Šrot Transportation aneb když tramvajáci pláčou

Píše se neděle 25. března 2012. Ve dvě hodiny ráno skáče hodinová ručička o 60 minut vpřed. Do zahájení ranního výjezdu pražských tramvají zbývá hodina. A nastává vážný problém.

Tramvaje Škoda 15T stávkují. Bez stávkové pohotovosti, bez varování. Ano čteš dobře, nikoliv tramvajáci, ale tramvaje! Přes veškeré přemlouvání techniků i šoférů nejsou ochotny přijmout letní čas a tvrdošíjně trvají a trvají na tom, že si ještě hodinu přispí.

Se škodováckými tramvajemi to není ani trochu jednoduché. V Praze jich už bydlí padesát a oproti svým kolegyním, starým dobrým té trojkám, jsou to simulantky a lemry líné. Jednou se jim protáčí kolečka a jindy zase vyhrožují, že v zastávce nezastaví, protože se jim rychle opalují brzdové destičky. Pankráckou vozovnu by chtěly jen samy pro sebe a co víc: vůbec se jim nechce jezdit ven a tahat. Tatrovácké té trojky – to je jiná třída – stará dobrá škola. Na jedné koleji se jich vyspí osm a ráno se předhánějí ve vratech, která vyjede dřív. Když se Praha začíná probouzet do nového dne, řada z nich má již půlku města za zády. Škodovky se jen rozvalují, roztahují a čtvrtou sestru na společnou kolej ani náhodou nepustí. Jsou tak vyžrané, že by se propadly do montážní jámy.

Tentokrát to ale menšinově zastoupené škodovky opravdu přezvonily. To, že se chovají jako nepřizpůsobiví občané a nechají za sebe makat majoritu, zatímco se škrábou na podvozku, na to už si v pankráckém depu tak nějak zvykli. Že jich do práce každý den nastupuje jen slabá polovina, s tím se také počítá. Ostatně na objízdné koleji pankrácké vozovny čekají celou noc, v zimě, dešti zapůjčené tramvaje z jiných vozoven, aby odvedly jejich práci. Že se ale na to všechny hromadně vykašlou, tak to je překvapení i pro nejotrlejší pracovníky depa.

Ranní ptáčata už stepují na refýžích a musí se za každou cenu do ulic. Na přemýšlení není čas. Bez škodovek se už ale plně nevypraví, protože mnoho dobrých pracantů, paradoxně právě kvůli nim, odešlo za prací na Ukrajinu nebo do Severní Koreje. Nakonec se jich podaří vyhnat šest, alespoň na pokrytí garantovaných nízkopodlažních spojů. Ovšem za cenu, že budou cestující klamáni špatným časem a okrádáni o jízdné. To, co by se té trojkám nikdy neodpustilo, nekompromisně by se musely vrátit domů, škodovkám prochází bez mrknutí oka. Dokonce jsou všichni docela rádi, že si chvilku nestěžují na kolečka nebo brzdové destičky. Na odpolední šichtu se podaří přemluvit ještě tři. K heroickému výkonu se tak ve finále odhodlá devět škodovek z padesáti. Důvod k upřímné radosti to ale rozhodně není. Drtivá většina se toho obyčejného nedělního dne válí doma a fouká si své tranzistory.

Nyní však konec legrace, začíná smutnější část článku. Tramvaje Škoda 15T jsou financovány z veřejného rozpočtu. Pořizovací náklady na jeden vůz činí 70 miliónů korun. Za tramvaje už Praha zaplatila 3,5 miliardy a za dalších 200 nasmlouvaných vozů bude utraceno minimálně 14 miliard korun z mých, tvých a našich daní. 

Což takhle třeba vypovědět smlouvu, pane primátore Svobodo? Nebo se snad nejdříve musíte poradit s "Mazánkem"?