Zadržet pachatele se nevyplácí

V metru kradou černý i bílý, aneb skutečný příběh ze života. Na začátku bylo úspěšné zadržení pachatele a na konci pohmožděná ruka a roztrhaná košile.

Dne 30. 4. 2010 cestoval pan Jiří Dvořáček metrem na trase C ze stanice Háje do stanice Prosek. Seděl v levé části vozu po směru jízdy u okna. Ve stanici Muzeum nastoupil do soupravy starší muž s dítětem a za ním se nápadně mačkal mladší muž sportovní postavy. Bylo mu přirozeně divné, proč se ten muž takto mačká, když na něj ze zadu nikdo netlačil. Za několik okamžiků došlo ke kontaktu obou mužů. Mladší muž se najednou vysmekl a snažil se uniknout ze soupravy, ale v ten okamžik ho chytil za ruce jiný muž. Souprava se rozjela a na zem vypadla peněženka. Starší muž jí sebral a vykřikl „to je moje“. Pachatel se škubal a v této chvíli se do děje vložil pan Dvořáček. Položil pachateli ruce kolem krku a v tomto objetí dojeli až do stanice Hlavní nádraží. Po otevření dveří se pachatel odpoutal od obou cestujících a utíkal směrem z budovy. Mladší cestující se za ním rozběhl a před budovou nádraží ho opakovaně zadržel. Pan Dvořáček společně s poškozeným se vydali za ním. Společně počkali na hlídku police, která si pachatele převzala. Tady by mohl tento příběh klidně skončit.

Bohužel u nás nejde nic jednoduše. Na policejní služebnu na Hlavním nádraží se vydali všichni účastnici konfliktu v 17.42 hodin. A tady teprve začalo to skutečné „dobrodružství“. Nejprve šel k výslechu pachatel. Ještě na chodbě bylo slyšet, jak říká, já nic neudělal a chci svého právníka. Další šel k podání vysvětlení poškozený muž z Českých Budějovic. Zatím to šlo poměrně dobře a i škoda byla vyšší než pět tisíc korun. Ovšem potom se čekalo na zkušeného kriminalistu, ten skutečně asi po dvou hodinách přijel a zjistil, že skutek se, stal ve stanici metra Muzeum, které patří do policejního obvodu I. a Hlavní nádraží je už policejní obvod II., tak se čekalo na převoz do Bartolomějské 6. Kolem 21.45 hodin přijela hlídka policie a účastníky převezla k výslechu. Bohužel kolem 22.30 hodin bylo hlášeno loupežné přepadení a téměř všichni odjeli na výjezd. Z tohoto nečekaného dobrodružství měl největší radost šestiletý chlapec. Nějaká výstava vláčků v Praze nebylo nic, proti jízdou policejním autem noční Prahou a zadržení pachatele krádeže. Telefonoval na všechny strany a podrobně líčil své zážitky. Poškozený se dostal k výslechu kolem 23.00 hodin a byl rád, že stihnul poslední rychlík do Českých Budějovic. Pan Dvořáček odcházel od výslechu 23.40 hodin. Na rohu Bartolomějské už na něj čekal pachatel s nějakou ženou a došlo k fyzickému napadení. Pan Dvořáček skončil s pohmožděnou rukou, naraženým žebrem a roztrhanou košilí. Vzhledem k jeho fyzické kondici se dokázal ubránit větším následkům.

Jak dlouho u nás budou mít ještě zločinci náskok před spravedlností? Skutečně policie pomáhá a chrání slušné lidi?

PS: Mám k dispozici spisovou značku a protokol o podání vysvětlení podle § 158 odst. 5 trestního řádu.