M. Šichtařová, Za drahé energie může ideologie, strop nic neřeší

Naopak: Strop řeší vše. Pokud by vláda postupovala podle toho, co jí umožňuje platný právní řád, tj. podle zákona o cenách, a nikoliv dle názorů zlovolných poradců, o žádných kompenzacích by nemusela být řeč.

Za drahé energie může ideologie, strop nic neřeší - Blog iDNES.cz

14.09.2022: Podle mého názoru spočívá řešení v tom, že se cena elektrické energie (jakožto nezbytného nehmotného statku v 21. století) nebude tvořit jakoby šlo o nějaký investiční nástroj. Koncoví spotřebitelé elektřiny (domácnosti, firmy) nejsou žádní investoři, kterým jde při nákupu cenných papírů na peněžní burze o to, aby šla jeho cena na burze nahoru a dosahovali zhodnocení své investice. Zájmem odběratelů elektřiny je to, aby byly ceny nakupované elektřiny naopak co nejnižší, což ovšem (jak se ukazuje) není jejím obchodováním na komoditní burze zajištěno. Kromě toho o žádném nedostatku elektrické energie nemůže být řeč – výrobci v ČR mají přebytky, které prodávají zahraničním obchodníkům. Normální tržní prostředí by mělo v situaci přebytků ve výrobě vést k poklesu cen (jde o převis nabídky nad poptávkou). Na pokřiveném trhu s elektřinou se však děje opak. Převis drahé nabídky nad poptávkou by bez zásahu státu vedl jen k dalšímu růstu cen, potažmo k omezení poptávky, potažmo ke kolapsu hospodářství. Ve skutečném konkurenčním prostředí profitují z konkurenčního boje spotřebitelé, kterým se v důsledku konkurenčního boje výrobců snižuje cena. Na pokřiveném trhu naopak profitují z „konkurence“ pouze výrobci, neboť prodejní cena je určována cenou toho výrobce, který ji vyrobí nejdráž.

K Vašemu tvrzení, že „Ve skutečnosti tak bude tato dotace hrazena navýšením státního dluhu.“, uvádím následující: Pokud by vláda postupovala podle toho, co jí umožňuje platný právní řád, tj. podle zákona o cenách, a nikoliv dle názorů zlovolných poradců, o žádných kompenzacích by nemusela být řeč. Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v souvislosti s regulací cen pochopitelně žádné kompenzace nepředpokládá. Ani historický zákonodárce totiž nepředpokládal, že tady budeme mít vládu, která bude chtít regulovat cenu až na konci dodavatelského řetězce, tj. až u koncového odběratele. Pokud by byl cenový strop rozumně nastaven už pro výrobce, odpadla by jakákoliv povinnost státu cokoliv komukoliv kompenzovat.

09.12.2023: S ohledem na to, že anti-populisté opět vymysleli a do TV studií úspěšně zavedli novou mediální zkratku, kterou lživě (jak jinak) zdůvodňují nemožnost nastavit cenový strop u výrobce, doplňuji po více než roce tento původně soukromý článek následovně:

Anti-populisté přišli na to, že by mohli svou anti-populistickou nečinnost (ne-regulaci cen elektřiny u výrobců) odůvodnit tím, že elektřina se nakupuje na rok dopředu a že vláda přece nemůže retroaktivně zasahovat do existujících smluvních vztahů. Opět další geniální mediální zkratka, viz Anti-populisté vymýšlejí stále nové "geniální" mediální zkratky. Jde o jednu s klasických metod anti-populistických politiků používaných v TV debatách. Tato spočívá v tom, že se oponentnímu populistovi (který by nezodpovědně chtěl ceny elektřiny regulovat tak, aby odrážely náklady na jejich výrobu a přiměřený zisk) podsune nějaký absurdní argument (který vůbec nevyslovil), a poukázáním na jeho absurditu získá anti-populista u setrvale nevědomého TV moderátora vítězný debatní bod. 

Nikdo po vládě nechtěl, aby zasahovala do existujících smluvních vztahů. Samozřejmě, že cenová regulace se může týkat pouze smluvních vztahů pro futuro. Kdyby ale vláda zasáhla bez zbytečného odkladu poté, co ceny elektřiny začaly jít strmě nahoru, tj. začátkem roku 2022, mohli odběratelé dnes na konci roku 2023 již platit ceny, které by odpovídaly výše zmíněné cenové regulaci, tj. platili by věcně usměrňované ceny elektřiny (zastropované u výrobce). Vláda však byla anti-populisticky nečinná (jak je jejím železným zvykem) a proto jsou čeští odběratelé elektřiny (domácnosti a firmy) po dvou letech vládní nečinnosti, resp. po dvou letech vládního boje za ekonomické zájmy minoritních akcionářů ČEZu a dalších výrobců elektřiny v ČR, rukojmím cizích spekulantů (pardon: investorů), přestože náklady na výrobu elektřiny jsou v Česku jedny z nejnižších v Evropě. Přijde-li v budoucnu nějaký další cenový šok, odnesou to opět odběratelé elektřiny a tato vláda bude zase tvrdit, že přeci nemůže zasahovat do existujících smluvních vztahů (což po ní nikdo nechce).

Méně známou skutečností je, že kromě výše popsané veřejnoprávní regulace, existuje mnohem efektivnější regulace soukromoprávní. To by ale vládní poradci museli mít nějaké povědomí o působnosti orgánů akciové společnosti, zejména o uplatňování práv majoritního akcionáře na valné hromadě, o účelu kapitálových obchodních společností definovaném ve stanovách, o strategicko-koncepčním vedení atd. Podrobnosti viz Soukromoprávní regulace cen elektřiny u výrobce.

Nabízí se otázka, zda to současná anti-populistická vláda dělá (slovy klasika) z hlouposti, nebo za cizí peníze. Když ale v TV vidím stávajícího ministra průmyslu, tak mám v celku jasno v tom, že zájmy českých odběratelů jsou u těchto anti-populistů až na posledním místě.