Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Dříve, než se dostaneme ke kočičí víře a desateru přikázání, dovolím si vás pozvat na malou procházku. Vydáme se spolu na umísťovací výstavu útulkových koček, která se konala včera v neděli v klášteře svatého Gabriela na pražském Smíchově a na níž se podařilo nalézt nové domovy 35 z celkového počtu 38 čtyřnohých dam a gentlemanů. Podívejme se na pár z nich.
Před výstavou jsem si kladl ustaraně otázku, zdalipak tam o takové pěkné předjarní neděli přijdou vůbec nějací lidé.
Nu a pár minut po otevření jsem nevycházel z údivu.
Jako první odběhli domů ke dvěma mladým pánům Karel s Diankou.
Následující pětiměsíční kocourek se stylově ladovsky jmenuje Náciček. Na prvním obrázku se loučí s paní útulkářkou, na druhém už je v náručí své nové sličné maminky. Bude si muset vystačit s ní, protože doma ho žádný Mikeš nečeká.
Po Nácíčkovi se dočkal Vincent. Moc se mu do focení nechtělo, a tak obrázek je spíš ve stylu kuk, hledejte kočku.
A tohle už je Briktetka. Přestože navzdory jménu není vůbec černá, přinese své nové mamince spoustu štěstí.
A pak je tu ještě jeden z Briketčiných kamarádů, brášků Uhlíků. Jemu bude doma sloužit mladý pár milých dvounožců.
***
A teď už konečně ke slíbenému desateru. Možná si ještě pamatujete na naši dávnou tříbarevnou literární kočku Lindu, která s oblibou využívala mého blogerského rozhraní a za svůj život sepsala celou řadu článků s kočičí tématikou, plných humoru i témat k zamyšlení. Poté, co ve svých bezmála šestnácti létech odběhla za duhový most, jsem na půdě našeho domu ve starém koberci objevil několik dalších naškrábaných článků, které jsem postupně jejím jménem zveřejňoval. Přiznám se, že po jejich vyčerpání mi bylo smutno z toho, že s jejím psaním je definitivní konec.
O to větší radost mi udělal její další text, který jsem před několika dny nalezl při předjarním úklidu naší půdy vyškrábaný do zapadlé a dávno zapomenuté předložky před její tehdejší pelíšek. Tento text zřejmě vytvořila v době, kdy už tušila svůj blízký odchod a vložila do něj svou víru. Text bohužel neobsahoval žádný nadpis, a tak jsem se ho pokusil nějakým způsobem pojmenovat sám. Jde o kočičí desatero nebo spíš lépe řečeno desatero přikázání pro kočkaře, vycházející z desatera božích přikázání a měli by se jím řídit všichni lidé, zejména ti, kteří buď už mají nebo se chystají pořídit si nějakou kočku. Jednotlivá přikázání opatřila Linda výkladem a znějí buď stejně nebo podobně jako ta boží. K takovým jsem si pro lepší pochopení dovolil doplnit kurzívou originální znění.
1. V jednu Bastet věřiti budeš.
V originále: V jednoho Boha věřiti budeš.
Již moudří staří Egypťané dobře věděli, že nejmocnější vládkyní nebes i světa je posvátná kočičí bohyně tohoto jména a že všechny ostatní kočky jsou jejími božími syny a dcerami.
2. Nevezmeš jména kočičího nadarmo.
V originále: Nevezmeš jména Božího nadarmo.
Vyvaruješ se používání slova kočka v jiných souvislostech, například nevypustíš ze svých úst rčení, že je něco pro kočku, když to za nic nestojí, ba ani nebudeš přirovnávat byť nejkrásnější ženy ke kočkám.
3. Pomni, abys den sváteční světil.
Budeš mít na paměti, že pro kočku je každý den sváteční, a tak ji budeš velebit a obdarovávat čtyřiadvacet hodin denně tři sta šedesát pět dní v roce, ni přestupný den nevynecháš.
4. Cti kocoura svého i kočku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi.
V originále: Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi.
Budeš-li o své domácí kočičí božstvo s láskou a pílí pečovat, odmění se ti příznivým štěstíplným osudem, v opačném případě se zlou se potážeš, zemřeš v hladu, bídě a zapomnění.
5. Nezabiješ.
Neublížíš, ni vlásku nezkřivíš kočce své či cizí, natož aby ses opovážil připravit ji o život, neb jinak se nevyhneš mukám pekelným.
(Zde platí výjimka pro eutanazii trpících těžce nemocných a umírajících koček, jimž ani moderní veterinární věda už nedokáže pomoci.)
6. Nesesmilníš.
Nepřijmeš na své lože, ba ani jinak se nesblížíš s osobu, která nemá kočky v takové úctě a lásce, aby před nimi dávala přednost komukoli jinému včetně tebe samého.
7. Nepokradeš.
Nevezmeš kočce, co její jest, například šunky či syrového masa, ryb a jater ze své lednice, jakož ani pokrmu, který sis připravil a naservíroval na svůj talíř.
8. Nepromluvíš křivého svědectví proti kočce své.
(V originále: Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému.)
Shodíš-li například květináč či rozliješ nápoj, vyvaruj se svádět před manželkou tento prohřešek na svou kočku, ba naopak, dopustí-li se jej kočka, vezmi to na sebe.
9. Nepožádáš kočky bližního svého.
V originále: Nepožádáš manželky bližního svého.
Nikdy a za žádných okolností neodcizíš byť sebekrásnější kočku, která ti nepatří, neb ona miluje svůj dům, jakož i v něm dvounohé služebnictvo své.
10. Aniž požádáš statků jejích.
V originále: Aniž požádáš statků jeho.
Ba ani nesebereš jí třeba i maličkou myšičku ulovenou.
Mňaumen!
V originále: Amen.
***
Poznámka: Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.
