Dcera na přelomu roku objevila Harryho Pottera! Ne tedy, že by někde potkala přímo brýlatého kouzelníka s jizvou na čele, ale po sérii filmů, které šly každý pátek v TV, vzala tuto ságu na vědomí.
Na tom by nebylo nic špatného, ostatně něco do čtenářského deníku psát musí. Problémem ovšem je, že děvče už je na prahu puberty a v tomhle potměšilém stavu si jako vzory nebere úplně kladné hrdiny. Když mi poprvé oznámila, že nejvíc „ňuňu“ z celé série je Draco Malfoy, trochu jsem se orosil. Moc mě neuklidnila ani větou, že ještě uvažovala o tom, že si nejvíce oblíbí Belatrix Lestrageovou, ale ta už i na ní byla moc šílená. Vzápětí si přes internet objednala Dracovu kouzelnou hůlku, tričko zmijozelské koleje a její pokojíček se zbarvil do černozelena. Marně jsem lomil rukama, že roste pro šibenici.
Pro ty dříve narozené, co teď nechápou o čem je řeč, bych dovysvětlil, že to je podobné, jako kdybyste svému potomkovi předali Foglarovy sešity o Rychlých šípech a on vám vzápětí oznámil, že jeho vzorem je Dlouhé bidlo a začal shánět kočičí pracku.
O víkendu mi dcerka spiklenecky dala přečíst povídku, kterou s kamarádkami napsaly. Měla to být povídka ze světa Harryho Pottera.
V kostce tam šlo o tohle:
Draco Malfoy se chystal na rande. Aby udělal dojem, koupil kytku, ovšem místo klasické růže sehnal pouze rostlinu z řádu masožravých. Když na rande dorazil, zjistil, že jeho protějškem je Harry Potter. Toho ta kytka pěkně pokousala.
Harry si šel rány zchladit do řeky a při tom nadával: „Já se už příště na tu Brumbálovu Seznamku na slepo vyprdnu! Minule jsem se musel líbat s Hagridem a teď tohle!“
Povytáhl jsem obočí. Na nějakou literární cenu to asi nebude, na film je to krátké.
K.J.Rowlingové to snad nikdo nepřeloží a i kdyby, tak ani ona si s Brumbálem a jeho orientací příliš vrásky nedělala. Jaroslav Foglar je spolehlivě mrtvý a co si budeme povídat, těch jeho pět hošanů v jedné klubovně taky mohlo vzbuzovat jakékoliv představy.
Teď by mě ještě zajímalo, co na to Jan Tleskač….
