Ahój versus Á----hoj!

Taková blbina a přitom dokáže potěšit! Včera jsem šel do zverimexu koupit slunečnicová semínka do krmítek na chalupě pro ptáčky.

Prodavačka byla hned u vchodu do prodejny zaneprázdněna hovorem se zákazníkem u řady akvárií s rybičkami. Jinak tam nikdo nebyl. Tak jsem šel dál až za roh k prodejnímu pultu, že tady na obsluhu počkám. Chvíli jsem si prohlížel, co všechno tu prodávají, když se mi za zády ozvalo: "Ahój."

Překvapeně jsem se otočil a spatřil asi čtyřiceticentimetrového bílého papouška, který se na mě rozverně díval z klece, na níž visel nápis: Pozor, kouše. Přistoupil jsem k němu blíž, ale papoušek mlčel. Zavolal jsem na něj tedy také: "Ahój" a papoušek mi za okamžik stejným způsobem, avšak nehnutě odpověděl.

Začalo mě to bavit, protože jsem si už hodně dlouho s žádným papouškem nepokecal. Zkusil jsem rozvést řeč: zvedl jsem hlavu výš a řekl dlouhé: "Á..." a poté jsem s výrazným pohybem hlavy dolů vydal: "...hoj!" Papoušek mě pozoroval, ale odpověděl mi svým známým, i když už trochu znejistělým: "Ahój."

Nevzdával jsem se a znovu jsem asertivně zopakoval své: "Á...hoj!" s pohybem hlavy dolů. Papoušek se na mě zaraženě díval a notnou chvíli bylo ticho. Už jsem to chtěl vzdát, jenže pak se z klece ozvalo: "Á...hoj!" i s tím pohybem hlavou dolů na druhou slabiku.

Ještě jednou jsme si tento pozdrav stejným způsobem vyměnili a pak už přišla prodavačka. Omlouvala se, že mě nechala čekat, ale já na to, že to nevadí, že jsem si aspoň dobře poklábosil s jejich papouškem. Vážila mi semínka a do toho se začal ozývat papoušek, kterého nový pozdrav evidentně začal bavit: "Á...hoj! Á...hoj!" kýval hlavou. Vypadalo to, že mu nová část jeho repertoáru už zůstane.

Zaplatil jsem, rozloučil jsem se s prodavačkou i s papouškem a šel si po svých s úsměvem na tváři. Taková blbina, a jak dokáže zpříjemnit den!