Ber mě takovou, jaká jsem nebo nech být
„Jó, Robert,“ pomyslel si cestou, „náš známý drtič ženských srdcí holt tentokrát narazil.“ Což o to, Iveta byla výstavní kousek, tak bylo jen otázkou času, kdy po ní Robert vyjede. Dost se divil, že mu to trvalo skoro tři měsíce od jejího nástupu do firmy. I Michalovi se líbila, ale vnímal to trochu jinak. Ženská prsa s dalším tělesným příslušenstvím pro něj byla až na druhém místě a víc ho okouzlovala Ivetina skromnost a otevřenost.
Zaťukal na dveře sekretariátu a nic. Chvilku čekal. „Je pozdě, šéf už je určitě pryč, ale ona tam touhle dobou ještě bývá,“ pomyslel si a zaklepal ještě jednou. Zevnitř se ozvalo jen tiché špitnutí, spíš vzlyknutí.
„Iveto, stalo se něco?“ Našel ji zhroucenou v křesle s hlavou v dlaních. „Ublížil ti někdo? Jestli tě Robert nějak urazil, tak mu to za tebe pěkně spočítám.“
„Ale ne, Michale, tohle s Robertem nesouvisí. Vlastně nic, promiň, to je jen moje starost. Ukaž, co bys potřeboval?“ Její slova zněla nepřesvědčivě, tak mu to nedalo a ještě chvilku naléhal, aby se svěřila. Na jednu stranu mu jí přišlo líto a na druhou ho k ní cosi přitahovalo. Mluvil k ní jemně a s citem, až se dočkal.
„Míšo, nikdo to neví, slib mi, že to nevykecáš...“ Mlčel, tiše přikývnul. „Před časem jsem měla několik operací a byla jsem na tom dost blbě. Pak celý to zatraceně špatný období najednou skončilo a konečně se začalo zdát, že jsem z toho venku. Věřila jsem, že už to bude jenom dobrý...“ Zarazila se a polkla. On se povzbudivě usmál. Vzal její ruku do své a zlehka ji sevřel. Bylo mu jedno, jestli tam někdo přijde. Hleděl jí do očí a čekal na její další slova.
„Ale dneska ráno jsem se dozvěděla, že se mi to zase vrací. Doktor se sice tvářil, že to ještě není úplně jistý, ale já už mu nevěřím. Jsem z toho zoufalá a ani to nemám komu říct. Rodiče by to položilo, už tak si toho se mnou dost užili. A nikdo jinej, komu by na mně nešlo jen o to jediný, tady prostě není.“ Její šedé uslzené oči se na něj upřely se směsicí zoufalství a očekávání.
Co cítil, nebyla ani tak lítost, byl si najednou jistý, že je v tom mnohem víc. Váhal jen zlomek vteřiny, věděl, co teď musí říct: „Můžu pro tebe něco udělat? Nějak ti pomoct? Ivi, jakkoli.“
Cítila vedle sebe spřízněnou duši a chytla se jí, jako když tonoucí člověk křečovitě sevře hozený záchranný kruh. Najednou jí bylo všechno jedno, stejně má nejspíš umřít. Měla v sobě zmatek. Na jedné straně mu chtěla být vděčná, ještě naposledy cosi dát a ještě naposledy cosi dostat. A zároveň ho chtěla sobecky šokovat syrovou skutečností. „Dokázal bys mě brát takovou, jaká jsem?“ Její slova byla spíš výzvou než otázkou. Opět mlčel a jen tiše přikývnul. V jeho gestu nebyla nejistota, mohla z něj vyčíst pevnou rozhodnost.
Najednou jakoby do ní udeřil blesk a dodal jí čerstvou sílu. Skočila ke dveřím, zamknula, obrátila se k Michalovi a prudce ze sebe strhla halenku i s podprsenkou. „Jestli mě skutečně chceš, tak pojď.“ Jedno její plné ňadro se vyzývavě zhouplo. Místo druhého se objevila jen zjizvená tkáň, polštářek výplně sklouzl na zem a tragikomicky odskočil pod stůl.
