S eurem na večné časy a nikdy jinak - nebo ne???

Autoři a propagátoři společné evropské měny se nám dlouhá léta snažili namluvit, že jedině s eurem můžeme dosahovat trvalého hospodářského růstu a s tím spojeného blahobytu. Z vyjádření některých euronadšenců člověk málem nabyl dojmu, že stačí zavést euro a do smrti máme vystaráno. Všichni dnes víme, že realita je poněkud jiná. Již před finanční a hospodářskou krizí bylo zřejmé, že euro není tak báječné, jak stojí v bruselských propagačních materiálech. Euro zde původně mělo být na věčné časy. Zdá se však, že se nemusí dožít ani plnoletosti.

Zrození eura bylo zásadní chybou evropské integrace. Místo prosazování volného a svobodného trhu se evropští politici soustředili na vznik měny, která je od svého začátku odsouzena k nezdaru. Otcové eura sice nastavili jasná pravidla pro vstup do eurozóny, ale praxe ukázala, že podmínky nikdo nedodržoval. Řada států (včetně Německa) nesplňovala podíl zadlužení k HDP. Další státy (Itálie a Řecko) se uchýlily k účetnímu podvodu, který jim zajistil vstup do ráje jménem eurozóna. Nadšení z eura však začalo brzy vyprchávat. Ve většině zemí znamenalo zavedení eura zdražení. Současně jednotlivé státy začaly přicházett na to, že úrokové sazby se nastavují podle přání a potřeb Německa a Francie. A co si budeme povídat, jiné úrokové sazby potřebují v Berlíně a jiné v Madrinu, Římě, Lisabonu či Bratislavě. Navíc eurozóna není jeden státní útvar. Tudíž zde neprobíhá stejný hospodářský cyklus. Jedna země zažívá recesi, další oživení a třetí zpomalení hospodářského růstu. Každá z těchto variant potřebuje odlišnou měnovou politiku, která bude plně kopírovat potřeby té či oné ekonomiky. S eurem to však není možné. Řecku by dnes pomohla devalvace měny. I to je v rámci eurozóny nepřekonatelná překážka. A případný státní bankrot, který je v jisté situaci také řešením, není možný do okamžiku, dokud bude Řecko platit eurem. Země je tak v pasti vlastní měny. Záchrana Řecka (vlastně eura) vyjde státy eurozóny na 110 miliard eur (2,7 bilionu korun). Poslední informace z Řecka naznačují, že konečná částka může být vyšší. Ve frontě na záchranu  stojí Irsko, Portugalsko, Španělsko a Itálie. Zadlužená eurozóna se tak bude muset ještě více zadlužit, aby zachránila vlastní měnu. Otázkou však zůstává, jak dlouho budou investoři ochotní investovat do měny, u které nikdo neví, co bude zítra. Možná pomalu nastává chvíle, kdy si státy eurozóny položí otázku, co bude levnější - záchrana eura nebo návrat k vlastním měnám???

Euro mělo Evropu přiblížit ke vzniku federace jménem Evropská unie či Spojené státy evropské. Dnes je evidentní, že euro Evropu spíše rozděluje. Země neplatící eurem např. Polsko či Česká republika vycházejí z hospodářské krize mnohem lépe než státy eurozóny. Obzvláště Polsko je toho zářným důkazem.