Stanou se daňové ráje obětí socialistického běsnění?

Oceňuji odvahu kyperského parlamentu, který se vzepřel Bruselu a odmítl provést loupež za bílého dne. Kypr zřejmě čeká bankrot a možná i odchod z eurozóny. Možností je mnoho a teprve příští dny a týdny ukážou, jakým směrem se tento daňový ráj vydá. Věřím, že se Kypřané nezaleknou různých hrozeb a ultimát ze strany Bruselu a budou i nadále bojovat za svoji suverenitu. Málokdo si totiž uvědomuje, že se v Nikósii bojuje i za nás.

Brusel válčí na několika frontách a má celou řadu protivníků, proti kterým pořádá křižácké výpravy. Odpůrci evropské intergrace jsou označováni za nacionalisty. Jsme strašeni, že když nebudeme poslouchat, ocitneme se mimo hlavní proud a pozře nás Moskva. Samozřejmě nesmíme zapomenout na mainstreamová média, která v dnešní EU hrají stejnou roli jako Rudé Právo před listopadem 1989 v Československu. Bohužel musím konstatovat, že na všech těchto kolbištích Brusel vítězí. Existuje však jedno bojiště, na kterém je Brusel v pozici toho slabšího. Tedy alespoň prozatím.

Neregulovaná daňová politika vadí Bruselu, Berlínu i Paříži. Jen si vzpomeňte, jak Německo tlačilo na Iry, aby výměnou za stabilizační půjčku zvedli korporátní daně. Naštěstí se Dublin vzepřel a Němci museli ustoupit. Jak ale vidíme v případě Kypru, berlínská vláda se nikdy nevzdává. V posledních dnech jsme tak svědky frontálního útoku proti tzv. daňovým rájům. Je v našem zájmu, aby byl útok odražen.

Daňové ráje jsou vykreslovány jako něco zkaženého a pro dnešní společnost nežádoucího. Opak je však pravdou. V době, kdy se světem opět valí vlna socialismu, jsou daňové ráje posledním útočištěm svobodného trhu. Tyto státy poskytují útočiště před regulacemi všeho druhu a vysokými daněmi.

Svobodný trh s minimální regulací a nízkými daněmi je základem prosperující ekonomiky. Při nízkých daních se nikomu nevyplatí vymýšlet, jak by se placení daní vyhnul. Platí zde tak pravidlo, které zatím pan Kalousek nepochopil, že nízká sazba znamená vyšší výběr. Miroslav Kalousek jde bohužel stejnou cestou jako naši socialističtí přátelé. Pan ministr financí je tak vlastně socialista převlečený za pravičáka. No pravičáka, snad nikdo rozumně uvažující nemůže považovat TOP 09 za pravicovou stranu. Svobodný trh klade důraz na jednotlivce. Každý je odpovědný sám za sebe a každý by se měl starat sám o sebe. Určitá forma pomoci by měla být adresná a nikoliv plošná. Nepotřebujeme paternalistickou roli státu. Nepotřebujeme armadu úředníků, kteří budou rozhodovat o tom, co pro nás je a není dobré. Čím méně se bude stát snažit ovládat ekonomiku, tím pro nás všechny lépe. Zatím to spíš vypadá na přesný opak. Lidé opět začínají věřit myšlence, že stát je tu od toho, aby jim zajistil lepší životní úroveň. Není to pravda a myslím, že to vědí i naši levicoví politici. Oni zkrátka chtěji regulovat a řídit. Proto lidem lžou, že více regulace a vyšší zdanění parazitů (abych použil oficiální levicový termín pro živnostníky) přinese blahobyt. Ale zpět ke Kypru.

Přiznám se, že mě překvapilo, kolik českých firem má sídlo na Kypru. Tuším, že to je kolem 1200. Než vyřkneme na adresu jejich majitelů jakékoliv ošklivé slovo, zkusme se zamyslet nad tím, proč tolik českých (a nejenom českých) firem přesouvá svá sídla do tzv. daňových rájů.

Na vině je socialiazace Západu. Pokud by se vlády chovaly stejně jako Margaret Thatcherová nebo Ronald Reagan, nedocházelo by k tak masivnímu přesidlování firem. Stát a podnikatelé mají být partneři. Dnes je praxe taková, že podnikatelé jsou označováni za parazity. Je to krátkozraké a pokračování v započatém trendu nepřinese nic dobrého. Kdy už i levici konečně dojde, že bez podnikatelů to zkrátka nejde? Oni vytvářejí pracovní místa, oni platí daně a jejich úspěch sebou přináší i rostoucí životní úroveň zaměstnanců. Je škoda, že toto většina našeho národa nevidí. Kdyby tomu bylo jinak, nemohla by mít levice tak vysoké volební preference.

Prohraje-li Kypr bitvu o zachování posledního zbytku své suverenity, bude to velká prohra nás všech. Evropská unie bude po Kypru zase o něco silnější a Brusel tak bude mít nad našimi životy zase o něco větší moc. Otázkou je, kdy nám dojde, že jdeme špatnou cestou. Věřím, že to bude dříve, než dojde i na naše vklady a daně.

Text byl napsán pro www.eportal.cz