře od bytu, aby nevzbudila svou mámu. Má příjemný pocit, teď když má hotovou maturitu, najde si lepší práci. Cítí se silná, zkusí si k tomu střihnout dálkově vysokou. Bude to fuška, ale zvládli to jiní, dá to i ona. Přemýšlí o IT, aby měla dobré uplatnění.
Za čtvrt hodinky uléhá do postele a usmívá se. Pozítří je sobota, bude mít volný celý den a přijde její kluk Martin. Konečně se zas uvidí, vrátil se z práce v terénu. Jezdí na revize a je skoro pořád pryč. Máma jí nabídla, aby ho pozvala na oběd. Nepůjde o žádné lukulské hody, jen skromné jídlo, ale aspoň budou spolu. Máma je hodná.
Ve stejnou chvíli, co mladá kočka usíná s úsměvem na tváři, se vysokojehlá s rudoretou škaredí. Den se jim nevydařil, začal už špatně tou zkaženou holkou v tramvaji, která je nechtěla pustit sednout. Na privátě nic moc, zákazníků jen pár. Až večer jim svitla naděje na pořádnej peníz, ten týpek se vytahoval, jak je prachatej a chce si užít. Nabídly mu švédskou trojku, už si mnuly ruce, jak ho pořádně pumpnou. Jenomže on to na poslední chvíli vzdal a zmizel dřív, než z něj stačily vůbec něco vytáhnout.
Twinblog (dvojče tohoto článku) naleznete zde.
