Porážkou nacistického Německa skončila před 67 lety německá nadvláda nad Evropou. Adolf Hitler toužil vybudovat tisíciletou říši. Při plánování německé Evropy se tehdejší kancléř dopustil zásadní chyby. Zapomněl, že lidé budou bránit svou vlast až do posledního muže. Okupovaná území toužila po znovunabytí své suverenity a Velká Británie sváděla s Hitlerem boj na život a na smrt. Dnešní situace v Evropě je velmi podobná té z 30. a 40. let 20. století. Stejně jako tehdy i dnes se hraje o to, zda bude Evropu řídit německý kancléř – kancléřka.
Poslední události více a více naznačují, že Německo opět touží být hybnou silou evropského kontinentu. Je naprosto nepřijatelné, aby z útrob německé vlády přicházely nápady ve smyslu zřízení komisaře (protektora) pro řecký státní rozpočet. Dle německého plánu by tento člověk dohlížel na výdaje řeckého rozpočtu. Oceňuji Řeky, že se proti tomuto plánu dokázali zcela jasně ohradit. Je nabíledni, že Řecku pomůže pouze návrat k vlastní měně a následná devalvace.
Chystaná rozpočtová a fiskální unie je předstupněm unie politické. Pro ty, kterým to ještě nedošlo, uvádím, že politická unie je základem pro federativní uspořádání evropského kontinentu. Pokud zde jsou lidé, kteří si stále myslí, že Spojené státy evropské budou něco jako Spojené státy americké, musím tyto snílky zklamat. Myslím, že je třeba důrazně říci, že nic takového se nestane. Případná evropská federace by se správně měla jmenovat Svaz evropských socialistických republik. Amerika vyrostla díky svobodnému trhu a nízké regulaci. Brusel považuje obé za sprostá slova.
Angela Merkelová zcela správně pochopila, že dnešní situace v Evropě je pro Německo obrovskou příležitostí, jak ovládnout kontinent bez jediného výstřelu. Když sleduji vyjádření evropských státníků, ptám se sám sebe, zda to ti lidé myslí opravdu vážně, nebo jim někdo zaplatil? Jak je možné, že se předsedové vlád bojí na evropském summitu vyjádřit výhrady k německým návrhům? Jak je možné, že jediné na co se evropští lídři zmohou, je starost, zda budou či nebudou sedět u toho či onoho stolu? Opravdu si tito lidé neuvědomují, že svou lehkovážností ženou vlastní země pod německou nadvládu?
Mou ambicí není podporovat nějaké antiněmecké nálady ve společnosti. Chci pouze připomenout fakta, o kterých se (možná záměrně) v naší společnosti nemluví. Evropská unie se vydala na cestu dluhů, regulace a federalizace. Svoboda, demokracie a volný trh patří dle Bruselu minulosti. Důkazy netřeba hledat.
Když se po bruselských chodbách začalo veřejně mluvit o fiskální a rozpočtové unii, ministerský předseda Velké Británie použil právo veta. Ale to by nesměl být Brusel Bruselem, aby nevymyslel způsob, jak Británii obejít a současně pominout i názor veřejnosti. Na světlo se tak dostal nápad, že fiskální a rozpočtová unie bude stvořena díky mezivládním smlouvám, které nemusejí být odsouhlaseny v referendu. Tomu říkám demokratický postup. Jak je možné, že jen Petr Nečas a David Cameron našli tu odvahu, aby řekli jasné NE?
Při pohledu na mapu Evropy zjistíme, že Angela Merkelová má volné pole působnosti. Italským předsedou vlády je zapřisáhlý eurohujer. Nicolas Sarkozy hraje druhé housle a s největší pravděpodobností se bude muset odporoučet z prezidentského paláce. Velká Británie dala jasně najevo, že takto ne a všeobecně se očekává, že Londýn EU opustí, protože nebude souhlasit se vznikem federace. A zbytek? Zbytek států reprezentují lidé, kteří zaprodají svou vlastní zemi za jednu fotku s Angelou Merkelovou.
Evropa se zkrátka nepoučila a dobrovolně se žene do náruče berlínské vlády. Uvidíme, jak dlouho budeme čekat na vystřízlivění a kolik ztracených desetiletí zažijeme. Ostatně my Češi máme své zkušenosti s Habsburky – jen doufejme, že současná doba temna nebude trvat tak dlouho, jako habsburská nadvláda nad Čechami.
Text byl napsán pro www.eportal.cz
