,,Nikdo nic za nikoho neodžije" To jistě ne. Ani onu blogovědiskuzní závislost. Onu sítˇ, resp. jednu z mnoha, co kde koho až fest omotává

Když jste se vy 2 někdy na podzim začali kočkovat ( měl jste tehdy nějaké bojovné údobí, uznáváte ? ), byl jsem spíš na její straně. Jenže Vy jste pak dokázal zabrzdit, netahat do dalších článků staré hádky nebo zaplevelovat diskuse.

Takže dnes máte karmu za smířlivý článek. Snad budeme časem moudřejší - všichni .

Choval jsem se jak píši v blogu. Občas se pobavím, ale pokud vidím, že to jde do nikdy nekončícího sporu, skončím. Já s blogerkou Palkovou nesouhlasím v mnohém a mám na ni svůj názor. Osobně si myslím, že pokud chci někoho, něco citovat, udělám to jak to dělají většinou schopni autoři. Dají citaci do kursivy a před tím napíší "cituji." Výmluvy, že jsem "zapomněl, stalo se mi to občas" jsou jen výmluvy. Rozhodně by se mi nelíbilo, kdyby někdo vydával můj text za svůj a pak se následně omlouval, že nechtěl, že zapomněl. Autorské právo je jasné. Kdo ho nedodržuje, nese následky.

Mne zase v tomto prostředí udivuje jak se hejno (víceméně stále stejných) dospělých lidí slétne a klove do své oběti.

Paní Palková zde není první ani poslední v tomto ohledu.

Osobně ji považuji za inteligentní ženu se zajímavým zaměstnáním, která si na rozdíl od mnohých (kteří své diplomy získali na základě zaplacených nebo opsaných prací) ze své diplomové práce pamatuje i tu skutečnou práci na ní. Po desítkách let.

Udivuje mne jen urputnost, energie i čas který tady tomu věnovala.

S mnohými názory na zejména židovskou otázku i jiné u ní nesouhlasím a přiznám se že zpočátku to vypadalo že spolu budeme bojovat (bylo by velmi snadné - a já nemám ráda laciné věci ani chování- přidat se k tomu klovajícímu hejnu), nicméně časem jsem s ní diskutovala i o těch věcech ve kterých jsem s ní nesouhlasila. Při vzájemné úctě.

Což je dost zásadní problém zdejšího prostředí - mnoho lidí má pocit že jejich názor je "lepší" jen proto že patří do "správné" party, navzájem se poplácávají po zádech a -pod posledním článkem paní Palkové si přišli kopnout všichni které jsem odhadovala...- jsou velmi rádi když se mají proti komu spiknout.

Zábavné je že to řeší i mimo toto prostředí i když do přímého souboje už si třeba netroufnou...

Což se mi zdá divnější (slabošské a nezralé) než to že paní Palková chce vyhrávat.

Oni tomu tady totiž taky věnují udivující množství času, energie a urputnosti.

Nepodepíšu Vám úplně všechno. K tomu plus...ač to nikdy nezačala ona, netrvalo dlouho a řešil se její vzhled.nevybiravě... a ne jednou, ale dokola. A pak se někdo jeji obraně a obranářství...neříkám ze ok, diví. Vam bych dnes zapravdu davat nemusela, že piju, jste naučila i jiné a sklizím to doteď...ale tohle je za námi. A je věc tech dalších, že se v tomhle podsouvani angažují. Jsou dospělí...já to přežiju, ale raní tohle nařčeni dost.

Tady na blogu je to vážně nastaveno jinak...a zcela jednoduše a prozaicky. Zlatí chlapi. Zlatí...většinou...Kateřina K...ať je jakákoliv, dobře dělá, že se teď chvíli neangažuje. Není Libuše, je ona...co ráda píše o sexu, o sobě, je živelná a živočišná a zajímavá, exoticka a píše jako metrbaba, ale ne moralistně...umí to. To vše se neodpouští.

Mně se líbí přirovnání, že žijeme ve svých "zavařovacích sklenicích". V jejich atmosféře (nálevu), který si sami tvoříme, pohledem přes jejich sklo vnímáme okolí a v tom celém se domníváme, že ostatní cítí a vnímají svět stejně. Naše sklenice jsou nahoře otevřené, ale my z nich nevycházíme, protože změnu prostě "nepotřebujeme", náš "sklenicový" svět určuje vše ostatní. (Volně podle E. Berneho)

Tady v diskusích je v tomhle svět zvláště nelítostný. Máme jen slova a všechno je ostřejší, jasnější a je dobré s tím umět zacházet. Každý máme svůj recept. Ten můj je chovat se jako "na zastávce tramvaje".

V čem je problém? Pojem = "Mužik" je termín, který implikuje jistou mírou chudoby. V tomto případě ducha, rozumu a odpovědnosti. Skutečný vědec, odpovídající obsluha Atomového reaktoru by jednala jinak! Nikoliv s dotazem na Stranický sekretariát - "Už mi to tady hoří a dokonce září ! Co mám dělat" ? Odpověď = "Budujeme přece Zářné zítřky, tedy pokračuj a Ozařuj" ! ...

