Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Život, divadlo, politika není pro sraby

Slunce svítí, prádlo schne, jsem včera vypral dvě pračky. napsal dva blogy, jeden skeč, možná bych tomu mohl říkat hra. Shlédl na Netflixu jeden western.

 

Takový ten moderní, jmenuje se „Ballad of Buster Scruggs.” Bavil mne chvíli. Pak jsem usoudil, že už jsem viděl docela dost. Pokračování někdy. Byl ten státní svátek pro mne dost naplněný smysluplnou prací. Mezitím jsem pospával. Tam dvě hodiny, tam hodinu.

Ráno mi psala má láska, že pročetla ten nový skeč a chvíli se smála, chvíli ji tekly slzy. Jo, ženský, ty mají slzy na krajíčku hned. Ale tak to má asi být. V životě je to chvíli na slzy, pak k smíchu, někdy jeden neví.

Jak jsem psal ten skeč, myslel jsem právě na sedmnáctý listopad, kdy jsem byl Braunschweigu. Napřed jsem myslel že to byl Hamburk, ale pak mi došlo, že jsem jel vlakem domu z Magdeburku a právě do svého prvního výcviku. Jel jsem s několika lidmi společně, asi šest nebo sedm nás bylo. Diskutovali jsme o situaci.

Uvědomělí komunisté sice doufali, že ještě není konec, ale už když jsem si bral cestovní příkaz, u dispečera v Magdeburku, jsem tušil, že konec je. Nikoliv konec světa, jak se tvářili někteří bolševičtí experti, ale začátek nové doby.

Osobně nejsem zklamán z těch dvaceti devíti let. Tehdy jsme si přáli svobodu slova, svobodu shromažďovaní, svobodu cestování a dostali jsme mnohem víc, než jsme si uměli představit. Mě ty dnešní neomarxistické nářky a kecy neberou. Já sám za sebe jsem si během těch dvaceti devíti let splnil všechny sny a navíc i ty o nichž jsem ani netušil, že bych si je mohl dovolit.

Nejsem milionář, nemám nic než byt, který jsem si koupil, ale co jsem za těch dvacet devět let užil a prožil, nebylo ani tak o penězích, ale o těch emocích. Psychoterapeutické výcviky, cestování, studium po čtyřicítce, Možnost napsat pár knížek, točit pořady v televizi, cestovat za pár korun pěšky po celém světě. Já si opravdu nemám na co stěžovat.

Nikoho jsem se nemusel ptát, nikdo mi nemusel dávat souhlas, výjezdovou doložku, devizový příslib. Žádný stranický výbor nerozhodoval o mém životě, či krajská správa SNB. Všechny šance i pro chudého, jako jsem byl tehdy já, byly otevřené.

Život nám nabízí možnosti a ukazuje nám, jak je využit a my je bud vidíme, nebo nevidíme. Bud si troufneme, nebo netroufneme. Všechno ostatní jsou jen kecy. Ano, je mnoho těch, co si netroufnou, nenajdou odvahu změnit život, nechtějí se poučit z chyb, které v životě udělali. Někteří zkusí terapii, aby se podívali na svůj život z jiného úhlu. Někteří neudělají nic, a jen osočují lidi kolem sebe z házení klacků pod nohy.

Vystačí si s nalezením viníka, který může za jejich zkažený život. Jistě, někdy nás někteří lidé úmyslně poškodí. Někdy si vybereme špatnou společnost a neodhadneme následky takového výběru. Ale je skutečně jen a jen na nás, jestli se potom z toho debaklu vylížeme, nebo v něm budeme šlapat jako se šlape zelí v sudu a z toho sudu s kyselým zelím nevylezeme.

Mě nikdy žádná vláda, ani ta bolševická ani ty postbolševické, lepší život nezařídily. Co jsem si nezařídil, to jsem neměl. Takže s mnohými spoluobčany nesdílím víru, že na světě je někdo, kdo přijde a udělá v mém životě pořádek. Už dávno vím, že „spasitelé” udělají pořádek jen a jen ve vlastní prospěch. A je jen na lidech, co jim dovolí a co ne.

