Stanislav Balík, bývalý soudce Ústavního soudu, má jasno v tom, že zdanění církevních restitucí je „nemravné a zcela jistě protiústavní“. A co takhle dodatečné zdanění „solárních baronů“, které posvětil Miroslav Kalousek.
V roce 2010, v době vrcholícího boomu s fotovoltaickými elektrárnami, pro které dnes téměř žádný politik nenajde dobré slovo, se stát rozhodl k bezprecedentnímu kroku. Všechny pobídky k výstavbě těchto zařízení zrušil a zavedl tak zvanou „srážkovou daň“. Ta vlastníkům fotovoltaických elektráren sebrala bezmála čtvrtinu očekávaného příjmu. Tato rozhodnutí státu pak napadli v mezinárodních arbitrážích zahraniční vlastníci a v Česku i řada majitelů fotovoltaických elektráren z České republiky. Pokud je mi známo, všechny žaloby a dokonce i mezinárodní arbitráž došla k závěru, že podnikatelé „musejí počítat“ se změnou zákonných norem a dodatečná srážková daň, která u řady projektů nabourala financování tak, že se majitelé (tak zvaní solární baroni) dostali do potíží a své investice pod cenou prodali, je v souladu s právem.
Uvědomme si toto: Majitelé a realizátoři projektů fotovoltaických elektráren na základě zákona schváleného poslaneckou sněmovnou realizovali projekty, kde jim stát formou zákona garantoval jistý příjem za vykoupenou elektrickou energii. Stejně tak i bankovní domy poskytovaly na tyto projekty úvěry a operovaly rovněž s příjmy garantovanými dle zákona. To na konci roku 2010 spadlo „pod stůl“ a řadě investorů včetně bank začaly trudné časy. Právě tehdy se rozmohl slogan o solárních baronech, kteří touží po bezpracném zisku a je nutné je pořádně „skřípnout“. Horlivým propagátorem termínu „solární baron“ byl tehdejší předseda vlády Petr Nečas a ministerstvo financí pod patronátem Miroslava Kalouska vymyslelo onu památnou „srážkovou daň“.
Nynější plán Babišovy vlády na zdanění církevních restitucí je podle bývalého soudce Ústavního soudu „nemravný a protiústavní“, a musí to být údajně jasné každému studentovi právnické fakulty (hlavně těm „ze zPlzně“?) Opět se argumentuje tím, že stát přijal zákon, v němž narýsoval základní příjmy pro církve v procesu odluky státu a církví a církve tak měly slíbené „jasné příjmy“. To by se v případě zdanění těchto příjmů změnilo a právě proto má být tato „retroaktivita“ jasně protiústavní. Náhle už neplatí, že stát má právo měnit zákonnými normami podnikatelské prostředí v Česku?
Jak k tomu tedy přišli investoři do fotovoltaiky v roce 2010, když se jim doslova přes noc změnily parametry příjmů? Nebyli náhodou v té samé pozici, co církve, které dnes bědují, že jim chtějí komunisté, potažmo Babišova vláda, sebrat část finančních příjmů formou daně?
Jsem toho názoru, že tak zvaná „srážková daň“ pro fotovoltaiku byla nemravná naprosto stejně jako záměr vlády Andreje Babiše zdanit církevní restituce. Jestliže soudy v Česku došly k závěru, že stát změnou podmínek (rovněž retroaktivitou!) neporušil nic a investoři a podnikatelé musejí s takovými zásahy počítat, proč by měly ty samé soudy dojít k tomu, že zdanění církevní restitucí je protiústavní? Pokud by snad soudy takto rozhodly, nabily by munici majitelům fotovoltaických elektráren, které už osmý rok neodstávají za elektrickou energii to, co jim stát v zákonu slíbil. Byl by to precedens, který by zřejmě „solární baroni“ i rádi uvítali. Vedlo by to zcela jistě k návrhu na obnovu již skončených soudních pří v případě fotovoltaiky.
Budu proto se zájmem sledovat vývoj této kauzy a případné ústavní žaloby církví na stát. Zejména mě bude zajímat, zda ke všem právnickým osobám mají soudy stejný metr, padni komu padni.
