Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak jsem potkal talent

Vždycky jsem chtěl hrát fotbal. Bohužel talentu jsem jako kluk moc nepobral. Nakonec moje touha slavila úspěch - začal jsem ve čtyřiadvaceti letech a v těch nejnižších soutěžích se pohybuji dodnes. To můj bratr začal v osmi letech v místním oddíle a vcelku se té jejich dětské partě dařilo: hráli nejvyšší možnou soutěž se Spartou, či Slavií, trénoval je jeden bývalý reprezentant, jehož synek patřil mezi nejlepší hráče. Památným se stal zájezd na halový turnaj do Bavorské metropole, kde si kluci nejprve ve skupině vychutnali žáčky slavného Bayernu a ve finále podobně přejeli zástupce druhého týmu z téhož města: Mnichov 1860. Němci se tenkrát těžce učili říkat ten název té neznámé okrajové pražské čtvrti – roztomile místo Ch říkali Č…

Bylo celkem nasnadě, že se členové téhle generace postupně v dorosteneckém věku rozutíkali do slavnějších oddílů. Pokud však očekáváte, že tenhle příběh bude o nějakém slavném reprezentantovi, zklamu Vás. Do ligy se dostal pouze jeden z nich a nějak velkou stopu tam nezanechal – coby odchovanec Slavie hrál za Blšany, potom v Turecku a na chvíli se vrátil i do té Slavie, ale kdo ví, kde je mu teď konec a jeho jméno něco řekne jenom hodně zasvěceným fotbalovým fanouškům. Proč se tedy o této hráčské generaci vůbec zmiňuji? Protože je tam jeden, jehož příběh stojí za zapamatování.

Tady opatrně vstoupí do děje moje maličkost – ne tedy z pozice nějakého hlavního aktéra, ale coby pozorovatel z první linie. V té době, už bylo jasné, že hrdina tohoto příběhu tituly se Spartou získávat nebude. Vrátil se do svého mateřského oddílu a já z dálky sledoval, jak svůj celek táhne k postupu do 1A třídy. V létě se otevřelo přestupové okno a já poprvé v životě měnil dres – můj nový „zaměstnavatel“ za mě zaplatil celé tři tisíce a já se těšil, že se na tréninku potkám s klukem, o kterého se kdysi přetahovali skauti prvoligových oddílů. Ptal jsem se po něm hned na prvním srazu letní přípravy, ale odpověď mě zklamala:

„Jó, toho zase našli někde polomrtvého zfetovaného v lese, teď je v nemocnici na kapačkách, má v háji játra a kdoví, jestli ještě vůbec bude někdy hrát…“ (No dobře, ta věta zněla trochu jinak - ale upravil jsem ji pro účely zveřejnění)

Sezóna začala a každý měl své starosti – „A“ tým, coby nováček bojoval o záchranu, já se snažil prosadit do sestavy „béčka“. Přišel listopad, najednou se před čtvrtečním tréninkem otevřely dveře kabiny a do nich vplul trenér: „Kluci, vedu nového hráče, tak na něj buďte hodný!“ a zpoza něj vykoukla naše „hvězda“…

Zvládl trénink bez úlev a skromně a na jeho konci uslyšel od trenéra: „Přijď v sobotu na lavičku béčka“.. Hráli jsme na Hájích a moc nám to nešlo. Hrdina našeho příběhu vyběhl do druhé půle a přestože prohru 0:1 neodvrátil, trenér Áčka, který automaticky sledoval všechny naše zápasy, lakonicky prohlásil: „přijď zítra“.

Áčko hrálo v neděli proti ČAFCe a asi jsem nebyl jediný, kdo byl překvapen, že hrdina našeho příběhu nastoupil v základní sestavě. Ještě více jsme byli překvapeni suverenitou s níž během prvního poločasu vstřelil dvě branky. Když jej deset minut před koncem trenér stáhl ze hřiště, nadšeně aplaudovalo všech cca sto diváků (někteří byli i platící), kteří se na naši malou tribunku vešli. Během těch deseti minut, které zbývaly do konce, se hra našeho Áčka totálně rozpadla a soupeř stihl vyrovnat na 2:2.

Tenkrát jsem pochopil, co cítil Salieri, když poprvé spatřil Mozarta. Vždyť ten kluk vstal z postele, absolvoval jeden trénink, za dva dny jeden poločas a za další den už totálně přehrával borce, kteří měli fyzický základ v podobě perné letní přípravy a teď proti němu vypadali, jako kdyby balón viděli poprvé v životě. Co ten by mohl dokázat, kdyby se mu chtělo na sobě pracovat….

Čekáte happy end? No zpočátku to na něj vypadalo – náš hrdina prošel zimní přípravou, do jarní části vletěl jako kometa a protože i kluci okolo něj se výrazně zlepšovali, „Áčko“ brzy opustilo sestupové pozice. Dále se nechal ostříhat, takže shodil svůj poněkud zanedbaný indiánský ohon do půli zad a vzhledem začal připomínat Patrika Bergera – jenom vzhledem, protože na rozdíl od idolu Liverpoolských žen a dívek mu bylo jedno, kterou nohou do balónu kope.

