Volby do poslanecké sněmovny se přibližují a čím jsou blíže, tím více afér, obvinění, nařčení a polopravd se objevuje v médiích. Volič už je na to po letech zvyklý, je to běžná praxe. Odporná, špinavá, zavrženíhodná, ale efektivní. Není nutno ani dodávat že většina toho, co se do médií dostane se tam dostalo zcela záměrně. Stejně tak soudím, že jen máloco je podáno se všemi souvislostmi, protože pak by to většinou přestala být senzace – často by se ukázalo, že o nic nešlo, že zajímavé jsou jen části kauzy a to jen tehdy když je vytrhnete z kontextu. A jindy by došlo k odhalení pravdy,jejíž odhalení nebylo obsahem politické objednávky. Až teď jsem si uvědomil, že to co se pravidelně o volbách line z televize, novin i internetu není daň za demokracii. Je to daň za 40 let komunismu.
Když padl komunismus, bylo mi šest let. Dodnes mí rodiče vypráví, jak jsem po vesnici i doma volával „Havel na hrad“ aniž bych rozuměl skutečnému významu toho, co vlastně povídám. Už se na to ostatně ani nepamatuji. Nabízí se samozřejmě podobenství, že ani dospělí vlastně nevěděli, co všechna ta hesla znamenají a co jednou přinesou. Dnes můžu žít v celkem svobodné zemi, říkat si co chci a jak chci (dokud dodržuji základní míru slušnosti), mám dobře placenou práci, za kterou vděčím tomu, že umím to, co dělám a umím to dobře. Pořád ale kolem sebe vidím dědictví předchozí éry. Přesněji jeho důsledky, to dědictví je v hlavách lidí kolem mě:
Za totality byli obyvatelé země zahlcováni propagandou o třídním boji, důsledkem je snaha politických stran profilovat se jako jediná morálně správná volba – ostatní jsou špína a chtějí nás, slušné voliče jen okrádat
Za totality bylo lidem „předkousáno,“ co je správné a co špatné a lidé čekají i dnes, že jim média řeknou kdo je padouch a kdo světec
Za totality lidem byly předkládány absolutní pravdy, neměnné a neměnitelné, a tak lidé dnes přijímají informace z médií jako absolutní pravdu a rozhodují se podle ní impulzivně a neopatrně, jako kdyby se zítra nemohla objevit jiná informace
Za totality byl potrestán každý. kdo se postavil režimu a lidé se i dnes bojí reagovat na špínu v politice, byť i jen tím, že by politikům vystavili účet ve volbách
Je toho mnohem více, uvedené příklady mám však nejvíc na očích.Stačí se podívat na to se děje v médiích. Jak rád bych jednou viděl ve volebním boji souboje argumentů a snahu přesvědčit o tom, že moje cesta je ta lepší. Místo toho vidím souboje v kydání špíny a snahu přesvědčit o tom, že všichni ostatní jsou zkorumpovaní lumpové s pochybnými cíli, jen já jsem poctivý a upřímný. Mým favoritem do voleb je strana Věci Veřejné. A ve skutečnosti, to, že i na ní je kydána špína (viz třeba zde: http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby-2009/volebni-denik/clanek.phtml?id=661921 ) pro mě svědčí jen o tom, že má šanci uspět a že se jí ostatní bojí jako možného soupeře (což už se ostatně potvrdilo - viz třeba zde: http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby-2009/clanek.phtml?id=661985 a zde: http://www.novinky.cz/domaci/193233-stoupajici-veci-verejne-znervoznuji-politickou-konkurenci.html). To je ostatně potvrzením mých názorů – proč by se levicová strana měla bát odlivu svých voličů ke straně pravicové, navíc malé? Naopak by měla jásat, že pravice se rozmělní mezi více stran a bude slabší v prosazování svých názorů. Jenže tak to není – malé strany dnes představují nezkažený vzduch, jejich členové nebyli ještě korumpováni, natož úspěšně zkorumpováni. Strana Věci Veřejné je tak volbou pro ty, kdo už nestojí o totalitní rétoriku, ať už zprava či zleva, je tak konkurencí všem zavedeným stranám. A co je na tom nejlepší, není sama. Byl bych rád, kdyby Věci Veřejné uspěli co nejlépe, ale pokud někomu nevyhovují, budu mnohem raději, když bude volit jinou stranu plnou mladých nezkorumpovaných lidí (je jich tu víc, chce to jen hledat). Volit nejmenší zlo nefunguje, vymstilo se nám to a byli jsme za to po zásluze potrestáni. Je čas se pokusit o změnu od samotných základů.
Chci, aby se strany přestaly vymezovat vůči sobě navzájem, aby přestaly používat urážky, vykonstruované hypotézy a nařčení, a začaly soupeřit idejemi a nápady, jak řídit tuhle zemi…
Chci, aby politický program byl nejdůležitější částí volebního boje, nikoliv jen cár papíru, který se po volbách podupe a zahodí…
Chci, aby veřejně přiznávali, že jsou ochotné se na klíčových věcech dohodnout na kompromisu, že jsou ochotné podpořit správný krok a nezáleží jim na tom, že s ním přišel někdo jiný, aby častěji znělo „podpořím váš návrh a nekladu si za to žádné podmínky“…
Chci, aby se vymezili proti negativnímu chování, korupci, klientelismu, zneužívání postavení a podobně, a to nejen slovy, ale hlavně a především činy…
Chci, abych se nemusel stydět za svoje politické představitele…
Chci, aby média měřila všem stejně, ukazovala na bezpráví a oceňovala poctivé sama od sebe, nejen na politickou objednávku
Chci, aby se do médií dostávaly zprávy důležité, a to i ty, které nezvednou počet prodaných výtisků nebo dokonce ty, které mohou naštvat nějakého mocného politika (i mocného nepolitika, když na to přijde)
Chci číst noviny a sledovat zprávy beze strachu, že je mnou manipulováno nějakou politickou stranou či jinou skupinou
Současné velké strany mi má přání nesplní, nikdy ani nemohly, protože je tvoří z valné většiny lidé, kteří mají myšlení příliš poznamenané předchozím režimem. To dokáže jen nová krev, nezkažení lidé, ochotní naslouchat, přesvědčení že svoboda, právo, spravedlnost a rovné příležitosti, to vše je jejich osobní odpovědnost, za kterou chtějí voličům skládat účty, a nikoliv jen slova, na něž se voliči chytají nejsnáze a na nichž se dá založit soukromá kariéra. Chci budoucnost, na kterou se lze těšit a nebo alespoň takovou, které se nemusím bát.
Už mě nebaví si pořád stěžovat na to, co se děje a jen přihlížet. Chci změnu a nebojím se pro ni něco udělat. A stále věřím, že poctivost, čest a dobré vychování něco znamenají a mohou mnoho změnit. Proto podporuji Věci Veřejné. Koho podporujete vy?
