Politika nebo defenestrace. Třetí cesta neexistuje.

Děti nám dorůstají a nebude dlouho trvat a předáme jim tento svět. Cinkali jsme jako hlupáci klíči v domnění, že se automaticky s politiky vymění i manýry. Nestalo se. Současná garnitura se svým přístupem k moci od bolševika už takřka ničím neliší.

Riziko rychlých změn a nastolení věčného pořádku ať v barvě hnědé či rudé se zvyšuje. Střední stav, páteř naší společnosti, opora demokracie, volá po silné ruce a propadá se do bídy a bezmoci. To si opravdu nezasloužíme nic lepšího? Chatrč socialistického protekcionismu jako konkurent gangsterkapitalismu? Když vyšel izraelský národ z  otroctví, musel bloudit  čtyřicet let pouští než došel do zaslíbené země. Aby všichni kdo zažili, co to je „být otrokem“ vymřeli na poušti a do zaslíbené země vešel pouze vnitřně svobodný člověk. Tak to nám ještě dvacet let schází….Ale já už čekat nechci! Nenarodil jsem se jako otrok a nikdo ho ze mě dělat nebude.

Já prostě chci zažít pocit hrdosti na vlastní zemi, na svou vlast. Většina lidí v této zemi je slušných a poctivých. Už mám dost nechat se ovládat skupinkou „hajzlů“, kteří žijí díky penězům a známostem s pocitem nezranitelnosti, pro které neplatí zákon.

 Už se na ten čas těším. A udělám co bude v mých silám aby se to změnilo. Proto jsem v politice.Nechci žít jako otrok gaunerů. Dělám práci pro politickou stranu, na kterou většina lidí v minulosti jen plivala. Dnes se karta obrací a v téhle straně je spousta poctivých lidí, kteří to dělají zdarma a po práci jen proto, že chtějí změnu. Tahle země má na výběr: Bud´si vykřičíme hlasivky bez úspěchu na demonstracích a páni se nám budou smát z oken, nebo začnem dělat politiku sami. Žádná cesta mezi tím není. Čím přispějete vy?