Adventní sen útulkových koček o nových domovech
Umísťovací výstavu pořádá Občanské sdružení na ochranu zvířat Podbrdsko. Jeho čtyřnozí kočičí obyvatelé se na mě obrátili s prosbou, abych na ni touto cestou pozval všechny ty, jímž nejsou kočičí osudy lhostejné. V útulku je o ně sice dobře postaráno, ale chybí jim to nejdůležitější. Schází jim ty skutečné domovy v rodinách dvounožců, kteří by je milovali a kterým by mohli oplácet jejich láskou tou svou, chlupatou.
Milerád této kočičí prosbě vyhovím a nebudu vás už déle zdržovat svým psaním. Předám teď pomyslný škrabací drápek těm hodným lidičkám, kteří se o ně v útulku starají.
Johanka a Janík jsou malá koťata z Dobříše.
Maminka Johanky a Janíka, kočička Saša, je od paní, která Sašu ani její koťata již nemohla mít. Paní byla sice hodná, ale nezvládala péči ani o své dvě děti. Děti byly popálené z důvodu nepozornosti matky. Vrtulník děti převezl z Dobříše do Prahy na popáleninové centrum ve Vinohradské nemocnici. Matka byla vinna za tuto situaci. Verdikt sociálního odboru byl jasný, z domova musí pryč i kočka Saša s koťaty. A tak nám paní předala do péče Sašu i její dvě koťata Johanku a Janíka. Měla je ráda, plakala, když nám je dávala.
Johanka i Janík jsou dovádivá roztomilá koťata, přítulná, veselá a dobře vychovaná. Jsou zvyklá pouze na žití v bytě, takže je nabízíme do bytových podmínek. Domov hledá i jejich maminka Saša. Koťata mohou jít do nového domova spolu i jednotlivě. A Saša? Bude vděčná za nový domov, kde ji budou mít rádi. Je asi dvouletá, hodná, mazlivá a vděčná.
Dvě kočičky, které prosí o společný domov: Albínka a Lucinella
Děláme to výjimečně. Neprosíme zpravidla o to, aby si lidé od nás adoptovali místo jedné kočky hned dvě. Albína a Lucinella jsou tou výjimkou, jedinou ze sta...
Albínka je hodná, mazlivá kočička. Byla nemocná s kýlou, kterou jsme ji nechaly operovat. Ona si pak ránu lízala, až měla bolestivé místo na bříšku. Trvalo déle, než se jí místo zahojilo. Je kontaktní, strašně milá, ale lidé ji na výstavách přecházejí bez toho, aby si jí všimli, či si alespoň přečetli o její mírné, milé povaze. Albínka je totiž obyčejná kočka. Žádný roztomilý kukuč nemá, kožíšek je také obyčejný. A to, že je hodná? Takových je.
Lucinella je zato velká kráska. Má milý obličejík, krásný šedý kožíšek, kombinovaný s bílou. Na výstavách se všem líbí. Lucinella je ale povahově zvláštní kočička.Narodila se kočce v prázdném domě. Její majitelé tam nebydleli, kočka i koťata ale dostávaly jídlo.
Bez lidské přítomnosti, hlasů, hlazení, koťata rostla. Nikdy nechodila ven, lidi neznala. A tak je Lucinella tak trochu deprivant. Lidi nemusí mít okolo sebe. Ani s věkem se tento její postoj nemění. Ale i ona potřebuje lásku a blízkost, jako každá kočka. Spřátelila se s Albínkou. Potřebuje ji. A Albínka ji její náklonnost oplácí také náklonností. Mají se rády. Málokdy se vidí taková láska mezi dvěma kočičkami. A tak jsme se rozhodli, že se jim pokusíme najít společný domov. Obě jsou asi dvouleté a zdravé. Čekají u nás na svůj nový život v novém domově už dlouho. Nikdo je nechce. Lucinella sice byla již jednou v novém domově, ale nedopadlo jí to dobře. Lidé ji vrátili. Sice jsme jim říkali, že Luci není kontaktní, ale oni si mysleli, že to zvládnou. Nezvládli.
A tak jsou, Albi a Luci, zase spolu. Vím, že šance najít jim společný domov, je malá. Přesto se pokusíme.
Životem zkoušený kocour Zrzoun hledá domov
Zrzoun, to je jméno, které má rezavobílý kocour z Berouna už řadu let. Zrzoun je statečný kocour, který se životem protloukal jako kočičí bezdomovec v Berouně už dlouho. Místní lidé ho znají, někteří ho chodili krmit. Zrzoun strádal roky bez přístřeší u jedné fabriky v Berouně, postupně hubl, ztrácel sílu žít. Všem to bylo jedno. A přitom musel být Zrzoun původně domácí kocour, protože chtěl moc u někoho bydlet, byl mazlivý a hodný, lidi měl rád. Ale to nestačilo, nechali ho venku, na dešti, ať si pomůže, jak umí. V poslední době už nemohl, neuměl si pomoct. Umřel by tam.
