Česká republika dnes slaví 93. výročí vzniku Československé republiky. Právě v tento den si připomínejme, že naše dnešní suverenita, svoboda a demokracie nejsou věci samozřejmé, o které není třeba pečovat. Opak je pravdou. Naším dnešním problémem není rakouská monarchie, nacistické Německo či bolševické Rusko. Problémem dneška je naše lhostejnost k vlastnímu státu, jeho hodnotám a vlastní budoucnosti
Soudobé oslavy 28. října se smrskly do seznamu vyznamenaných osobností. Zřejmě dnes není moderní připomínat, že 28. října oslavujeme vznik státu, který si zakládal na suverenitě, vlastní měně a vlastní správě věcí veřejných. Naši předkové by asi jen těžko chápali, že národní stát je dnes považován za přežitek a zastánci suverenity jsou označováni za extrémisty či populisty. Jediným povoleným národním zájmem je obdiv k Bruselu. Občas mám pocit, že řada českých rádoby osobností (Pehe, Halík) by se psaním oslavných textů uživila i za minulého režimu. Stačilo by provést drobnou změnu - místo Bruselu a EU vložit Moskvu a SSSR.
Přiznám se, že kdyby se dnes opakovalo referendum o vstupu do EU, hlasoval bych proti vstupu. Mirek Topolánek kdysi prohlásil, že výhody našeho členství v EU převažují nad nevýhodami v poměru 51:49. Je zajímavé, že to byl tentýž Topolánek, který tak orodoval za schválení Lisabonské smlouvy - zřejmě podlehl kouzlu Angely Merkelové.
Včerejší summit EU a eurozóny jasně ukázal, jakým směrem hodlá Brusel v příštích letech kráčet. Řecku má být odpuštěno 50% dluhů, aby si mohlo znovu půjčovat. Ztráty bank zaplatí daňoví poplatníci, kteří se budou muset ještě více zadlužit, aby měli na sanaci evropských (francouzský a německých) bank. Evropská unie by se tak mohla přejmenovat na Evropskou dluhovou unii, kde každý dluží každému a všichni společně Číně. Onou pomyslnou třešinkou na tomto kyselém dortu, je dohoda o ekonomické vládě v rámci eurozóny, která opět posiluje moc bruselských úředníků na úkor národních vlád. Myslím, že není v zájmu České republiky, aby se něčeho takového účastnila.
V poslední době jsem zaznamenal prohlášení řady českých ekonomů, kteří doporučují, aby náš export byl různorodý. Po roce 1989 jsme opustili tradiční trhy a přesunuli náš zájem na Západ. Pokud se nechceme spolu se státy eurozóny potýkat s takřka nulovým hospodářským růstem, přesměrujme náš obchod do jiných států. Mám na mysli rychle rostoucí ekonomiky tzv. skupiny BRICS – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika.
Každý rok v tuto dobu bychom si měli připomínat, jak těžce byl náš samostatný a svobodný stát vybojován. Je nejvyšší čas pro návrat k hodnotám 1. Republiky, kdy naši předkové o svůj stát pečovali a bránili ho. My dnes přesouváme rozhodování nad našimi životy do Bruselu a ani nad tím nijak zvlášť nepřemýšlíme. A to je velká chyba, které euronadšenci rádi využijí ve svůj prospěch.
28. říjen je ideálním dnem pro pohled do budoucnosti. Zastávám názor, že naši svobodu a prosperitu nemůžeme nadále spojovat s EU – je nutné vydat se vlastní cestou.