Oni se totiž bojí. Kdyby se nebáli, přišli by mezi lidi a byli by ochotni obhajovat své činy. Politik, podobně jako herec, musí unést i trochu kritiky, ostudy, nesouhlasu a opačného názoru. Pokud neunese, nemá na jevišti a v politice co dělat. Divadlo ani politika, totiž není pro sraby. Stejně jako život není pro sraby.

Každý se bojíme. Každý něčeho jiného a většinou musíme jít, překonat svůj strach a vydat se do nejistoty a do neznáma. Kdo to nesvede, schovává se za „spasitele”, od kterého čeká zázrak, trvalou jistotu a spokojený život. Bohužel, většinou dojdou jen zklamání. Cinkali klíči a dnes jsou nespokojení, že jim demokracie nedala, co čekali. Chudáčci. Jo jo.

Hamburk: Má maličkost. Někdy kolem roku 1986

 

Hamburk 1986

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jan Jílek | neděle 18.11.2018 12:10 | karma článku: 20,02 | přečteno: 572x
  • Další články autora

Jan Jílek

My pony, rifle and me

Vždy, jak se napiji vody ze sklenice s citronem, uvědomím si, jak zhnuseně mi chutná voda samotná, když v těch vedrech na mě pořád povykují, „musíš pít, pít hodně v těch vedrech!”

20.6.2019 v 16:58 | Karma: 36,68 | Přečteno: 2395x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Sladké je žít

Užívám si v poslední době nemocnic. Mám se tak skvěle, že mít se lépe, snad to ani nevydržím. Po operaci v únoru vše vypadalo nadějně, leč pak se tněco mírně zadrhlo, neboť nastala lokální recidiva nádoru.

26.5.2019 v 11:03 | Karma: 31,02 | Přečteno: 2055x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Zbytečný pocit viny

Čas od času se na mne obrátí zoufalá matka, která má povedenou dceru, či syna. Feťačky, alkoholiky, gamblery. Ptají se jestli udělaly dobře, že svou ratolest vypakovaly z baráku.

8.5.2019 v 19:23 | Karma: 32,02 | Přečteno: 2445x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Ukázka z rozepsané knihy "...a řekla jen.."

Tenhle příběh se nikdy nestal. Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.

5.5.2019 v 11:17 | Karma: 17,42 | Přečteno: 660x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Nikdo nic za nikoho neodžije

Poslouchám, jak déšť bubnuje na okna a raduji se. Mohlo by pršet celou noc, celý den, celou noc a celý den. Ano vím, že někteří by plakali nad zkaženým víkendem, leč...

26.4.2019 v 21:14 | Karma: 22,49 | Přečteno: 1140x | Diskuse| Osobní
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní

23. května 2024  20:03,  aktualizováno  22:32

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...

V Gaze se 70 procent pomoci z moře ukradlo. Hamásu se „odklánění“ hodí

29. května 2024

Premium Plán amerického prezidenta Joea Bidena nakrmit Gazu pomocí plovoucích přístavů dostal ránu...

Poslední šance dostat dítě na tábor. Co se letos mění a kde ještě hledat místo

29. května 2024

Premium Čarodějnickými hábity, klobouky a nezbytnými hůlkami se děti z Teplic na rozdíl od filmového...

Rusko je agresor, připustil lídr SPD Mach. Chce zrušit Green Deal

29. května 2024

Stanovuje si troufalý cíl zrušit Green Deal, zpochybňuje závazek přijmout euro a připouští, že...

Fackují ho, kopou, ničí mu foťáky. Ale stařičký král paparazzi stále fotí

29. května 2024

Seriál Jedenáctkrát mu zlomili žebra, jednou ho pobodali, sto osmdesátkrát byl v nemocnici. Naposledy...

7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství
7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství

Hladina hormonů v těle se v průběhu těhotenství mění stejně jako chutě a jídelníček. Mnoho těhotných také trápí časté nevolnosti. Následkem toho...

  • Počet článků 1219
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 717x
Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek

Seznam rubrik

Oblíbené články