Dlouho jsem váhal, zda se k policejní razii na úřadu vlády vyjádřit. Čekal jsem na informace, proč byl tento zásah vykonán. Čekal jsem na jména obviněných doplněná o sdělení, jakých trestných činů se tito lidé měli dopustit. Ani po týdnu jsem se však nedočkal. Policie nám nic konkrétního nesdělila. Do novin jakoby náhodou či omylem unikají odposlechy či přímo části celého spisu. Tento postup tak nahrává lidové tvořivosti. A obyčejný člověk již stačil všechny aktéry odsoudit a s nadějí vzhlíží k novodobým Spasitelům, kteří zajistí klid a mír na práci.
Zatím poslední obětí těchto podivných manévrů má být dosluhující premiér Petr Nečas. Policie prý zvažuje jeho obvinění a hodlá požádat Sněmovnu o jeho výdaní k trestnímu stíhání. Nečas se prý provinil tím, že nabídl třem poslancům funkce za to, že se vzdají mandátu a umožní tak přežití Nečasova kabinetu.
Nehodlám zde obhajovat postup, jakým Petr Nečas docílil přežití své vlády. Svým jednáním poškodil pověst vlády i samotné ODS. Mluvit však v tomto případě o korupci a provádět kvůli klasickému politickému obchodu “něco za něco” noční razii v sídle předsedy vlády, mi připadá, jemně řečeno, přitažené za vlasy. Celá tehdejší šaráda kolem osudu vlády jasně prokázala, že pánům poslancům nešlo o program, ani o ODS, ale šlo jim hlavně o funkce.
Politické handlování k politice patřilo, patří a vždy patřit bude. Tak třeba americký prezident odměňuje své podporovatele ve volební kampani tím, že z řady z nich udělá velvyslance. Britský premiér dosazuje své stranické odpůrce do ministerských křesel. Nemusí se nám to líbit, ale to je tak jediné, co s tím můžeme dělat. Ano, můžeme na politiky tlačit, aby se těchto obchodů vyvarovali, ale v situaci, kdy máme poměrný volební systém a vláda vždy vzniká na základě dohody vícero stran, nelze tyto “čachry” omezit. Je to samozřejmě nemorální, ale není to korupce. A to je v tomto případě velmi důležitý rozdíl.
Zatím jediným odhaleným zločinem je zneužití vojenské rozvědky. Vše ostatní je předmětem sporu a velkých nejistot. Považuji za skandální, že novináři nevyvíjí tlak na zvěřejnění detailů celého případu. Čím déle bude tento tyjátr pokračovat, tím více bude pravděpobná teorie o vyhovění společenské objednávce. Obyčejný člověk je přesvědčen, že kradou všichni, a proto je nutné všechny pozavírat. Proč pátrat po důkazech, když pravda je tak jasná.
Pokud se policie odhodlá k tomu, aby požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Petra Nečase k trestnímu stíhání, měla by předložit neprůstřelné důkazy. V opačném případě doporučuji poslancům Nečase nevydávat. Nejde o krytí nějakých nekalostí, ale jde o to, udělit vyšetřovatelům jasnou lekci. Policie tu není od toho, aby rozhodovala o politickém osudu toho či onoho člověka, případně té či oné strany. Tuto moc má pouze volič. A tak by to také mělo zůstat.
psáno pro ePortál.cz
