Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Struktura řeckého dluhu

Řecko je opět bez peněz a opět jsme svědky tanečků kolem dalšího (kolikátého už?) záchranného balíčků. Nicméně tentokrát jde o trochu jiný tanec, než na který jsme byli v posledních letech zvyklí.

Nový řecký předseda vlády rozhodně neskáče tak, jak Brusel píská. Alexis Tsipras dobře ví, že odchod z eurozóny by mohl spustit dominový efekt, na jehož konci je rozpad eurozóny. A pád eura je pro Brusel nepředstavitelný. Lze proto očekávat, že Athény dostanou další miliardy na prodloužení života na přístrojích.

Když před lety vypukla řecká dluhová krize, přinášela evropská média zprávy o slastech řeckého sociálního státu. Bohužel rozsáhlé informace o různých dávkách, příplatcích či vysokých důchodech zakryly pravou podstatu řeckého problému. A zřejmě nikoliv náhodou. Evropská veřejnost se pohoršovala nad řeckým životem na dluh. Bohužel už se nepohoršovala nad tím, kdo celá léta tento sociální stát pomáhal budovat, respektive financovat.

Základním problémem celé krize (a nejen řecké) je společná evropská měna. Euro nevzniklo jako ekonomická potřeba či nutnost. Euro vzniklo jako politický projekt, který si dával za cíl spojit Evropu pod jedno mocenské centrum. Paříž si původně myslela, že hlavní slovo v Evropě bude mít francouzský prezident a německý kancléř. Čas ukázal, že je to Berlín, kdo řídí Evropu. A bez jediného výstřelu.

Aby byl projekt společné evropské měny úspěšný, museli jeho otcové přilákat do eurozóny co nejvíce států. Do eurozóny tak mohl vstoupit kdokoliv, kdo šel zrovna kolem. Nikdo nezkoumal stav veřejných financí. Důležitá byla okázalost okamžiku zrození eura. Což se ve výsledku podařilo a v určitou chvíli byli všichni spokojeni a nadšeni. Německo získalo moc, po které od roku 1945 toužilo. A státy jako Řecko, Španělsko či Itálie se dostaly k levným úvěrům, které jim poskytovaly německé a francouzské banky. Budování evropského sociálního státu (vzpomeňme na Špidlu a “zdroje jsou”) běželo na plné obrátky. Euro bylo považováno za záruku věčné prosperity. Pak ale přišel řecký bankrot a eurozóna se probrala ze snu do reality všedního dne.

Už v roce 2010 (tedy na začátku řecké krize) se mluvilo o odchodu Řecka z eurozóny. A tenkrát by to snad i šlo, protože nikdo další opustit euro nechtěl. Problém však nastal v okamžiku, když se začalo zjišťovat, kdo je hlavním věřitelem Řecka. Ano, šlo o zahraniční (zejména německé a francouzské) banky. Všechny ty záchranné, stabilizační či jiné baličky byly o záchraně těchto bank a přeskupení řeckého dluhu. Daňoví poplatníci eurozóny tak pomohli Berlínu a Paříži zachránit banky a současně se stali největšími veřiteli Řecka. Struktura věřitelů Athén je následující:

60% eurozóna 
10% MMF
6% ECB
3% řecké banky
1% řecká centrální banka
1% zahraniční banky
15% ostatní dluhopisy
4% ostatní půjčky

S ohledem na novou strukturu věřitelů by se dalo uvažovat o vyhození Řecka z eurozóny. Mám pocit, že po Tsiprasově lednovém vítězství si s touto myšlenkou pohrával nejeden bruselský úředník. Pokud by řecká dluhová krize zůstala osamocená a nikdo další by se nepřidal, pak by se dnes s Řeckem nikdo nebavil a Athény by byly na cestě k drachmě. Dluhová krize však propukla v Irsku, Portugalsku, Španělsku, Itálii a Kypru. Příčina stejná jako v Řecku. Levné úvěry. Itálie se vyhnula mezinárodní pomoci jen a jen proto, že Evropská centrální banka začala nakupovat dluhopisy. Vlastně to byla jediná forma pomoci, protože na záchránu Itálie už ani Německo nemělo dostatek finančních prostředku. A to se o slovo hlásila i Francie. Jen díky krokům ECB se na francouzské problémy zapomnělo. Celé jižní křídlo eurozóny se tak ocitlo v sevření tvrdých škrtů a úspor. Po letech se zjistilo, že efektivita je fakticky nulová a problémy přetrvávají. Místo slibovaného ekonomického oživení je tato část eurozóny v hluboké ekonomické krizi. Armády mladých nezaměstnaných jsou obrovským problémem. A právě tato situace přispěla k posílení extrémních levicových stran, které slibují konec škrtů a vystoupení z eurozóny. Zejména v Itálii se v tichosti sbíraji podpisy pro referendum o návratu k liře.

Ve světle těchto událostí je nepředstavitelné, aby Řecko opustilo eurozónu. Proto je nutné udržet Athény uvnitř klubu za každou cenu. Návrát k drachmě by byl sice velmi těžký, ale po devalvaci by se země začala stavět na nohy. A to by byl jasný signál například pro Itálii, která by si rychle vzpomněla, že na devalvaci založila svou někdejší ekonomickou prosperitu a členství v klubu G7.

