Bitva o post předsedy sociální demokracie opět nabírá na síle. Delší dobu se zdálo, že delegáti budou na březnovém sjezdu vybírat pouze mezi Bohuslavem Sobotkou a Michalem Haškem. Poslední dny ukazují, že zájemců o křeslo lídra největší opoziční strany bude více. V tuto chvíli se mluví o Lubomíru Zaorálkovi a Martinu Pecinovi. Ke kandidátům se vyjadřuje i Jiří Paroubek, který už stačil odsoudit Sobotku i Haška. Jiřího Paroubka zřejmě stále mrzí, že mu spolustraníci nezajistili nějakou pěknou funkci. V každém případě zde máme tři vážné kandidáty na post šéfa ČSSD - Hašek, Sobotka a Zaorálek. Ke každému si dovolím pár slov.
Sociální demokracie ztratila po odchodu Jiřího Paroubka jasně viditelného lídra. Ještě na jaře letošního roku platilo ČSSD=Jiří Paroubek. K Jiřímu Paroubkovi můžeme mít tisíce výhrad, ale jedno se mu upřít nedá. Za každé situace byl vidět. S nadsázkou lze říci, že to byl jen a jen Jiří Paroubek, který zosobňoval levicovou opozici. Pánové Hašek, Sobotka a Zaorálek v sobě vůdčí osobnost nemají.
Bohuslav Sobotka by mohl být označen jako trpělivý čekatel na předsednické křeslo. Za vlád ČSSD byl poslušným ministrem financí a nikdy neměl problém s připravou deficitních rozpočtů. Nikdy neprotestoval proti Paroubkově paktu s KSČM. Po Paroubkově pádu to byl on, kdo se ujmul řízení ČSSD a byl to on, kdo dokázal vyhrát senátní volby. A je to opět Bohuslav Sobotka, kdo je trvale jeden z nejoblíbenějších politiků v zemi. Tedy jak průzkumy říkají. Zde musím připomenout, že dlouhodobě populární byli i Gross a Buzková. Oba však odešli z politiky s ostudou. Petra Buzková kvůli své neschopnosti a Stanislav Gross kvůli až přílišné šikovnosti. I pan Sobotka má svůj škraloup, když si zneužitím poslaneckých náhrad dopomohl k lepšímu bydlení. Nutno mu však přičíst k dobru, že se alespoň nevymlouval na strýčka a rovnou přiznal barvu. Ale i tak by byla žádoucí rezignace. To bychom však nesměli být v České republice. Bohuslav Sobotka zatím pokračuje ve stylu politiky Jiřího Paroubka. Senátní většinu toužil získat hlavně proto, aby mohl znepřijemňovat vládě život. Voliče nalákal na lež, že levicová většina v Senátu zabrzdní reformní úsilí vlády. Je smutné, že voliči opět nepřemýšleli. Navíc hlavním spojencem Bohuslava Sobotky je David Rath. Opravdu si lépe vybrat nemohl. Zvolením Sobotky tak ČSSD získá Jiřího Paroubka s lidskou tváří.
Michal Hašek byl léta parlamentním spojencem Jiřího Paroubka, který zajišťoval, že poslanecký klub hlasoval tak, jak si pan předseda přál. Michal Hašek před pár dny zveřejnil svou představu o sociální demokracii. Zaujal mě bod, kde Hašek píše, že nehodlá pokračovat v zadlužování státu. To je snad první politik sociální demokracie, který mluví o státním dluhu jako o problému. Zda by svá slova chtěl převést do reality zůstává velkou neznámou. Jako u Bohuslava Sobotky tak i zde platí, že relativně nového člověka zezadu jistí stáré tváře. V případě Michala Haška to jsou pánové Škromach a Palas. Michal Hašek může být zajimavý pro ODS, protože nemá problém s velkou koalicí, která v jeho kraji dva roky fungovala. S Haškem co by předsedou ČSSD by mohla být spokojená i vláda s ohledem na spolupráci při prosazování reforem. Otázkou je, zda by takový lídr doposud populistické sociální demokracii vyhovoval?
Lubomír Zaorálek je sám o sobě kuriozita. Představa, že tento člověk vede ČSSD, musí být tajným snem vládních stran. Pokud by se pan Zaorálek stal předsedou strany, nedokázala by sociální demokracie nikdy vyhrát volby. Jeho obdiv Bruselu je pověstný. Jak by takový člověk v pozici předsedy vlády dokázal hájit zájmy České republiky, když sám považuje Brusel za symbol dobra. Navíc je to právě Lubomír Zaorálek, který prosazuje obrat zahraniční politiky směrem k Moskvě.
Koho si asi delegáti sjezdu vyberou???
