Je zbláznit se a zbláznit se

Poslední dva dny dovolené, pak zase rutina do další dovolené. Ve středu na skupinu, ve čtvrtek to samé a v pátek do blázince. Ani nevím, jak to tam vypadá.

Samozřejmě bych neměl psát blázinec, neb se prý to nesluší. Stejně jako bych neměl říkat léčebna, či pavilon. Správné výrazy jsou: Psychiatrická nemocnice, oddělení a nikoliv, pavilon a blázinec.Abychom byli korektní. Je-li člověk nemocný, je v nemocnici, kde se sice léčí, ale tedy není v léčebně, neřku-li v blázinci.

Pamatuji se jak jedna kolegyně, kdysi dávno, přišla s tím, že profesor Heller pravil, že když se člověk zblázní, je z nejhoršího venku. Profesor Heller byl její výcvikový lektor. Mnohokrát jsem o tomhle jeho údajném výroku přemýšlel a zjistil jsem, že něco na tom bude.

On když se člověk do něčeho zblázní, tak má co dělat, když se z někoho zblázní, má také co dělat. Je-li duševně vyšinutý, jak se říká, má papíry na hlavu, ledacos nemusí dělat. Mnohé mu projde, z toho co říká, či dělá. Ne všechno, ale mnohé. Málokdo se něčemu u něho diví.

Znal jsem mnoho lidí, co se regulérně zbláznili do ženský. Někteří i do chlapa. Těch jsem potkal méně. Kupodivu. Zamilovaní, vyšinutí. Lidé kolem nich jen říkali: „Hele, vždyť je z ní kompletně magor.” Nebo: „Ona je z něj cvok.”

Takhle hovoří a všem je jasno. Nikdo se neuráží. Zbláznil se. Pokud měl tohle profesor Heller na mysli, má recht. Ti co milují, jsou opravdu z nejhoršího venku. Ale jen se dohaduji, pochopitelně přesně nevím, potkal jsem ho v životě několikrát, leč jsem se nikdy nezeptal. Dokonce jsem ho měl v jednom výcviku za lektora nějaký čas také, ale to bylo předtím, že onen výrok údajně pronesl.

Takže je zbláznit se a zbláznit se. Ta druhá forma zbláznění, kdy je to na psychiatrickou nemocnici, alias blázinec, není zas až tak zábavná, pro ty lidi samotné i pro jejich okolí. I když jsou lidé, co se z nešťastné lásky dostanou blázince. Také jsem jich pár potkal.

Já měl štěstí, když jsem se do nějaké zmagořil, pochopitelně nešťastně, stačila mě většinou uzdravit a vyléčit, což ne vždy je totéž, nějaká jiná. Dokonce nemusela mít ani titul MUDr a psychiatrickou atestaci, případně PhDr, obor klinická psychologie.

Stačilo, když měla ty správné náležitosti a byla ochotna je poskytnout k záchraně trpícího. Jo, jsou alternativní metody, na které je celá medicína a psychologie krátká. Jmenují se čas a jiná ženská. Sice diskriminuji, ale chlapa jsem nepoužil, tedy nevím zda by tahle alternativa u mne fungovala. Zas všechno uplně mít nemusím. Mě stačí omezená terapie.

Ta diskriminace. Údajně bychom neměli diskriminovat. V ničem. Monty Python si dovolili nevzít mezi sebe nikoho s odlišnou barvou pleti a už jsou diskriminující rasisti. Tedy dočetl jsem se na internetu. Ale možná  fake news. Já diskriminuji v lásce chlapy, asi to se mnou také špatně dopadne. Ovšem, pokud jsem narazil na lesbu a nebylo to hned zjevné, že je lesba, a líbila se mi, tak vlastně ona diskriminovala mne. Jak se zdá nebudu smět něco dělat, protože něco nedělám. Co mi asi zakážou?

Mám to nahnutý. Jsem běloch, katolík, dokonce praktikující, nejsem světec, jsem na ženský, nemám za kamarádku žádnou lesbu. Nakonec se ženskými nekamarádím. Ženy jsou bezva na lásku a sex, na všechno ostatní jsou chlapi.

Dokonce jsem pro kapitalismus, v terapii zastávám názor, že za svoje štěstí je si odpovědný každý sám, že přes veškerou podporu, co člověk v životě a terapii obdrží, je za sebe nakonec odpovědný jen on sám. Všechna práce je jen na něm. Jestli já nejsem zastaralý a nové pořádky nechápající.

Občas se mě lidé ptají, jak to dělám, že vypnu a třeba, hned jak opustím budovu pavilonu, tak na celý blázinec okamžitě zapomenu. Odpovídám na ty dotazy, že člověk, buď něco dělá, nebo nedělá. Je to jednoduché: Chci-li se zabývat pacienty, nemohu se zabývat milenkami a zabývám-li se milenkami, nemohu se zabývat pacienty.

Dokonce jsem si všiml, že milenky těžko nesou, myslím-li na pacienty a pacienti také těžko nesou, když se v čase určeném práci s nimi, se zabývám milenkami. Obě strany reagují obdobně. Jo jeden si nevybere. Takže zásadně odděluji. Není ten život jednoduchý, ale jde to. Jo jo.