Nakládá na nás jen co uneseme

Jako vždy, opožděně, ale přeci jsem si poslechl celé kázání pátera Piťhy. Inu, chápu, že mnohým může připadat přemrštěné, leč to už patří ke katolické Církvi, že má pro mnohé těžko přijatelné názory, postoje, či dogmata.

Mě zas až tak přehnané nepřišlo. Mě přijde těžko přijatelný genderismus, manželství pro homosexuály a to, čemu se říká: „Propůjčená děloha.” Kdy si třeba dva homosexuálové koupí dítě. Jinak to asi nazvat nemohu. Dokonce jsem rád, že se proti takovým praktikám Církev staví.

Já si myslím, že má každý nárok na názor, vidění světa, může ho hlásat a já se k jeho hlásání připojím, nebo nepřipojím. Jenom si tak pamatuji, že Církev říká, že kdo neschvaluje učení Církve, není členem Církve. Takže jsem si vybral, já schvaluji učení Církve. Co je pravé učení Církve určují biskupové.

Dal jsem si práci, abych našel takový seznam za co je člověk exkomunikován. Tedy práce je silné slovo. Zadal jsem do vyhledávače a už jsem věděl. Na www.katolik.cz jsem našel církevní tresty a přečetl si na Církevní tresty

Ono je dobré si najít informace, než něco začnu tvrdit. Jak mají ve zvyku hlásat zesměšňujícím, evidentně zcela neznalým způsobem, někteří „znalci náboženství a církví.” Je jich tu několik. Jmenovat netřeba, oni se v diskusi přihlásí. Ale pokud by měli čas a rozumí psanému textu, najdou informace třeba na Zajimavosti církevního práva

Ano ano, jsou hlasatele víry, kteří jsou expresivní, mají bohatou slovní zásobu a mnohým připadají jako fundamentalisté. Jenže, co je fundamentalismus? Buď věřím, nebo nevěřím. Království mé není z tohoto světa. Říká Spasitel. A věřit v něco, co nepochází z tohoto světa je obtížné. Což chápu.

Pokud někdo Církev nepotřebuje, jeho věc. Oni lidé nepotřebují třeba papír na lásku, což z mého pohledu znamená, že nepotřebují závazek, pouze jen třeba práva na vztah, ale nikoliv odpovědnost za vztah. Nakonec, stát se postará. Tedy i ti ateisté, kteří se potom zlobí, že mají velké daně a platí na každou samoživitelku. Ta má právo na dítě, leč mnohdy bez vědomí té povinnosti, jak se postará, když si ho pořídí a otec není ani v rodném listě, či je zavržený otec.

Jak je vidět, nakonec se spoléhají na společenství. Dalo by se říci: „Jednotlivec má práva, stát, tedy společenství povinnosti.” Což se trochu tluče. Společenství je přeci složeno z jednotlivců a podle mnohých mají jednotlivci jen práva.

Jsou lidé, co něčemu věří, takzvaní něcisté, jak jim říká páter Halík, což mi přijde dost výstižné. Ti říkají, že jim stačí setkání s Bohem někde v lese, na kopci. Ale jak si tak čtu v tom Písmu svatém, čtu také, že: Království mé je mezi vámi. Tedy mezi věřícími. To je ta Církev svatá, složená z hříšných lidí. mezi které patřím i já. Takže já se docela rád setkávám s těmi, když jsou shromážděni a je pak mezi námi přítomen podle Písma i Kristus.

Společně Boha chválíme, společně se modlíme a společně hledáme tu cestu jeden k druhému, protože nikdy nevíme v kom toho Krista Spasitele potkáme. Což je mnohdy těžké moc těžké, jak vím ze své terapeutické praxe. Nakonec, nepracoval jsem jen se závislými, ale i se sexuálními agresory a vrahy. Několikanásobnými vrahy. A vidět i v takových lidech člověka a bližního, fakt není jednoduché.

Nedávno jsme se na jedné skupině bavili o smrti a umírání. Což se v pokročilých skupinách děje. Nejsou tam všichni věřící, spíš jen sem tam někteří, ale nastala taková shoda, že pokud se staraly řeholní sestry o nemocné, byla to taková záruka kvalitní péče. A osobně bych asi raději umíral v péči řeholních sester, než někde v nemocnici.

No a dnes jako kdysi, opět hodlá okrást bolševik Církev o majetek, který většinově sloužil těm chudým a potřebným. Ono si stačí přečíst ty odkazy donátorů Církvi na jaký účel se ten majetek daruje a odkazuje. Vždy jsou v něm zmínění chudí, nemocní, bezmocní. Církev zakládala špitály, kde pracovali ti členové řádů, kteří tuto činnost měli v popisu práce. Slib chudoby, čistoty a poslušnosti je zavazoval v tom bezmocném, chudém a nemocném vidět toho Krista. Což platí dodnes. Ne náhodou se o presidenta Havla staraly Boromejky.

Modlitba za bližní a služba nemocným a výuka bylo, je a bude posláním řeholních řádů. Pokud má někdo jiné „znalosti,” pak se jedná jen o bolševickou neznalost a manipulaci. Jak říkám, stačí se jen zajímat a informací se najde dost a dost. Oproštěni od majetku, dali co měli ve prospěch řádu a nesli a nesou svůj kříž. Ten je někdy fakt těžký. Ale Pán Bůh na nás nakládá jen co uneseme. Nikdy víc. Jo jo.