Pokud mě paměť neklame, tak jsem se v žádném svém textu nevyjadřoval k romské otázce. Je to specifické téma, které vždy vzbudí emoce a následná diskuse sklouzne někam, kde by být rozhodně neměla. Nicméně poslední události v Českých Budějovicích mě donutili, udělat na toto téma několik poznámek.
Úterní Lidové noviny přinesly text mluvčí stínové vlády ČSSD pro lidská práva a rodinu paní Marksové-Tominové. Možná stejně jako já slyšíte toto jméno prvně v životě. Paní mluvčí ve svém textu mluví o rasové nesnášenlivosti, která se ze severních Čech přesunula do dalšího regionu. Jako členka ČSSD musí splnit malý domácí úkol a označit za hlavního viníka pravicové vlády. Paní Marksová- Tominová vidí řešení v evropských fondech, státních penězích a institucionálním rámci. Opět jsme tak svědky socialistického omylu.
Situaci Romů mohou zlepšit jen Romové. Neustále se zamýšlíme nad tím, jak život této menšině vylepšit. Vymýšlímé nové a nové projekty a utrácíme hromadu peněz. Permanentně jsme pod drobnohledem bruselských institucí, které nám (ale i Slovákům) vytykají špatné zácházení s romskou menšinou. Problém je však úplně někde jinde.
Většinová společnost vidí v Romech parazity, kteří chodí s nataženou rukou na úřady a žádají sociální dávky. Romové nedělají nic proto, aby svůj obraz vylepšili. Neustále se zaklínají diskriminací. Ale kdo je tu vlastně diskriminovaný? Ten, co platí daně a sponzoruje tak pohodlný život nepřizpůsobívé menšiny, nebo ten, který neustálé žádá podporu a sám se odmítá přičinit, aby se jeho životní podmínky zlepšily?
Socialisté věří, že paternalistická role státu vyřeší romskou problematiku a zajistí tak pohodlnou a bezbolestnou intergraci Romů do společnosti. Není to však pravda. Žádné peníze, komise či vládní zmozněnci pro lidská práva nic nezmění. Romům je třeba jasně říci, že pokud něco od společnosti chtějí, musejí se přizpůsobit jejim pravidlům hry.
Romové musí pochopit, že bez změny způsobu života, kam patří vzdělání a ochota pracovat, to prostě nelze. Stát by měl radikálně omezit výplatu sociálních dávek a navázet je na splnění těchto podmínek.
V tomto týdnu jsem četl dobrou poznámku, která říkala, že dříve se protiromských demonstrací učastnili hlavně skini a jim podobní. Dnes je situace jiná. Demonstrovat chodí normální lidé. To lze považovat za zásadní posun a nedobré znamení. Stát i média se pasují do rolí falešných ochránců. Asi netřeba zmiňovat, jak velký prostor věnují sdělovací prostředky napadení Roma oproti napadení Romem…….
Závěrem lze říci, že dokud budou Romové chtít dostávat vše a nedávat nic, nálada ve společnosti se nezlepší a jejich situace také ne.
Psáno pro www.eportal.cz
