Naše novodobé hrdinství začíná a končí na sociálních sítích. A i tam se chováme až příliš korektně. Teroristický útok v Paříži ukázal, že soucit si zaslouží jen ti, kteří mají v kapse ten správný cestovní pas.
Po teroristických útocích v Paříži se svět oblékl do francouzských barev. Sdělovací prostředky nás minutu po minutě informovaly o krocích prezidenta Hollandea, který vyrazil na cestu kolem světa, aby získal podporu pro boj proti Islámskému státu. Nový boj proti terorismu odstartoval další útok na svobodu jednotlivce, která je krok za krokem omezována pomocí strachu. A právě strach a rezignace na dosavadní způsob života a tradice je velkým vítězstvím Islámského státu. Obhajoba západních hodnot začíná a končí na sociálních sítích. Změnit profilovou fotku do barev francouzské vlajky nic nestojí a dotyčný si může připadat jako hrdina. Je škoda, že ten samý hrdina neměl odvahu upravit „profilovku“ do barev ruské vlajky, když teroristé vyhodili do povětří ruské letadlo, kde zemřelo více lidí než v Paříži. Zřejmě by to nebylo korektní.
V souvislosti s pařížskými atentáty si však musíme uvědomit, že Islámský stát nevznikl přes noc. Někdo je za jeho vznik a rozvoj do dnešní velikosti a síly zodpovědný. Stejně tak jako před mnoha lety nevzniklo přes noc plně vyzbrojené a k boji odhodlané nacistické Německo. Islámisté i Hitler vyrostli díky mlčení a přezíravosti Západu. Tzv. Arabské jaro přineslo chaos do celého regionu. Vývoz demokracie se nezdařil. A uprchlická krize je jen špičkou nechutného dortu, který si Západ upekl a bude ho muset sníst až do posledního drobečku, včetně České republiky.
Když se vrátím k cestám prezidenta Hollandea, musím je označit za pěkné divadlo pro voliče. Spojenci již proti Islámskému státu bojují pomocí náletů. Snad v každých zprávách vidíme, jak z letadlových lodí startují rakety. A výsledek? Islámský stát žije. Jak je možné, že jeho hlavním zdrojem příjmů je prodej ropy, kterou těží na obsazeném území. A kdo tuto ropu kupuje a tedy i financuje islámské teroristy? Nevěřím, že odpovědi na tyto otázky nejsou již dávno zodpovězeny. Když se opět podíváme do minulosti, tak dnešní Západ je stejně slabý jako ve 30. letech 20. století. Bohužel zatím nikde nevidím žádného Churchilla.
Ještě před atentáty v Paříži a v Egyptě (ruské dopraví letadlo) byl vysloven názor, že bez pozemní operace se Islámský stát porazit nedá. Vzdušné operace jsou jen lacinou přehlídkou americké, ruské a evropské bojové techniky. Efekt je prakticky nulový. Je nutná spolupráce Západu a Ruska, kterou si opravdu nepředstavuji tak, že Turecko bude sestřelovat ruské stíhačky. Islámský stát těží z nejednotnosti svých nepřátel a strachu jít do otevřeného boje, protože zejména evropská veřejnost není připravena na vojenské oběti v případě otevřeného konfliktu. Otázkou je, zda je ochotna akceptovat strach při každé cestě metrem či návštěvě divadla.
