Městský člověk

Mám rád přírodu, ale nepopírám, že jsem městský člověk. No co byste taky čekali od kluka, co se narodil a dětství prožil v Praze na Žižkově (ano - jako fešák Hubert:-) ).

Mám za sebou nespočet dětských táborů a to jak z pozice dítěte, tak z pozice vedoucího, posléze vandrů, spaní ve stanu i pod širákem. Z řek, které se dají v české kotlině sjet, jsem vynechal jenom Berounku a zkoušel jsem to na pramici, kanoi i raftu, jako kormidelník i jako háček. Zkrátka a prostě: miluji chvíle v přírodě.

Ale co si budeme povídat, maximálně tak ten týden. Potom se s chutí vracím tam, kde je nad hlavou střecha, pod nohama podlaha – nejlépe plovoucí, v zásuvce proud (samozřejmě elektrický) a k němu připojená televize či PC (pochopitelně se stránkami Idnes :-) ).

Každopádně: přestože se považuji za člověka městského, jsem přesvědčen, že přírodě rozumím a jenom tak mě něco nepřekvapí. Nebo to alespoň donedávna platilo.

Letos mě kamarádi pozvali na pálení čarodějnic do malého městečka severně od Prahy. Vatra se samozřejmě nekonala ve městě, ale ve vedlejší vesnici, kam se muselo dojít přes  malinký lesík. Vyrazili jsme a blížili se k onomu lesíku – už bylo šero a já najednou na kraji lesa uviděl dvě světlušky. Nic jiného to být nemohlo – malá světélka se trhaně pohybovala nahoru a dolů. „Hele támhle jsou světlušky“, zastavil jsem kamarády. Uznejte, že světluška to je takový hezký přírodní úkaz. Rozněžnili jsme se na téma „světlušky“ – sice to není úplně romantické téma jako třeba "padající hvězda", ale povídání o tom, jak už je jaro v plném proudu, když takhle létají světlušky, nám vydrželo až do doby, než jsme přišli úplně k tomu lesu. Tam totiž stáli dva teenageři oblečení v nějakých maskáčích, nebo něčem podobně neviditelném…. A oba dva drželi v ruce cigaretu… a jak asi tušíte, to, co jsme viděli, nebyly světlušky, ale žhavé konce těch cigaret… a ti náctiletí kluci, kteří nás prostě slyšet museli, na nás koukali jako na blázny, co právě dostali vycházku…

Takže mi dovolte, abych na závěr poněkud upravil větu ze začátku tohoto článku: Mám rád přírodu a prožil jsem v ní spoustu pěkných chvil, ale od té doby, co jsem si spletl světlušku s cigaretou, se považuji za ryze městského člověka. :-)