Stoupenci eura tvrdí, že to nejhorší má společná evropská měna za sebou. Není tomu tak. Euro sevřelo do kleští velké i malé evropské ekonomiky. Pouze Německo je spokojené, protože euro kopíruje marku a německá kancléřka šéfuje celé Evropě. Pro stabilitu v regionu je to poněkud málo. Zatím to však na změnu nevypadá. Evropa totiž celkově zlenivěla. Je tu dobrotivý Brusel, který výměnou za naši svobodu (krásný příklad v podobě kvót na uprchlíky) posílá pár stříbrných do našich rozpočtů. Jenže ani Evropská centrální banka nemůže tisknout peníze věčně. Otázkou je, co bude pak…

Autor: Jan Koucký | pátek 26.6.2015 1:51 | karma článku: 23,17 | přečteno: 1295x
  • Další články autora

Jan Koucký

Osamocený revolucionář Drahoš

Západní předsedové vlád a prezidenti se nechovají tak, jak se nám snaží namluvit naši věční revolucionáři.

25.1.2018 v 9:30 | Karma: 39,41 | Přečteno: 1356x | Diskuse| Politika

Jan Koucký

Falešný smutek a laciné divadlo. Nebo jste snad od této figurky čekali víc?

Naše novodobé hrdinství začíná a končí na sociálních sítích. A i tam se chováme až příliš korektně. Teroristický útok v Paříži ukázal, že soucit si zaslouží jen ti, kteří mají v kapse ten správný cestovní pas.

2.12.2015 v 12:15 | Karma: 29,10 | Přečteno: 1337x | Diskuse| Politika

Jan Koucký

Nekorektní ohlédnutí za rokem 2014

Na sklonku každého roku máme tendenci ohlížet se zpět a hodnotit právě končící rok. Přiznám se, že letos jsem si chtěl dopřát ten luxus a tomuto ohlédnutí se vyhnout. Nicméně při čtení různých komentářů jsem se rozhodl, že i letos přispěji svou troškou do mlýna.

30.12.2014 v 23:18 | Karma: 16,26 | Přečteno: 464x | Diskuse| Politika

Jan Koucký

25 úspěšných let

Je tomu právě 25 let, co v tehdejším Československu padl komunistický režim. Lze tedy říci, že po 28. říjnu je 17. listopad naším druhým nejvýznamnějším státním svátkem. Bohužel jsme dnes v situaci, kdy to řada (bojím se říci většina) lidí takto nevidí. 28. říjen ignorují a 17. listopad mají spojený s nezdarem, spálenou zemí či promarněnou šancí. Dnes a denně jsme svědky hanění, pomlouvání a očerňování posledních 25 let. Pesimismus a blbá nálada na nás číhají na každém rohu. Česká republika je vykreslována jako nejhorší místo na Zemi a novodobí spasitelé (exčlenové KSČ) se nás snaží přesvědčit, že bude líp pouze za předpokladu, že provedeme další revoluci, která zlikviduje režim nastolený po 17. listopadu 1989. Proti takovým snahám je třeba bojovat a jasně a zřetelně říkat, že poslední čtvrtstoletí bylo nejúspěšnějším obdobím v české historii.

17.11.2014 v 10:37 | Karma: 14,56 | Přečteno: 360x | Diskuse| Politika

Jan Koucký

Starého Sobotku novým kouskům nenaučíš

Zdá se, že česká ekonomika má to nejhorší za sebou a začíná opět růst. Oživující hospodářství je nadějí pro nezaměstnané, celkovou náladu ve společnosti a v neposlední řadě i pro státní rozpočet. Ministerstvo financí již ohlásilo, že za prvních 7 měsíců letošního roku se vybralo na daních o 25 miliard korun víc, celkově stouply příjmy o 40 miliard. Na základě těchto čísel můžeme odhadnout, že za celý letošní rok by mohlo dojít k navýšení příjmů o cca 70 miliard korun. Schodek státního rozpočtu by tak při troše zodpovědnosti mohl být 42 miliard (schváleno bylo 112 miliard). Jenže to by u kormidla nesměla sedět socialistická vláda, jejíž předseda sestavoval deficitní rozpočty i v dobách, kdy HDP rostlo o 6%.

14.8.2014 v 14:45 | Karma: 36,68 | Přečteno: 3893x | Diskuse| Ekonomika
  • Nejčtenější

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať

2. června 2024  12:06,  aktualizováno  21:58

Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...

Při bouřce rozhodují o životě vteřiny. Expert popisuje, jak se chránit

3. června 2024  18:09

O víkendu skončila po zásahu bleskem v nemocnici dvacítka lidí. Jak se chovat za bouřky, ve městě i...

KOMENTÁŘ: Kovačič spáchal na Markíze profesní sebevraždu, PPF to dobře ví

3. června 2024  17:19

Když moderátor pořadu televize Markíza Michal Kovačič 26. května na konci pořadu Na tělo...

Slovák sloužil v ruské armádě, zajali ho na Ukrajině. Zpět do Ruska netouží

3. června 2024  17:16

Na Ukrajině zadrželi slovenského občana, který údajně sloužil na straně Rusů a vzdal se ukrajinským...

Zelenskému se hroutí mírový summit. Spojenectví s USA dostává trhliny

3. června 2024

Nedorazí ani Číňané, ani Saúdové. Z očekávaného mírového summitu ve Švýcarsku se omluvilo několik...

  • Počet článků 154
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2232x
Jsem pravicově smýšlející člověk se zájmem o domácí a zahraniční politiku.