Soukromoprávní regulace cen elektřiny u výrobce

Něco málo k popletené představě o tom, že ochrana minoritních akcionářů spočívá v tom, že ČEZ musí levně vyrobenou elektřinu prodávat za cenu, jejíž výše je v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s prodejními cenami před rokem 2022

Kromě veřejnoprávní regulace, viz polemika zde: M. Šichtařová, Za drahé energie může ideologie, je ve hře i mnohem efektivnější regulace soukromoprávní, neboť stát je (jak známo) většinovým akcionářem ČEZ. K popletené představě o tom, že ochrana minoritních akcionářů spočívá v tom, že ČEZ musí prodávat levně vyrobenou elektřinu za cenu, jejíž výše je v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s cenami, za které ji prodával před rokem 2022 uvádím následující:

V obecném povědomí není příliš známé pravidlo obchodního práva, že akciová společnost je typem kapitálové obchodní společnosti, která podle zákona o obchodních korporacích nemusí být založena (pouze) za účelem podnikání, tj. za účelem dosahování zisku, ale např. též za účelem uspokojování určitého veřejného zájmu, např. zájmu obyvatel státu na dodávkách elektrické energie (jakožto ve 21. století nezbytného životního statku) za přiměřené ceny. Je-li účel založené obchodní společnosti též obecně prospěšný, nemůže její představenstvo tvrdit, že musí prodávat své produkty co nejdráž, neboť cílem není výlučně maximalizace zisku, ale též saturace určitého konkretizovaného veřejného zájmu. Akciová společnost ČEZ vznikla transformací státního podniku České energetické závody a jejím zakladatelem (a nyní většinovým akcionářem) je stát. Pokud by snad měl někdo pochybnost o tom, že tato státem založená a ovládaná společnost nebyla založena za účelem, aby její minoritní akcionáři měli co největší zisky z provozu jejího podniku, nýbrž za účelem zajištění přiměřených cen elektrické energie pro české domácnosti a firmy, z jejichž daní byly provozované podniky této společnosti v minulosti z velké části nákladně vybudovány, lze tuto falešnou pochybnost jednoduše odstranit tím, že stát na valné hromadě schválí změnu stanov a výslovně do nich tuto samozřejmou skutečnost uvede. Minoritní akcionáři (včetně zahraničních) takovémuto kroku nemohou nijak bránit a to ani případným (zcestným) poukazem na ochranu zahraničních investic (zahraniční investoři nemají více práv než investoři domácí).

Není proto důvodné se obávat, že by minoritní akcionáři mohli úspěšně žalovat např. představenstvo ČEZ, že nevykonává své funkce s péčí řádného hospodáře, pokud by ČEZ neprodával vlastní vyrobenou (nikoliv nakoupenou) elektrickou energii obyvatelstvu za drakonické ceny obchodované na světových burzách. Mimochodem: ČEZ si 90% jím vyrobené elektřiny prodává českým obchodníkům tzv. na přímo (nikoliv přes burzu). Opravdu nechápu, proč vláda netlačí z pozice většinového akcionáře na představenstvo, aby konalo tak, jak má. Pojem „péče řádného hospodáře“ je nutno vždy vykládat ad hoc zejména právě s ohledem na obsah stanov, popř. též s ohledem na vůli valné hromady, která určuje obchodní politiku, tj. koncepční a strategické směřování společnosti, viz § 435 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích ve znění jeho novely účinné od 01.01.2021, podle něhož se představenstvo řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud nejde o pokyny týkající se obchodního vedení. Otázka, zda je zájmem společnosti výlučně dosahování zisku (za každou cenu), nebo zda je zájmem společnosti též zajištění cenově dostupné elektřiny pro obyvatelstvo, není věcí obchodního vedení, nýbrž věcí strategického a koncepčního vedení, které náleží výlučně valné hromadě, kterou v daném případě ovládá stát. Menšinový akcionáři jsou v této otázce jednoduše přehlasovatelní a žádná zvláštní práva v tomto smyslu nemají.   

Stát tedy od menšinových akcionářů jejich akcie vykupovat nemusí a nemusí dojít ani k žádnému zestátňování. Stačí když stát jako majoritní akcionář jednoznačně uloží představenstvu (když na to královsky placené představenstvo nepřišlo samo od sebe), že ČEZ má prodávat elektřinu se ziskem přiměřeným nákladům na její výrobu a distribuci (tak jako doposud dlouhá léta činil), nikoliv podle cen určovaných na nějaké cizí burze. Strategické směřování akciové společnosti určuje většina na valné hromadě – tedy v daném případě ČR prostřednictvím vlády, resp. příslušného ministerstva.

Jak je možné, že se novinářská obec nerozčiluje, že stát z peněz českých daňových poplatníků v minulosti vybudoval společnost, která nyní v zájmu minoritních akcionářů (a v rozporu se zájmem akcionáře majoritního) dosahuje rekordních zisků za prodej předražené elektřiny právě těmto svým daňovým poplatníkům. To jsme si jako opravdu za obrovské peníze prostřednictvím ČEZu vybudovali jaderné elektrárny (a dokonce připravujeme výstavbu dalších) za účelem, aby nám levně vyrobenou elektřinu následně draze prodával a ještě k tomu tak činil v zájmu pár vykutálených spekulantů? Kde se vzala ta absurdní představa, že minoritní akcionář má více práv, než akcionář majoritní? 

Vláda, jejímž primárním zájmem by měla být ochrana fungujícího hospodářství (včetně ochrany obyvatelstva a firem jakožto odběratelů elektřiny) by měla přestat tyto otázky konzultovat pouze s ekonomy a energetiky a měla by se obrátit na právníky. Vládní poradci a jiní „odborníci“ často úmyslně a v cizím zájmu lžou nebo lži bezděčně papouškují.