Michal na moment strnul. Instinktem vypálené slovo zrůda okamžitě ze své mysli zaplašil. Pak ho napadla otázka, čím vším si musela projít a jak přitom dokázala být pozitivní. Jeho úvahy trvaly jen zlomek vteřiny, najednou přesně věděl, co chce a jak toho má dosáhnout. Sevřel ji v náručí, dlouhé vteřiny pevně držel, hladil po vlasech a po tvářích. Pak uvolnil své sevření, lehce se dotkl jejího plného ňadra a poté dlouze zulíbal tu zjizvenou tkáň. Nakonec ji znovu objal, cítil, jak se mu chvěje v náručí. Snažil se o klidný a věcný tón: „Ivi, zajdeme nejdřív na večeři a pak tě zvu k sobě, jestli doopravdy budeš chtít být se mnou.“
Vnímala rychlé údery jeho srdce, běželo jako o závod. Připadala si jako hadrová panenka, kdyby ji v tu chvíli pustil, sesunula by se na zem. „Teď a pak už nikdy,“ křičela její zmučená mysl. „Teď a pak snad už napořád,“ nesměle šeptalo její srdce.
Poprvé se té noci pomilovali tak prudce, jakoby to bylo těsně před zhroucením světa. Podruhé, když už se měsíc schoval za obzor a noc se stala dospělou, bylo jejich milování pomalé a vláčné, chtěli si dlouze vychutnat každičký okamžik vzájemného splynutí.
***
O deset let později.
Je parné léto a Michal si hrdě vykračuje chorvatskou pláží. Vede se za ruku s výstavní krasavicí v bikinách, za níž se otáčejí pohledy snad všech přítomných mužů. Okolo naší dvojice vesele dovádí ještě jeden pár. Klučina s dívenkou, kteří jakoby z oka vypadli svým rodičům.
Nadešel večer a děti šly konečně spát. Iveta vychází z koupelny, je nahá a s tajuplným úsměvem se blíží k Michalovi. Její ňadra se ještě jednou zhoupnou, než spočinou v jeho dlaních. Není mezi nimi vidět žádný rozdíl, ale Iveta s Michalem vědí své. Dobře vědí a nikdy nezapomenou.
A co se vlastně stalo s Robertem? Málem bychom zapomněli na toho dávného drtiče ženských srdcí. Ten chudák dopadl, je dvakrát rozvedený a počítá každou korunu, která mu zbyde po zaplacení alimentů.
Jan Pražák
Mezi námi chlapy
Jmenuji se Thor a jsem německý ovčák. Spoustu let jsem hlídal jeden tovární areál, ve kterém lidé vyráběli nějaké stroje. Mým působištěm byl dvůr mezi budovami, oddělený plotem od okolního světa.
Jan Pražák
Jak šedovlasá dominantní dáma ryla ústy zem
Ta paní byla už na první pohled pěkně od rány, však taky větu o rytí vyslovila způsobem, který by se dal použít v názvu článku jen stěží.
Jan Pražák
Hezoun
S hezounem Michalem to z mé strany nebyla nikdy žádná velká láska, spíš jsme se dali dohromady náhodou. Tehdy mi hodně pomohl, vytáhnul mě ze životního průšvihu a snad jsem se mu ze začátku i trochu líbila.
Jan Pražák
Plesnivej dědek a protivná těhule
Příměstské autobusy, které rozvážejí cestující z pražského Černého Mostu do přilehlých městeček a vsí, bývají obvykle přeplněné. Zejména v odpolední špičce často praskají ve švech.
Jan Pražák
Jak malá holka vychovávala cizince v restauraci
„Promiň, vím, že jsme se dlouho neviděli, ale do cukrárny na kafe s větrníkem s tebou teď nemůžu. Mám doma na návštěvě sestřenici s vnučkou a nestíhám,“ odmítla Maruška mé pozvání na naše klasické příjemné popracovní posezení.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Proč mají Japonsko a Indie problémy? Protože jsou xenofobní, kázal Biden
Americký prezident Joe Biden označil Japonsko a Indii za „xenofobní“ státy, které nevítají...
Prodej pozemku k bydlení, 1911 m2, Rokytňany
Rokytňany - Dolní Rokytňany, okres Jičín
2 950 000 Kč
- Počet článků 2130
- Celková karma 30,48
- Průměrná čtenost 1301x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.