A potom se přiblížil konec sezóny a my po jednom ze sobotních mačů našeho béčka popíjeli v hospodě na hřišti, když se otevřely dveře a náš borec vešel dovnitř: rozšířené zorničky, nepřítomný úsměv a pořád opakoval: „To je dobrýýýý, jsem v pohoděěě“, když jsme se mu pokoušeli vysvětlit, že by měl jít domů, protože sem určitě přijde i trenér Áčka a jestli ho takhle uvidí, tak ho na místě přizabije.

To se psal rok 2000.

O půlroku později přestupoval ze Sparty do Borussie Dortmund „Malý Mozart“ - vlastním jménem Tomáš Rosický. Tehdy reportéři ČT oslovili mládežnického trenéra, který Rosického vedl v žáčcích (Myslím, že se jmenoval Šafařík, ale ruku do ohně za to nedám) a položili mu jednoduchou otázku: „Je Tomáš Rosický největším talentem, který Vám prošel rukama?“. Trenérský doyen se usmál a odpověděl: „Ale kdepak, Tomáš sice byl výjimečný, ale úplně největším talentem, který jsem kdy v životě viděl byl…….“ A jak asi tušíte, řekl jméno hráče o němž jsem dnes vyprávěl. Když se reportéři divili, že o někom takovém v životě neslyšeli, dodával s potutelným úsměvem: „To víte talent není všechno…“

A já měl u TV opět ten známý pocit: Proč takový talent dostane někdo, kdo ho neumí unést? Dostat jej já, počítal bych teď doma medaile z Evropských a světových šampionátů… A nebo taky ne… Co já vím, jak to s člověkem zamává… :-)

 

 

Autor: Karel Janďourek | sobota 6.8.2011 22:40 | karma článku: 11,58 | přečteno: 1637x
  • Další články autora

Karel Janďourek

Opravdu byl Jan Nezmar Trpišovskému oponentem?

V posledních týdnech se přestalo dařit mé milované Slavii a opět se jí vzdálil mistrovský titul. Hodně fanoušků se nechalo unést kritikou a jejich terčem se vedle hráčů a trenérů stal především sportovní ředitel SKS Jiří Bílek.

2.5.2024 v 14:40 | Karma: 23,17 | Přečteno: 2382x | Diskuse| Sport

Karel Janďourek

Povinná školní četba, aneb pan Kaplan by zaplakal!

Dcera dostala jako povinnou školní četbu knížku „Pan Kaplan má třídu stále rád“. Upřímně jsem zajásal, trošku jsem i si zazáviděl.

11.1.2022 v 12:05 | Karma: 29,74 | Přečteno: 1337x | Diskuse| Ostatní

Karel Janďourek

Můj boj po Covidu. Buďte opatrní, porazit jej nemusí stačit.

Nedávno jsem se rozepsal, jak jsem bojoval s Covidem. Nebylo to veselé čtení, ale na konci byl happy end. Byl jsem přesvědčen, že jsem vyhrál. Jak asi tušíte, byl to obrovský omyl.

11.3.2021 v 11:02 | Karma: 46,15 | Přečteno: 12146x | Diskuse| Ostatní

Karel Janďourek

Můj boj s Covidem

Tak mně doběhl Covid. Respektive tedy já jsem mu neutekl. Patrně jsem se nakazil v práci, jeden den večer jsem začal kašlat a vyletěla mi teplota. Druhý den ráno testy potvrdily nemilý ortel: pozitivní.

25.2.2021 v 11:06 | Karma: 46,13 | Přečteno: 12566x | Diskuse| Společnost

Karel Janďourek

Literatura v pubertě, aneb "Harry Potter na rande"...

Dcera na přelomu roku objevila Harryho Pottera! Ne tedy, že by někde potkala přímo brýlatého kouzelníka s jizvou na čele, ale po sérii filmů, které šly každý pátek v TV, vzala tuto ságu na vědomí.

16.1.2021 v 13:01 | Karma: 16,05 | Přečteno: 492x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Voda mezi filharmoniky, desetitisíce lidí bez proudu. Bouřky zahltily hasiče

22. června 2024  8:39,  aktualizováno  13:02

Silné bouřky, které prošly odpoledne a večer přes Česko, se v noci přesunuly nad Moravu. Provázely...

OBRAZEM: Prahou projelo dvě stě motorkářů, podpořili válečné veterány

22. června 2024  13:02

Akce Bikers for Veterans, tedy Motorkáři veteránům, se zúčastnilo v Praze zhruba 200 silných...

Fotbal pomohl proměnit Gruzii. Postup na Euro má kořeny u Sovětů a Beriji

22. června 2024  12:48

Gruzie se na Euru 2024 poprvé účastní velkého fotbalového turnaje jako samostatný stát. Zásluhu na...

Miliony na účtech, ale také dluh mamce. Jaký majetek mají čeští europoslanci

22. června 2024

Premium Nově zvolené europoslance nečeká v Bruselu v červenci jen první zasedání, ale také majetkový...

Nejlepší tip na letní grilovačku: Bez něj se neobejdete
Nejlepší tip na letní grilovačku: Bez něj se neobejdete

Ajvar skvěle dochutí všechny grilované pokrmy. V redakci jsme vyzkoušely jemný i pálivý Ajvar, který se hodí k masu i zelenině. Jaké recepty se...

  • Počet článků 128
  • Celková karma 23,17
  • Průměrná čtenost 1509x
Člověk velice všímavý a ještě více upovídaný

Seznam rubrik