Krátké zamyšlení na téma odchodu Václava Havla

O Václavu Havlovi bylo v posledních napsáno mnoho obdivného a mnoho kritického či dokonce nenávistného. Neustále musím myslet na to, co vidím v pozadí toho všeho. A z toho co vidím jsem smutný.

Chápu názory mnoha konzervativně zaměřených lidí a nejsem naivka, který by si myslel, že Václav Havel byl dokonalost sama (mnoho jeho hříchů je mi proti srsti stejně jako každému, kdo o nich ví). To co mě ale mrzí, že se jeho odpůrci pouze odkazují na to, že si dané pocty nezaslouží, resp. že by je nechtěl, a tak podobně.

Ještě jsem snad nenarazil na nikoho, kdo by se mnou sdílel názor, že Václav Havel nebyl ani zdaleka dokonalý, ale pro velkou část občanů byl pozitivním symbolem - a že nyní, kdy zemřel, by jeho smrt mohla vést k tomu, že morální kvality co mu lidé někdy pravdivě a mnohdy naivně připisovali se stanou morální normou.

Že je možné odkazu VH využít k tomu, abychom všichni byli lepší než jsme - a že vůbec nezáleží na tom, jestli se lepším snažil být i on, důležité je jen to, že tomu většina národa věří. Lidé věří tomu, že Václav Havel měl vysoké morální standardy, i když se někdy projevovaly dost zvláštně. Lidé věří, že to co dělal, dělal proto, že to považoval za správné. Že ideje, které vyznával mají velkou hodnotu. Máme velikou příležitost pohnout lidi kolem sebe k tomu, aby začali přemýšlet, aby se stali lepšími, aby jim začalo záležet na své zemi, svém národě a na své budoucnosti. Je mi líto, že tu příležitost promrháváme opakováním naivních adorací nebo vysvětlováním, že Václavem Havlem se má ve skutečnosti opovrhovat. "Cui bono?" ptám se vás.

Když o něm píšete, děláte to proto, abyste ulevili sobě nebo proto, abyste prospěli těm kolem sebe? Využijete jeho skonu k ventilaci vlastních frustrací nebo k tomu, abyste začali dělat, co je správné bez ohledu na to, jestli je to pohodlné - totéž, za co je dnes tak často oslavován zesnulý Václav Havel?

Václave Havle, budiž Vám země lehká. I kdyby nic jiného, dal jste nám už podruhé příležitost se sebou něco udělat a za to Vám děkuji. Dál je to na nás - tak jako minule. Ale tentokrát jsem dost starý, abych si tu příležitost nenechal uniknout.