Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Matematické eso

Matematika mi na rozdíl od cizích jazyků vždycky šla. Učitelka v páté třídě mi říkala „matematické eso“. Pravidelně mě vysílala na matematické olympiády a občas mě předvedla sedmákům, aby viděli, jak je jejich učivo jednoduché. 

Coby revoluční maturitní ročník 89/90 jsme se o pololetí mohli rozhodnout, jestli budeme maturovat z ruštiny, jak bylo původně v plánu, nebo z matematiky. Já měl jasno během vteřiny. Když se o pár let později můj mladší bratr rozčiloval nad kvadratickými rovnicemi, půjčil jsem si na chvíli jeho učebnici a bez dlouhých řečí mu vše vysvětlil. Bráška pochopil, co má doma za poklad a občas pozval pár spolužáků na doučovací mejdan.

Ne, tenhle glorifikační úvod nemá v úmyslu Vás přesvědčit, že čtete články novodobého Einsteina - na své limity jsem narazil, když došlo na integrály a derivace. Pouze jsem chtěl doložit, že mé sebevědomí má reálný základ. Když moje dcerka loni nastupovala do první třídy, byl jsem přesvědčen, že matematika nebude problém, protože jí rozumím a ještě ke všemu jí umím vysvětlit!

O podzimních prázdninách přišla dcerka s tím, že mají dlóóuhý úkol z matematiky. Hrdě jsem se s ní zavřel v pokoji a začalo počítání. Záhy jsem pochopil, že to nebude tak jednoduché. Klasické sčítání šlo dobře, odečítání hůře a chvíle, kdy se úloha zákeřně neptala na výsledek, ale na číslo uprostřed rovnice, byly vysloveně utrpením. Snad to bylo tím, že úkol byl opravdu dlouhý a soustředění mé holčičky zatím nemá zrovna dvakrát prodlouženou trvanlivost, asi jsme jej měli rozprostřít do všech pěti dnů a ne se na něj vrhnout v neděli večer, ale faktem je, že já jsem pomalu a nenápadně začal o svých vysvětlovacích schopnostech pochybovat. 

„Kolik je dvacet dva mínus třináct?“ Byli jsme krátce za půlkou, dcera bloumala očima po stropě a začala ohryzávat tužku. "No? Úúú, tady jsem!, dvacet dva mínus třináct..." Tlak v pomyslném papinově hrnci stoupal... „Tak to zkusíme jinak: kolik by bylo dvacet dva mínus dvanáct?“ snažil jsem se najít nějaký záchytný bod. Dcerka si strčila druhý konec tužky do nosu … V tu chvíli jsem vyletěl: „Tak dost! Tohle jsi snad uměla, ještě než jsi šla do školy!“ Dvakrát jsem se nadechl: „Dáme si přestávku!“ .... a šel se vydýchat na balkón.

Ještě ve dveřích jsem slyšel veselý hlásek: „A můžu na počítač?“ „NE! ŽÁDNEJ POČÍTAČ, ŽÁDNÁ TELEVIZE, DOKUD NEBUDE HOTOVO!“ Herodes byl proti mně pohádkový dědeček, co houpe děti na kolenou.

Coby bezvěrec a ateista jsem deset minut prosil boha, aby mi dal sílu nepřerazit to dítě vejpůl. Potom jsem dostal nápad a vytáhl dřevěné počítadlo, které na spodní straně mělo inkoustovou tužkou napsané jméno mé maminky za svobodna. S ním jsme se postupně prokousávali dále. Přečetli jsme příklad a pokud dcerka nevěděla na první ťuknutí, tak jsem posunul kuličky a kostrbatě jsme dobrali k výsledku.

„Dvacet sedm mínus devět je kolik?“ Pokrčení ramen… „Tak tady máme dvacet sedm kuliček…“ posunul jsem na počítadle dvě celé řady a sedm ze třetí zleva doprava…. „a na druhou stranu zpátky přesuneme těhle sedm a kolik ještě musíme přesunout?“ .... „Éééé" ... „No devět mínus sedm je?" ... „Dvě?“ ... „Ano, správně, dvě. Tak kolik kuliček nám zbylo?“ Snažil jsem se hovořit klidně, přestože pod povrchem to vřelo…

„Dvacet osm“ zněla odpověď. Vyděšeně jsem se koukal z dcerky na počítadlo a zpět: „Kolik že je tam kuliček?“ „No ... dvacet osm..“

„Prosím Tě, odečítáme devět od dvaceti sedmi, tak jak by tam mohlo být víc, než kolik bylo na začátku? Kolik je tam kuliček?!“ pára ze mě unikala všemi otvory… „Dvacet osm…“ stálo děvče na svém.

