Vánoce na dluh stvořil sociální stát

Letošní předvánoční shon je již minulostí a většina národa tráví svátky přejídáním a sledováním pohádek. Původní smysl Vánoc prakticky zmizel. Duchovno bylo nahrazeno konzumem. A právě konzum nás nutí dělat věci, které jsou v rozporu se zdravým rozumem. Ano, mám na mysli dluhy. Dluhy jsou novodobým symbolem českých Vánoc.

Je pro mě naprosto nepochopitelné, že existují lidé, kteří se zadlužují jen a jen proto, aby zajistili sobě a svým blízkým bohaté Vánoce. Už v samotném pojmu “bohaté Vánoce” vidím problém. Copak je nutné, aby se pod vánočním stromem nacházely drahé počítače, mobilní telefony, značkové oblečení či báječná dovolená v cizokrajné zemi? Jsou všechny ty dárky zárukou rodinného klidu? Ano, jsou! Ale jen do chvíle než dorazí první složenka za štědrého Ježíška. Splátky naruší rodinný rozpočet na mnoho měsíců a chvilková radost ze Štědrého dne se jako mávnutím kouzelného proutku vytratí.

Někteří tvrdí, že za enormní zadlužení domácností mohou lákavé televizní reklamy, které vybízejí ke sjednání spotřebitelského úvěru. Stačí přece tak málo a i ta nejtajnější tužba je rázem splněna. Osobně tento názor nesdílím. Člověku byl dán rozum proto, aby ho používal. Že ho někteří nechtějí či něumějí využít je věc druhá. Ale není možné, aby tak velký počet lidí nalétl na laciné reklamy našich bank. Pověstný pes je zakopán někde úplně jinde.

Problémem dneška je život na dluh. Na dluh žijí domácnosti i stát. A právě státu respektive politikům poděkujme za to, že občany naučili žít na dluh. Nebyli to právě politici z levé části politického spektra, kteří přišli s myšlenkou sociálního státu? Ano, byla to levice, která nás učila, že není důležité kolik vyděláme či vybereme na daních. Hlavní je uspokojení našich potřeb.

Stát opakovaně utrácel víc, než vybral na daních. Levicové vlády zvyšovaly zadlužení i v dobách, kdy ekonomika rostla o 6%. Jiří Paroubek sebědomě prohlašoval, že státní dluhy se nemusí platit. Vtipné na tom bylo, že několik týdnů po jeho slovech zkrachovalo Řecko. Jakkoliv není korektní, nazývat problémy Řecka krachem. A obyčejný člověk? Ten vše z povzdálí sledoval a říkal si, když může utrácet stát více než vydělá, tak proč bych nemohl já?

Hledáme-li příčinu astronomických dluhů u nás i v Evropě, hledejme ji u sociálního státu. Tento politický program je zkázou pro státy i domácnosti. Sociální stát je vlastně obdobou socialismu. Jeho autoři také touží řídit a ovládat osudy jednotlivců. Za pár stříbrných chtějí od lidí stále větší a větší moc nad jejich životy. Kromě dluhů je symbolem sociálního státu regulace. Vždyť bude-li vše podléhat regulaci a státnímu dohledu, bude občan v bezpečí a bude si moci v klidu užívat všechny ty dávky a výhody, které mu velký a vypasený stát zajistí. V případě Řecka, Irska, Portugalska, Španělska, Maďarska či Itálie vidíme, že žádný strom neroste do nebe. I dluhy se jednoho dne musí začít splácet. Jenže tak daleko otcové sociálního státu odmítají hledět.

Tvrdím, že díky levici a jejímu dítku jménem sociální stát se z Vánoc staly svátky konzumu a zadlužování. Nechci zde nikomu vnucovat myšlenku, že ty správné Vánoce prožijeme pouze v lavicích kostela. O tom to také není. Chci jen říci, že z lidského hlediska mají být Vánoce obdobím klidu, rozjímání, potkávání se a plánování. Každému se v daném roce cosi povedlo a cosi nepovedlo. Jsou okamžiky, kdy jsme mohli udělat něco jinak. A právě o Vánocích bychom se měli zastavit a popřemýšlet o nás samotných i o našich blízkých. A k tomu dluhy, drahé dárky,přeplněný stůl a žlužníkový záchvat opravdu nepotřebujeme.

Text byl napsán pro www.eportal.cz