Procházka, aneb jaká znáte slova na "H"

O víkendu jsme vyrazili na delší procházku. S babičkou jsme dcerku a malou neteř pořádně protáhli okolo hostivařské přehrady a po tříhodinovém pobytu venku jsme zakotvili v místní hospůdce.

Než začnete vytáčet číslo na sociálku, podotýkám, že si nesmíte představovat zaplivanou čtyřku. Jedná se o malý nekuřácký pivovar, který disponuje velkou zahradou a dětským hřištěm. Končíme tady většinu procházek, či projížděk. Teď v zimě je samozřejmě hřiště zavřené, tak jsme se museli usadit uvnitř.

Udržet v klidu dvě rozpustilé slečny zase není taková legrace, zvláště když máte k dispozici jenom sedm pivních tácků, nota bene stejných. Pexeso se brzy omrzelo, jak také jinak, když každé otočení znamenalo nalezenou dvojici, že? S Černým Petrem to bylo podobné. Nejvíce se ujal cvrnkací fotbal, ale tam zase hrozilo převrhnutí sklenic.

„Schválně, kolik dokážeme najít slov, začínajících písmenem H…“ Našel jsem inspiraci ve všudepřítomném písmenu, kterým začíná jméno celého podniku. Sotva jsem to dořekl, došlo mi, kam to směřuje, ale co si budeme povídat, tam by to asi směřovalo s každým písmenem…

Děvčatům zajiskřila očka a takřka okamžitě začala špulit ústa do slabiky HO. Rychle jsem dodal: „Moment! Myslím slušná a hezká slova!“ Jiskření v očích okamžitě pohaslo…

Nevzdával jsem se: „Tak co máme na krku?“ „Hlavu..“ neznělo to moc nadšeně..

„Kam pojedeme v zimě?“ „Hory…“

Nadšení se nezvětšovalo, ale jen jsem na chvíli ztratil nápady, už za mnou letělo dvojhlasné: „HOVNO“

Samozřejmě jsem to tušil, takže moje rozhořčení bylo z větší části hrané: „Ale no tak, říkal jsem slušná slova!“

Dcerka našpulila pusu, bojovně vysunula bradu a na celý lokál zařvala: „HOMOSEXUÁL!“ … Chvíli si vychutnávala pohled na můj obličej, který vykazoval mírné známky knockoutu a sebevědomě dodala: „No to je slušný slovo, tuhle o tom pořád mluvili v Simpsonech!“.

Objednal jsem dva dortíky, které jsem původně děvčatům zamítl. Došlo mi, že v této chvíli bude lepší  ty jejich rozkošné pusinky něčím ucpat…