Můj potměšilý otec se právě chystal na dveře, za nimiž se tahle taškařice odehrávala, přilepit cedulku „MATEMATICKÝ KROUŽEK“, když zaslechl můj zoufalý výkřik a strčil hlavu dovnitř. V té chvíli okolo něj proletělo počítadlo, jehož kuličky se klepaly hrůzou a drátky, které vychovaly dvě generace bez úhony, drnkaly své poslední blues. Za stolem seděla „princezna“ a tvářila se, jako by neuměla do pěti počítat. Což tedy mimochodem byla právě v té chvíli pravda pravdoucí.

Mám v plánu v nejbližších dnech zajít do školy. Budu se muset před paní učitelkou hluboce poklonit, protože já bych se z takové žačky už dávno zbláznil.

Autor: Karel Janďourek | úterý 3.11.2015 12:02 | karma článku: 24,07 | přečteno: 1280x
  • Další články autora

Karel Janďourek

Opravdu byl Jan Nezmar Trpišovskému oponentem?

V posledních týdnech se přestalo dařit mé milované Slavii a opět se jí vzdálil mistrovský titul. Hodně fanoušků se nechalo unést kritikou a jejich terčem se vedle hráčů a trenérů stal především sportovní ředitel SKS Jiří Bílek.

2.5.2024 v 14:40 | Karma: 23,17 | Přečteno: 2381x | Diskuse| Sport

Karel Janďourek

Povinná školní četba, aneb pan Kaplan by zaplakal!

Dcera dostala jako povinnou školní četbu knížku „Pan Kaplan má třídu stále rád“. Upřímně jsem zajásal, trošku jsem i si zazáviděl.

11.1.2022 v 12:05 | Karma: 29,74 | Přečteno: 1335x | Diskuse| Ostatní

Karel Janďourek

Můj boj po Covidu. Buďte opatrní, porazit jej nemusí stačit.

Nedávno jsem se rozepsal, jak jsem bojoval s Covidem. Nebylo to veselé čtení, ale na konci byl happy end. Byl jsem přesvědčen, že jsem vyhrál. Jak asi tušíte, byl to obrovský omyl.

11.3.2021 v 11:02 | Karma: 46,15 | Přečteno: 12145x | Diskuse| Ostatní

Karel Janďourek

Můj boj s Covidem

Tak mně doběhl Covid. Respektive tedy já jsem mu neutekl. Patrně jsem se nakazil v práci, jeden den večer jsem začal kašlat a vyletěla mi teplota. Druhý den ráno testy potvrdily nemilý ortel: pozitivní.

25.2.2021 v 11:06 | Karma: 46,13 | Přečteno: 12565x | Diskuse| Společnost

Karel Janďourek

Literatura v pubertě, aneb "Harry Potter na rande"...

Dcera na přelomu roku objevila Harryho Pottera! Ne tedy, že by někde potkala přímo brýlatého kouzelníka s jizvou na čele, ale po sérii filmů, které šly každý pátek v TV, vzala tuto ságu na vědomí.

16.1.2021 v 13:01 | Karma: 16,05 | Přečteno: 491x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Francouzi demonstrují proti krajní pravici, která může vyhrát předčasné volby

15. června 2024  18:17,  aktualizováno  20:17

Statisíce Francouzů v sobotu vyšly do ulic, aby vyjádřily odpor vůči krajní pravici, která by se po...

Televize zdraží, shodla se vládní koalice. Naopak opozice chce poplatky zrušit

15. června 2024

Premium Vláda chce od ledna zdražit koncesionářské poplatky. Za Českou televizi by lidé nově platili 150...

Zabalila příruční zavazadlo a odjela do Dubaje. Dnes tam prodává reality

15. června 2024

Premium Pořídit si byt v Dubaji? Tak to je lehčí, než si možná myslíte. Veronika Plichtová studovala v...

„Útěk před woke epidemií“. Do Ruska se vracejí lidé ze Západu, někteří zůstávají

15. června 2024

Premium Navzdory pokračující agresi vůči Ukrajině do Ruska stále cestují občané západních zemí. Někdy jsou...

  • Počet článků 128
  • Celková karma 23,17
  • Průměrná čtenost 1508x
Člověk velice všímavý a ještě více upovídaný

Seznam rubrik