Omlouvám se, u kolegy Trizuljaka hasím atomový reaktor v Černobylu! Nevím kudy kam - chaos, a tak mi to tady spadlo! Jsem z toho Vola aký zmetený !

Uskupení blogerů mi připadá, jako dojmy ze setkání Spolužáků po letech. Lidé, kteří mají cosi společného, rádi se vidí, (čtou). Každý je originálem a odráží to své, prožité. Lidé jsou sjednoceni a rozděleni zároveň. Co vyznává jeden - Odsuzuje druhý. Považuji to za naprostou přirozenost. Nicméně, jako vždy se tam objeví typově - Lišící se. Ti nejmoudřejší a nejschopnější! Člověk např. bezelstně sděluje, kam by se ještě rád podíval - Je mu sdělováno, že ON, se odsud právě vrací! Všude byl, všechno zná - Rád poradí! Bližším zkoumáním, ne zřídka se jedná o lidi něčím vnitřně postižené, nešťastné! Přivodili si - Nějaký defekt života. Přirozeně jej způsobili ti druzí - Od Rotschildů, přes Židy, Ilumitáty a další síly podivné ... !

Přeji blogerce Palkové, aby se mohla vrátit mezi nás. Nakonec, možná jí díky té korektivní zkušenosti něco dojde. I když to hned nepřizná.

Zdroj: https://janjilek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=710973

šil jste do ní dost:)), máslo na hlavě má, ale tohle je přesně to, za co Vás mám, Jane, ráda...Mám ráda přesah, který se ukáže, když dojde na to pravé lámání chleba. Přeju jí návrat mezi nás

nevěděla jsem to

Ale vím tohle.)) a před děčínskými mysliteli smekám. Vím od kamarádky, co je tam ředitelkou gymplu. V době povodně se rozhodlo napustit městský bazén jako celou budovu vodou. Usoudilo se, že je to záchrana před vodou říční, pro opravy katastroficky horší. geniální, prostě obdiv

Nemůžu spát, tak Vám píšu:))

Jen kousek za Prahou - od ZOO po proudu Vltavy, v Klecánkách u jezu je budova Správy vodních cest a na ní značky výšky hladiny vody při potopách za více než 100 let. Značka 2002 je alespoň 10 m vysoko, a to budova stojí na vyvýšeném místě.

P.S. A stejně si myslím, že Libušku milujete, jo jo.

Přeci vám to nebudu vyvracet

Pokud se nají má láska, neutiší to můj hlad ve fyzickém smyslu, ale sytí mě štěstí z vědomí, že má láska se najedla.

Švýcarský světec, mystik Mikuláš z Flüe prý žil (podle legendy) 19 let bez jídla. Jediný pokrm, jímž se sytil, bylo každodenní přijímání eucharistie. Mikuláši z Flüe - negramotnému člověku! - je připisována zásluha na usmíření mezi válčícími stranami ve švýcarském krvavém vnitřním konfliktu, který měl etnické i náboženské dimenze.. Dnes bychom takového světce velice, velice potřebovali.

Ale Váš článek se mi moc líbí. Nemohu na nikoho delegovat to, za co jsem zodpovědný sám, na tom místě a v té situaci, v níž se ocitám. Dnes jsem poslouchal povídání kněze, který hořekoval, že na věřící se valí útoky ze všech možných stran. Jistě, může mít pravdu, děje se všelico. Ale zapomněl říci, že naši víru ve skutečnosti neohrožuje nic z vnějšku a žádný útok z vnějšku. "Člověka neposkvrňuje to, co do něj vchází, ale to, co z něj vychází."

Protože z lidského srdce může vycházet dobré, anebo zlé, záleží na tom, co celou svojí životní sílou opravdu chceme a snažíme se naplňovat.

Samozřejmě máte z devadesáti devíti procent pravdu. Ale pak bych vnímala, Marku, jistou rezervu, s níž je nutno v psychice çlověka trochu počítat. Kdy už, je.li toho, co do člověka vchází, nebo spíš ubíjejícím způsobem vjíždí víc, něž je možné unést. V tématu valky tohle skoro dojemně vysvětluje Ejznštejn jak se zrodil nový vztah ruských vojáků k německým tátům od rodin, obyčejným rolníkům, chlapům, co to určitě meli nastaveno jinak...k vojákům. Něčeho bylo prostě najednou moc.vim ze je to trochu jiné...ale. A jinak dodatečně k svàtku

Dobrý večer, pane Jílku. Pro mě je novou informací, že Libuše Palková už nemá blog na hlavní stránce? Pochopila jsem správně, že jí byla na hlavní stránce blogu ukončena možnost publikování?

Podle sdělení, co jsem si přečetl pod jejím posledním, nebo předposledním blogem to tak vypadá. Alespoň admini tak psali v diskusi.