Dozvěděli jsme se to a kocoura přijali do péče. Zrzoun byl už při příjmu k nám strašlivě vyhublý, zuby měl v katastrofálním stavu, kožich zanedbaný, plný blech. Byl hodně začervený a po odčervení se totálně složil. Musel být léčen infuzní terapií. Ale Zrzoun se nedal, jeho unavený mozek zaznamenal TEPLO a JÍDLO. Dvě podstatné věci, které roky neměl. A ruce, které hladily. A hlas, který konejšil. A Zrzoun napnul své poslední síly k tomu, aby žil. Taková škoda by byla, kdyby zrovna nyní umřel - v teple a u misky s jídlem... A tak neumřel. Začal se uzdravovat. Byl vykastrován (jaká úleva!), byly mu odstraněny shnilé zuby, až na jeden poslední zub (jaká slast, jíst zase bez bolesti!). Byl očkován a o vykrmování se Zrzoun stará pilně sám. Miluje maso, nevadí mu, že nemá zuby, poradí si s masem hravě. A mazlení? Toho se Zrzoun nemůže nabažit. Chce dohnat ztracené roky.
A tak se na vás, milí přátelé, Zrzoun obrací s otázkou: nepotřebujete mít doma staršího, asi šestiletého, kocoura, který už ví, o čem život byl a o čem život je a hlavně - o čem ještě život bude. Bude o věrném kocourovi, který si váží toho, čeho se mu dostalo, péče a lásky člověka, teplého domova a plné misky s jídlem. Za to blaho nepřestane do konce svých dní děkovat láskou k nám lidem a vděčným předením. Bude na vás čekat doma a bude štěstím bez sebe, že jste přišli domů a jste zase S NÍM. Zrzoun se hodí všude tam, kde ho lidi budou mít rádi a budou ho krmit, je jedno či do bytu, či do domku, jen když bude v teple s člověkem a jídlem.
Koťata z venkova
V jedné vesnici u Dobříše je kravín. A jak to tak už bývá, u kravína jsou kočky. Nepatří vlastně nikomu, ale zaměstnanci kravína je často krmí, kočky na místě proto zůstávají a loví v kravínu myšky. Spokojenost je na obou stranách. Kočkám se dobře daří a tak to netrvá ani moc dlouho a další generace koček je na světě.
Jenomže leckde se stává, že jsou koťata lidmi zabita a všem je to jedno. V této vesnici jsou soucitní lidé. Koťata nezabíjejí. A tak to v kravínu v létě vypadalo jako v malém kočičím útulku. Místní veterinární lékař nám o problematice koček v kravínu pověděl, jezdí tam ke kravám.
A tak jsme se rozhodli pomoci. Naše sdružení zaplatilo zatím kastraci 5 koček a 2 kocourů. Ještě zbývá zaplatit kastraci jedné kočky a dvou kocourů. Pak bude práce hotová a další koťata se rodit nebudou. Z letos narozených koťat jsme našli domov již sedmi z nich. Dalších sedm koťat bude na svůj domov čekat na naší výstavě.
Co dodat? Myslím, že další slova jsou zbytečná, snad je to, že advent je časem sblížení a příslibu nových začátků. A tak se na vás všichni tito chlupatí tvorečkové a s nimi i mnozí další budou těšit na Adventní umísťovací výstavě v kavárně U Chlupatýho ducha v sobotu 3. prosince v Praze v Konviktské 6.
Jan Pražák
Úskalí živočišných biopotravin
„Tyhle jogurty jsou bio, ty si koupím a pro manžela je vezmu taky. Jsou lepší, protože v sobě nemají žádnou škodlivou chemii. Věrko, ty si je nevezmeš?“ Optala se vemlouvavě postarší kudrnatá černovláska své kamarádky.
Jan Pražák
Věrná až za hrob?
Celé to strastiplné období začalo v jaře před pěti léty, když Zdeňkovi diagnostikovali zhoubný nádor v pokročilém stádiu. Spokojený život celé rodiny se tehdy ze dne na den zhroutil a změnil v čekání na zázrak.
Jan Pražák
Arture, ty rošťáku, ty se mi snad zdáš!
Nebudu ten šumavský penzion jmenovat, sice by si to zasloužil, ale reklama zde není povolená. Řeknu jen, že šlo o rodinný podnik nedaleko Kašperských hor, ve kterém jsme se stavili loňského podzimu na pár dní v rámci dovolené.
Jan Pražák
Intrikánka
„Jsem ráda, že jsi mě vytáhla, Mílo, dáš si taky aperol?“ Zeptala se mě nakrátko střižená hubená černovláska s jehlovými náušnicemi. Všechno na ní bylo tak nějak špičaté. Úzký nos, pichlavé oči, štíhlé prsty s výraznými nehty.
Jan Pražák
Mala pečovatelka
Mezi Vánocemi a Novým rokem se v naší závodní jídelně pravidelně nevaří a my strávníci býváme nahraní. S heslem: „nalov si, jak umíš“ jsem si prvního dne skočil do řeznictví a zakoupil teplou sekanou v housce.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Prodej Rodinný dům, 75m2, Chropyně
Pazderna, Chropyně, okres Kroměříž
2 340 000 Kč
- Počet článků 2130
- Celková karma 30,48
- Průměrná čtenost 1301x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.