Soudkyně JUDr. Iveta Tichá se v roce 2002 dopustila justičního zločinu, který nebyl nikdy řádně vyšetřen a potrestán. Skutková podstata uvedeného jednání spočívá především v tom, že zmanipulovala svědeckou výpověď Jany Mičanové v jednom civilním řízení. Svědkyně v rámci své výpovědi tvrdila rozhodné skutečnosti, které měli zásadní význam pro vlastní řízení, ale v rámci protokolace došlo k výraznému pozměnění slov i celých vět a uvedených částek. Na základě této zmanipulované výpovědi dostalo řízení zcela jiný směr. Vzhledem k těmto skutečnostem dospěl soud k absurdnímu závěru, který spočíval v právním názoru soudu, že pokud ručitel uhradí poměrnou část dluhu, tak se věřitel bezdůvodně obohatí o polovinu vrácené částky. Pro úplnost mohu uvést i přesné částky. Dlužník dlužil částku ve výši 497.000,- Kč, ručitel uhradil 336.000,- Kč a soud dospěl k závěru, že se věřitel přijetím uvedené částky bezdůvodně obohatil o 168.000,- Kč!
Tento skandální rozsudek je již pravomocný a v současné době probíhá exekuční řízení pro vymožení dlužné částky, která se díky příslušenství vyšplhala k částce 600.000,- Kč. Trestní oznámení na shora uvedenou soudkyni nebylo nikdy řádně prověřeno. V podmínkách malého město je to věc celkem obvyklá. Spravedlnost má své výrazné omezení. V Prachaticích se všichni důležití lidé znají a jeden na druhého něco ví! Místní pohodu při rozdělování veřejných zakázek si přece nenecháme narušovat. A když se to někomu nelíbí, tak může podat trestí oznámení, ale stejně se nic nevyšetří. Taková malá česká venkovská chobotnice. Prachatice určitě nejsou jediné město, kde tato zločinná praxe funguje.
Tento popsaný případ rozhodně nebyl jediný v soudní praxi této „erudované“ soudkyně. Mohu zmínit i její další úspěšné případy. V jedné civilní věci se žalobce domáhal náhrady škody za špatně odvedenou práci při stavební zakázce na rekonstrukci střechy. Reklamoval nesprávně použitou krycí fólii pod střešní krytinou. Dostalo se mu překvapivého názoru soudu „plachta jako plachta“! Tento výrok soudu v advokátní praxi téměř zlidověl. Iveta Tichá před soudem ukázala i svou lidskou tvář. K jednomu jednání dorazila pozdě s nákupní taškou v ruce a řekla „já bych to odpoledne nestihla“. Nákupní tašku a pozdější začátky jednání by jí člověk rozhodně odpustil, ale manipulaci v nalézacím řízení nikdy.
Před časem jsem vyjádřil přesvědčení, že JUDr. Iveta Tichá je ostudou české justice a vůbec by neměla nosit talár. Tento názor jsem rozhodně nezměnil. Každý justiční zločin musí být řádně vyšetřen a potrestán. Nezávislost justice nemůže být nekonečná.
Psáno pro Denik.cz
