18. S bráchou na kole - konečně u cíle, Silvestr!

      Kolem deváté jdeme do blízké restaurace, lehce posnídáme a jedeme konečně do jižní části ostrova. Cesta je však nesmírně náročná a postupně se zde setkáváme s nejpříkřejšími stoupáními, které jsme během cesty vůbec zažili, protože ostrov je velmi hornatý, jeho nejvyšší hora měří přes 700 metrů a vnitrozemí i prudké srázy kolem pobřeží jsou porostlé opravdu hustou a neprostupnou džunglí.

    Ještě je třeba dodat, že „chang“ znamená v thajštině slon, takže jsme na sloním ostrově, ale proč se mu tak říká, zatím nevíme. Některé srázy jsou tak prudké, že je problém do nich vůbec kolo z bagáží tlačit, natož na něm jet, o tom nemůže být ani řeči. V jednom takovém kopci mi pod tíhou šlapání prostě praskne řetěz, takže stavíme a dávám se do spravování, což se mi nakonec podaří, ale problém je v tom, že jsem od šmíru úplně černý, takže musím vytáhnout mýdlo a alespoň trochu se umýt vodou z lahve.

       Po  zdolání největšího stoupání opět prudce klesáme k White Sand Beach, tedy pláží z bílého písku, která je ověnčená kokosovými palmami a vypadá to zkrátka jako idylka, ale je tu celkem dost turistů. Nevadí, jdu se hned do první recepce zeptat na místo pro stan a hned mám smůlu, tady to nepůjde, paní se ohrazuje, že prý kvůli bezpečnosti v noci, ale důvod asi bude někde jinde. Alespoň mě posílá na Kai Bae Beach, abych to prý zkusil na této pláži, protože tam je něco jako baťůžkářská kolonie. To zní celkem v pohodě, jedeme tedy dál. Jak tak projíždíme idylickou krajinou, Rikovi se ovšem dělá čím dál více špatně, asi má horečku, takže zastavujeme na krátkou přestávku a potom opět vyrážíme, ale stále se to nelepší. Zastavujeme asi o deset kilometrů dál, kde jdou na Rika málem mdloby a v tu chvíli najednou strhne kolo směrem k pláži, jenomže při tom, jak udělá obrat, tak se srazí s právě projíždějící dvojicí na mopedu. Naštěstí nejde o nic vážného, řidič se spolujezdkyní sice položí moped na silnici, ale nic vážnějšího se naštěstí nestalo, a tak se vroucně omlouváme a pokračujeme dál směrem k nejbližší možné zastávce, kde by šel postavit stan. Zkoušíme ještě jeden resort a opět nás posílají na místo, kde se srocují baťůžkáři. Tam však už nejedeme, protože Rikovi je vážně špatně a už nemá síly, abychom tam dojeli, takže zastavujeme na nejbližší pláži obklopené příjemnými bungalovy s názvem Chok Dee Resort, kde zarážíme a jdeme se zeptat. Paní nám stan postavit dovoluje, ale zároveň se v ní probouzí smysl pro obchod a říká si o 300 báthů za den, tedy poměrně velkou částku. Vzhledem k tomu, že je Rikovi špatně a taky kvůli tomu, že je dneska Silvestr a možná budou ostatní ubytovací kapacity i v jiných částech plné, bereme tuto nabídku alespoň na dva dny s tím, že pak se uvidí.

      Stan máme postavený hned u moře, co by si mohl více člověk přát.. Přeci jenom to není všechno a tentokrát se nám do cesty, i když jsme v cíli, postaví ještě jiný faktor. Večer si jdeme dát něco k jídlu, kolem osmé už kolem pořádně létají rachejtle, slunce už je za pohádkovým obzorem, jenže Rikovi se stále zhoršuje stav, až po desáté to je pro něj nesnesitelné a jedeme tedy do nemocnice - na Silvestra, na ostrově, v Thajsku. Co nám zbývá než chytit prvního taxíka a vyrazit přes zmíněné serpentýny směrem k první nemocnici, jenomže tou není zrovna státní zařízení anebo alespoň něco takového jako jsme vychytali na začátku v Bangkoku, ale soukromá klinika, kde pouhé prohlédnutí od pana doktora přijde na 4000 báthů. Ještě k tomu, zde musíme čekat asi hodinu, a tak než lékař Rika prohlédne, aby zjistil, že malárie by to být neměla a nasadí mu obyčejné prášky na sražení teploty, je Nový rok. Ještě jsme se dohodli na tom, že pokud by teploty opravdu přetrvávaly, tak potom bychom se měli dostavit zpět na testy na malárii. Pokud někoho tyhle problémy potkají a Rikovi je opravdu špatně, tak to není příjemné zejména z důvodu nejistoty o další průběh cesty. Přesto se Rikovi po vyšetření uleví, trochu se mu zlepší stav po prášcích, a tak si jdeme alespoň sednout do místního klubu One, kde hrají britští DJs, a tak z toho Silvestra taky trochu něco máme..

 DENNÍ VZDÁLENOST:      41 KM

CELKOVÁ VZDÁLENOST:    1354 km