Papírovou pětikorunou, neboli bůrem (dle Trávníčkova slovníku jazyka českého z roku 1952 též búrem) se u nás platilo do roku 1972. S klesající reálnou hodnotou peněz se však výroba bankovek nižších nominálních hodnot stává neefektivní, ty potom postupně zanikají a jsou nahrazovány mincemi.
Důvod, proč se pětikoruně říká bůr není zcela jasný. Podle jedné domněnky toto pojmenování pochází z německého argotu, tedy tajné mluvy podsvětí. Podle ní slovo "bor" znamenalo hotové peníze, jinak řečeno "peníze na dřevo." A bor mohlo být zkomoleninou slova das Bargeld, které je běžným výrazem pro hotovost.
V tomto článku se mezi pětikorunové bankovky vloudila i jedna tříkorunová, a to ve dvou různých emisích. Zařadil jsem ji sem proto, že pro jedinou bankovku (vlastně to byla státovka) nemá smysl psát celý článek, a za druhé také tak trochu z osobních důvodů. V útlém dětství se mi moc líbila a dodnes mám pro ni slabost.
Státovky I. emise
Platná 1919 až 1922. Autor: neznámý
Státovky II. emise
Platná 1922 až 1926. Autor: J. Benda
Protektorát Čechy a Morava
Platná 1940 až 1945. Autor: Jindra Schmidt, Bedřich Fojtášek, Antonín Machek - portrét Josefa Jungmanna
Platná 1940 až 1945. Autor: Bedřich Fojtášek, Jindra Schmidt
Korunové poukázky ČSR
Platná 1945 až 1945. Autor: Ivan Ivanovič Dubasov
Bankovky a státovky (1945-1953)
Platná 1945 až 1953 (druhá emise 1949 až 1953). Autor: Charles Meronki
Státovky a bankovky (1953-1993)
Platná 1953 až 1972. Autor: Jurij Ivanovič Sokolov (tříkoruna) Sergej Akimovič Pomanskij (pětikoruna)
Platná 1961 až 1972. Autoři stejní jako u předchozí emise
Nevydané bankovky
Návrh z roku 1938. Autor: Jindra Schmidt, Bedřich Fojtášek, portrét Josefa Jungmanna Antonín Machek
Zdroj:
http:/www.papirovaplatidla.cz
