Politický podnikatel

Lež má velmi krátké nožičky – aneb krátká úvaha na téma, jak to vypadá, když se z podnikatele stane politický podnikatel.

Andrej Babiš se v poslední době snaží přesvědčit všechny občany u nás i v Evropě, že se jednání o příštím programovacím období 2021+ neúčastní, neovlivňuje ho a už vůbec ne ve prospěch své bývalé firmy Agrofert.

Tak snad jeden příklad za všechny – zastropování zemědělských dotací pro velké podniky. Velká a promarněná příležitost pro narovnání podmínek pro malé a střední proti velkým a mocným.

Česká republika se pod vedením předsedy vlády Babiše a ministra zemědělství Tomana stala nejzavilejším bojovníkem proti zastropování těchto dotací.  Při vyjednávání o penězích v novém programovacím období se zastropování dotací stalo prioritou, kterou se úředníci na straně českého státu pod vedením předsedy vlády snaží naplnit. Běda tomu, kdo by měl jiný názor. Své by k tomu mohli říct bývalí úředníci Ministerstva financí, kteří se bránili.

To mě vede k otázce, proč jsou úředníci tak poslušným nástrojem v rukách premiéra. Tím hlavním důvodem je skutečnost, že služební zákon, který má úředníky před zvůlí těchto politických podnikatelů ochránit, už neexistuje. Tato politická reprezentace z něj udělala cár papíru. Tvrdě a nekompromisně.  Z celého služebního zákona zbyla pouze slupka, která úředníky staví do pozice obětních beránků a služebníků premiéra.

Všimněte si, jak premiér mluví o Agrofertu. Často o něm mluví, jako o své firmě. Audity ukazují, že v nich má neustále vliv, neustále čerpá dotace a profituje z politické moci svého „bývalého“ majitele, díky kterému získává podporu, kterou by správně měly získat malé a střední firmy.

No a proč? Jak to, když má Agrofert přece být ve svěřeneckém fondu? Protože střet zájmu v Česku je pořád obhajitelný. Bohatí mají možnost získávat peníze, ale malé zemědělce a podnikatele zahlcujeme požadavky. To se musí změnit.

Vzpomínám si na spoustu drogově závislých, se kterými jsem se setkal během své praxe terapeuta. Odtud vím, jak by správný svěřenecký fond měl vypadat. Když jste totiž bohatý a chcete, aby vaše dítě nepromrhalo peníze za drogy, potom, co umřete, vytvoříte fond, který bude vyplácet peníze dítěti tak, aby přežilo, ale nepromrhalo je. Zároveň v tomto modelu vidíte, že fond neřídí nikdo blízký, kdo by mohl vyplácet peníze osobě, které jsou prostředky určeny. U premiéra to tak je. Jeho dva svěřenecké fondy řídí šéf představenstva Agrofertu a Babišův právník. Asi je všem jasné, že premiér lehce vyvine svůj vliv. Tak by to být nemělo. Měli bychom se inspirovat například v Británii, kde premiérka Mayová vložila svůj majetek do svěřeneckého fondu, který spravuje nezávislá osoba. A pokud chceme, aby se nerovnosti odbourali, aby podnikatelé nezasahovali do politiky a nelikvidovali menší podnikatele nebo zemědělce, je potřeba služební zákon a zákon týkající se svěřeneckých fondů zlepšit. Politika se má dělat pro zájmy lidí, ne pro své vlastní, jak nám tady ale pan premiér bohužel roky ukazuje.

Tak až zas uslyšíte fňukání premiéra o tom, jak o něm všichni lžou, tak si vzpomeňte na malé a střední zemědělce, kterým jejich příležitost krade chudák nevinný Andrej Babiš. Je mi jasné, že dost lidí namítne, ale vždyť vy jste s ním byli ve vládě, vy jste mohli dost věcí změnit. A já souhlasím. Ne vše se podařilo. Poučení z chyb je to nejcennější, i když bych byl raději, kdyby tyto chyby nenastaly. Poslední týdny mě ale utvrzují, že nemůžeme polevit a musíme čelit nespravedlnostem. Tady totiž nejde ani tak o premiéra, jako o to, že správný hospodář myslí na budoucnost, myslí na potřebné, myslí na budoucí generace. Jenže premiér a jeho vláda dávají peníze tam, kde se mu to hodí. Ať je to
Agrofert nebo jen skupiny lidí, u kterých ví, že si tím získá jejich hlasy a už nepřemýšlí nad ekonomickou udržitelností. Tomu říkám dobrý podnikatelský tah. Ale k čemu je to dobré, vždyť ty peníze jednou dojdou. A co pak? Zachová se Andrej Babiš ve stylu po nás potopa? Jaká bude ekonomická situace pro naše děti, vždyť už teď horko těžko vláda hledá dvě miliardy na sociální služby. Pro lidi, kteří ty peníze opravdu potřebují.

Žijeme v době, kdy nás trápí situace na naší planetě. Místo toho, abychom v České republice dávali prostor malým a středním zemědělcům, kteří se často chovají k půdě a životnímu prostředí šetrně, jedním z hlavních hráčů je Agrofert, který nehledí doprava ani doleva a směřuje pouze k zisku. Bez ohledu na to, jaký vliv to bude mít na stát, který máme jen dočasně svěřený a jednou ho předáme dál, našim dětem. A nevím jak vy, ale já opravdu nechci, aby mé děti museli říkat, jako pan premiér, že chceme tady zase motýle a včely. Včely jsou strašně důležitou součástí našeho ekosystému. A premiér může říkat donekonečna, jak včely mají rády řepku, ale pokud včelaři říkají, že jim umírají včely kvůli řepce, že se z ní otrávily, tak já opravdu nechci, aby tento důležitý tvor od nás zmizel, aby vnoučata nevěděla, co je pravý med.

Podnikatelé jsou pro společnost důležití. Jakmile ale vstoupí do politiky a myslí jen na to, jak si ze státního nakoupit hlasy a zvýšit zisky své firmy, je to špatně. Každý z nás si musí zodpovědět, co je pro něj důležité. Zda budoucnost našich dětí nebo teď drobné úplatky od vlády, které ale zadluží naše děti na další řadu let?